Česká televize před pěti dny věnovala velkou pozornost podezření na výskyt tuberkulózy u Pakistánce v jednom ze záchytných zařízení pro cizince, které spravuje ministerstvo vnitra. „U uprchlíků, kteří proudí od začátku roku záchytnými zařízeními, se tuberkulóza vyskytla třikrát, dvakrát byla potvrzena,“ řekl ne zcela šťastně tehdy televizi hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta, aniž by svá slova blíže upřesnil. Včera bylo – celkem v tichosti – oznámeno, že se třetí podezření nepotvrdilo. Zdravotnický deník si ale ověřil přímo u ministerstva vnitra, že v obou zbývajících a potvrzených případech onemocněli pacienti ukrajinské národnosti. V Česku je sice výskyt tuberkulózy jeden z nejnižších na světě, ale i tak ročně zaznamenáme na 500 potvrzených případů. Ale riziko k nám nemusí dorazit z exotických zemí. V Evropě najdeme místa s velmi vysokým výskytem jako například na Ukrajině nebo v Londýně.
Fakt, že uprchlík z detenčního zařízení v Drahonicích na Lounsku nemá tuberkulózu, včera potvrdila ČTK mluvčí ministerstva vnitra Lucie Nováková. Muž z Pákistánu byl hospitalizován od konce minulého týdne až do včerejška v ústecké Masarykově nemocnici. „Výsledky laboratorního vyšetření potvrdily negativní výsledek,“ řekla ČTK Nováková. Podle mluvčí tak pominula bezpečnostní opatření, která kvůli podezření na TBC v Drahonicích platila. Tím hlavním byl zákaz přemisťování uprchlíků mimo zařízení.
„Dva pacienti, u kterých byla potvrzena tuberkulóza plic, byli ukrajinské národnosti,“ odpověděla Gabriela Vaňková z oddělení komunikace ministerstva vnitra na otázku Zdravotnického deníku jaké národnosti jsou pacienti, u nichž se letos nemoc potvrdila (v záchytných zařízeních pro cizince).
Reálné nebezpečí i bez uprchlíků
V Česku tedy letos ještě nebyl potvrzen jediný případ tuberkulózy, který by pocházel přímo z aktuální uprchlické vlny (tedy ze Syrie a dalších asijských zemí a Afriky). Současně ale musíme jedním dechem dodat, že riziko tohoto onemocnění se nesmí podceňovat, či bagatelizovat. Nadále zůstává jednou z největších infekčních hrozeb nejen pro Českou republiku, ale celou Evropu. Třebaže je to onemocnění léčitelné, lékařům dělá starost hrozivě rostoucí rezistence původce Mycobacterium tuberculosis vůči lékům (tzv. multirezistentní tuberkulóza, způsobená kmeny odolnými vůči dvěma nejúčinnějším antituberkulotikům isoniazidu a rifampicinu). Ta je výrazná v zemích, s nimiž máme, nebo rozvíjíme čilé styky – Ukrajina, Rusko, Čína (na tuto skutečnost i velký příliv lidí, cestujících za turistikou, či prací, který je v Česku zatím nesrovnatelně vyšší než počet uprchlíků jsme upozornili v článku zde). Zatím největším rezervoárem potenciálního nebezpečí (a nejen tuberkulózy, ale i jiných nemocí – psali jsme zde) se jeví Ukrajina a to ze tří důvodů: 1. je to nejpočetnější skupina cizinců u nás, 2. tamní zdravotní systém je v rozvalu, v některých oblastech je nízká úroveň hygieny a nízká proočkovanost, výskyt některých onemocnění je tam vysoký, 3. konflikt tam může kdykoliv opět nabrat na intenzitě, která by mohla dát do pohybu velké množství lidí, kteří by logicky směřovali tam, kde mají příbuzné.
Loni v Česku onemocnělo tuberkulózou 512 lidí a 21 z nich zemřelo. Výskyt 4,9 případů na 100 000 obyvatel je jedním z vůbec nejnižších v Evropě, je nižší než u všech našich sousedů. Podíl nemocných cizinců (osob narozených mimo ČR) činí 18,8 %, tedy 96 případů. Mezi nemocnými převažovali Ukrajinci (22), Vietnamci (20), Slováci (14), dále Rumuni (9) a Bulhaři (7). Co je však nejdůležitější – loni bylo hlášeno pouze šest případů multirezistentní tuberkulózy, pět nemocných přitom pochází ze zemí bývalého SSSR.
Nejvíce případů tuberkulózy je tradičně v Praze (97 případů, tedy 7,8 na 100 000), hlavní rizikovou skupinou tu jsou bezdomovci.
Londýn – semeniště větší než Eritrea
Shodou okolností v těchto dnech publikoval vědecký časopis Lancet článek, který říká, že nemoc se nepodaří zvládnout pouze zdravotnickými opatřeními. Představuje plán na snížení úmrtnosti na tuberkulózu, který je založen na „ostrovech eliminace“ a najdete ho na těchto stránkách Zero TB Cities Project. Ačkoliv mezi lety 1990 až 2013 počet úmrtí na tuberkulózu celosvětově poklesl o 45 procent díky zlepšené diagnostice a léčbě, stále tato nemoc podle statistik WHO zabije ročně 1,5 miliónů lidí. Odhaduje se, že multirezistentní forma tuberkulózy se vyskytuje u zhruba půl miliónů lidí. K šíření tuberkulózy přispívají faktory jako je podvýživa, bydlení v přelidněných oblastech, infekce virem HIV, cukrovka, kouření a nadměrné pití alkoholu. V rozvojových zemích se lepší diagnostika a léky ani nedostanou ke všem potřebným.
Ovšem tuberkulózu není výhradním problémem rozvojového světa. Včera například The Telegraph přišel se zjištěním, že výskyt tuberkulózy v některých částech Londýna je vyšší než v tak zamořených zemích jako je Irák, Rwanda nebo Eritrea. V hlavním městě se každým rokem objeví 2500 nových případů nemoci, což je 40 procent všech případů ve Velké Británii. Ve třetině obvodů hlavního města výskyt tuberkulózy překračuje „vysokou incidenci“ definovanou WHO jako 40 případů na 100 000 obyvatel. Deník jmenuje části města – Hounslow, Brent, Harrow, Newham and Ealing – které vykazují více než 150 případů na 100 tisíc obyvatel (Irák má 45, Rwanda 69 a Eritrea 92 a přidejme k tomu i Ukrajinu s 96 případy na 100 000 obyvatel).
Vedení města si vážnost situace uvědomuje, i když upozorňuje, že za poslední tři roky se počet infikovaných snížil. Centrem jeho pozornosti jsou bezdomovci, ale i další lidé, kteří mohou být nositeli infekce – vězni, drogově závislý, ale samozřejmě také uprchlíci a migranti.
Česko je na tom zatím dobře. Orgány ochrany veřejného zdraví si plní to, co mají, záchyt snad funguje dobře. Zlepšit by se mohl způsob informování. Veřejnost ví o výskytu, ale i možnostech přenosu tuberkulózy a možných zdrojích infekce velice málo. Proto pak tak intenzivně prožívá zprávy o jednom nepotvrzeném podezření u uprchlíka v televizních zprávách, zatímco o dalších 500 případech neví vůbec nic.
-cik-
