Problémy s duševním zdravím trpělo před pandemií COVID-19 odhadem 16 % evropské populace. Během posledního roku se toto číslo téměř zdvojnásobilo. Práce z domu, uzavřené školy a sociální izolace negativně ovlivňují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a naši celkovou psychikou, což často vede ke zvyšující se míře úzkosti, depresí a sociální i ekonomické nejistotě.

Pandemie pouze zvýraznila již dlouho existující problém a ukázala mnohé nedostatky. Chybí krizová centra. Ta existující zůstala v některých případech během pandemie zavřena. Ukázalo se také, že psychologické, psychoterapeutické a psychiatrické služby do budoucna nebudou nejspíše schopny uspokojit nárůst poptávky. Veřejným zdravotnickým službám navíc často chybí nezbytná příprava na léčbu nemocí spojených s duševním zdravím.

Duševní onemocnění mají dopad nejen na jednotlivce a celé rodiny, ale i na zdravotní a sociální systém, zaměstnavatele, společnost a ekonomiku. S duševním onemocněním se podle odhadů potýká více než jedna ze šesti osob a v Evropské unii celkové zdravotní a socioekonomické náklady spojené s duševním zdravím přesahují 600 miliard EUR ročně, což je více než 4 % HDP. Poruchy duševního zdraví jsou tak v současnosti jedním z nejrychleji rostoucích zdravotních problémů.

Následky špatného duševního zdraví mohou být spojené s nezaměstnaností, nízkým příjmem, špatným fyzickým zdravím, sociálními problémy a obecně nízkou kvalitou života. V rámci řešení problematiky duševního zdraví je proto třeba zohlednit nejen zdravotní a sociální péči, ale i širší okruh oblastí, jako je zaměstnanost, vzdělávání nebo bydlení. Přestože je viditelný zásadní a všudypřítomný dopad na jednotlivce i společnost a mnohé vlády tento problém uznávají a zohledňují v rámci svých opatření, na evropské úrovni je tomuto tématu přisuzována relativně nízká priorita, minimálně z hlediska přípravy dlouhodobé a komplexní strategie pro oblast duševního zdraví.

Aliance pro duševní zdraví

V Evropském parlamentu jsme s kolegy před 5 lety založili neformální skupinu Aliance pro duševní zdraví, se kterou se dlouhodobě na evropské úrovni snažíme poukazovat na tento problém a zahrnout aspekt duševního zdraví do zpráv, které Evropským parlamentem prochází. V současné době se také snažíme přesvědčit Evropskou komisi, aby vyhlásila některý z následujících roků jako Evropský rok duševního zdraví.

Iniciativa Evropského roku by pomohla lepší koordinaci, a především zvýšení povědomí o duševním zdraví a jeho dopadech. Zároveň by sloužila jako platforma pro sdílení osvědčených postupů a zkušeností z jednotlivých členských států. Klíčovým úkolem je zvýšit mezi zákonodárci, poskytovateli služeb a širokou veřejností povědomí o důležitosti všech aspektů duševního zdraví – od prevence, diagnostiky, až po léčbu a dostupné léky. Evropský rok duševního zdraví může také poskytnout konkrétní podporu a zviditelnit projekty, které se duševním zdravím zabývají, a pomoci snížit stigma, kterým jsou duševní nemoci často zastřeny.

V neposlední řadě je důležité zohlednit duševní zdraví v rámci stávajících a připravovaných politik Evropské unie. Dlouhodobě proto voláme po komplexní strategii EU pro oblast duševního zdraví. Právě Evropský rok duševního zdraví by mohl přípravě takového dokumentu výrazně pomoci.

Čas něco udělat je teď – pojďme ho dobře využít.

Tomáš Zdechovský