Regionální zdravotnictví jako politikum před krajskými volbami

0
Regionální zdravotnictví jako politikum před krajskými volbami
Zatímco semilskou nemocnici nikdo moc neřeší a radnice je spokojená, stejný model ve Frýdlantu vadí. Otázkou je proč. Foto: Koláž ZD

 Lokální lékařská péče je dlouhodobě Achillovou patou českého zdravotnictví. Malé nemocnice nedělají velké výkony, ale poskytují dennodenní péči, která sice neplní přední stránky celostátních deníků jako například spory o protonové centrum, ale pro občany je velmi důležitá. A protože se blíží krajské volby, ve kterých je na regionální zdravotnictví velmi vidět, stává se diskuse o krajských či okresních nemocnicích náplní půtek regionálních politiků.

 

Příkladů je celá řada, ale v současné době je nejviditelnější situace v Libereckém kraji. Dvě tamní nemocnice (Semily a Frýdlant) ruší lůžková interní oddělení, což není ojedinělý stav (podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny byla od roku 2008 zrušena všeobecná interní lůžka a nahrazena lůžky následné ošetřovatelské péče v celkem dvaceti nemocnicích), ale je to dobré téma pro krajský politický a okresní politický boj. Jde přitom o logický krok v zájmu pacientů, kdy se moderní (lůžková) péče stěhuje do větších specializovaných ústavů a vítají to i zdravotní pojišťovny.

Zatímco semilskou nemocnici nikdo moc neřeší a radnice je spokojená s tím, že se jí podařilo vyjednat fungování interny v módu akutní interní ambulance (AIA) s nepřetržitým provozem, stejný model ve Frýdlantu vadí. Otázkou je proč.

Vlastník Nemocnice Frýdlant – společnost Euroclinicum na konci léta oznámila plán přeměny lůžkového interního oddělení na oddělení následné ošetřovatelské péče. Situaci avizovala nejdříve na neformálních schůzkách, později oficiální cestou. K tomuto kroku ředitele nemocnice donutily zejména odchody lékařů sloužících právě na interně. Od začátku roku 2015 jich Nemocnici Frýdlant opustilo šest.

V září se tedy ve Frýdlantu změnil stávající provoz a intenzivně se hledala jeho optimalizace za přispění všech dotčených subjektů – města, kraje, VZP, Krajské nemocnice v Liberci (KNL) a další spádových měst a obcí. Po několika jednáních byl zvolen model akutní interní ambulance s nepřetržitým provozem, na němž by se podílel jak stávající provozovatel Nemocnice Frýdlant, tak Krajská nemocnice Liberec (poskytnutím lékařů na 15 směn v měsíci).

Tento model začal fungovat od 1. října 2015 s tím, že se vyzkouší jeho plusy a minusy a posléze se případně upraví tak, aby byl co nejefektivnější. Na Liberecku ovšem do odborné diskuze o moderní zdravotní péči však zřejmě začala zasahovat regionální politika a sbírání bodů před krajskými volbami. Navíc se do veřejné diskuze v Liberci zapojil i známý ředitel KNL Luděk Nečesaný, kterému by se určitě hodily další peníze z krajského rozpočtu do jím řízeného zdravotnického zařízení.

Minulý týden ředitel Nečesaný vystoupil na tiskové konferenci kraje a prohlásil, že liberecká nemocnice je připravena převzít činnosti Nemocnice Frýdlant. Co se mezitím stalo, že už se neuvažuje o dodržování toho, na čem se původně panovala shoda, se můžeme jen dohadovat. Ve Frýdlantu přitom stále funguje akutní interní ambulance, jejíž provoz bude možné po několika měsících zhodnotit na základě konkrétních provozních čísel.

Otázkou je, zda-li záměrem toho všeho nemůže být snaha pomoci hejtmanovi Půtovi zviditelnit se na tématu rok před volbami.  A navíc také potřeba vytvořit vyšší poptávku po interních lůžkách, které následně nebude Nečesaného nemocnice „schopna zvládnout“. Mohl by pak donutit kraj „nasypat“ další peníze do KNL. Odpovědi na tyto otázky s jistotou neznáme. Překvapivá aktivita ředitele Nečesaného je ale do značné míry podezřelá.  Myslím si, že o pacienty na Frýdlantsku v této hře asi až tolik nejde.

Ivo Hartmann

Previous article ANO bude líp, aneb EET do ordinace
Next article Jak to vidí opozice: „Úspěchy“ ministerstva zdravotnictví v roce 2015
Mgr. Ivo Hartmann, MBA je vydavatelem zpravodajských portálů Ekonomický deník, Zdravotnický deník a Česká justice. V minulosti byl 1.náměstkem ministra pro místní rozvoj, náměstkem ministra spravedlnosti a vrchním ředitelem ministerstva zdravotnictví pro mezinárodní a ekonomické věci. Na ministerstvu zdravotnictví zodpovídal mimo jiné za přípravu a výkon předsednictví v Radě ministrů Evropské unie. Dříve působil také jako poradce předsedy poslaneckého klubu Karla Kühnla a asistent předsedy Poslanecké sněmovny Milana Uhdeho.