Rozsáhlé areály s drahým vybavením – tak obvykle vypadají státní nemocnice. Když teď ministerstvo zdravotnictví připravovalo zákon o neziskových nemocnicích (o návrhu, který šel do připomínkového řízení, jsme informovali zde), udělalo si přehled o hodnotě majetku nemocnic, které přímo řídí. Nenajdeme v něm sice tržní hodnoty pozemků, budov či vybavení, ale z účetních údajů si můžeme udělat určitou představu. Například o tom, jak velké rozdíly, řádově v miliardách korun, mezi nemocnicemi jsou. Podívejte se na žebříček nejbohatších státních nemocnic v Česku. Vévodí mu s velkým předstihem pražská FN Motol. Také jsme zjistili, kolik tato zdravotnická zařízení zaplatila v posledních letech na dani z příjmu.
Aktiva 39 státních nemocnic překračují celkem 53 miliard korun. Úplně „nejbohatší“ je FN Motol, jejíž aktiva mají hodnotu 8,75 miliardy korun, s velkým odstupem následují FN U sv. Anny Brno (4,42 mld. Kč, je to ovšem současně jedna ze dvou nejzadluženějších nemocnic v zemi) a FN Ostrava (4,38 mld. Kč). Čtyři miliardy korun překračují fakultní nemocnice Plzeň, Hradec Králové a Brno.
CELKOVÁ AKTIVA
Pořadí prvních deseti (v korunách):
Pořadí od 11. do 20. místa:
POZEMKY
Pokud se podíváme jakou mají hodnotu pozemky, na kterých nemocnice stojí, nepřekvapí, že si nejlépe vede Všeobecná fakultní nemocnice, která je rozeseta v centru Prahy. Její pozemky mají hodnotu 462 miliónů korun. Následuje IKEM, až třetí je Motol. Zhruba stejnou hodnotu mají pozemky pražské Thomayerovy nemocnice a FN Ostrava, o něco méně pak FN Olomouc a Psychiatrická nemocnice Bohnice.
STAVBY
Mnohem výše, než pozemky, jsou ceněny stavby nemocnic. V této kategorii si nejlépe vede opět FN Motol (7,6 mld. Kč), následují s výraznou ztrátou nemocnice, jejichž stavby mají velmi podobnou hodnotu kolem 3 miliard korun – FN Ostrava, FN Plzeň, FN Hradec Králové, FN Brno, FN U sv. Anny, o něco méně FN Olomouc a IKEM Praha, překvapivě až devátá je Všeobecná fakultní nemocnice, první desítku uzavírají FN Královské Vinohrady.
Výše uvedená čísla mají své limity a mohou reálné ekonomické zdraví i „bohatství“ nemocnice zkreslovat. Zajímavější by bylo vědět, jaká je tržní hodnota zdravotnických zařízení ve vlastnictví státu, včetně zohlednění personálního, věcného vybavení, smluv s pojišťovnami a hospodářských výsledků v posledních letech aj. Mohli by ji odhadnout experti, ale reálnou cenu bychom se dozvěděli jedině pokud by chtěl stát své nemocnice prodat. To však nepřichází v úvahu, naopak se zřejmě stanou součástí sítě neziskových nemocnic, stát jako zakladatel bude zodpovídat za jejich ekonomické problémy a v případě potřeby je sanovat (jak to činil dosud, když byly příspěvkovými organizacemi). Tím se opět informace o skutečné tržní hodnotě zamlží.
Daň z příjmu – malá čísla
Státní nemocnice neodvádějí na dani z příjmu nějaké závratné částky, některým placení této daně „nevyšlo“ už několik let. Například Všeobecná fakultní nemocnice zaplatila v roce 2007 daň z příjmu ve výši 105 miliónů korun, v dalších letech daň platit nemusela. Celkem za deset let odvedly státní nemocnice na dani z příjmu 1,3 miliardy korun. Loni necelých 200 miliónů korun. Osvobození od této daně, jak je navrhováno spolu se vznikem neziskové zdravotnické organizace, by tedy ministerstvo financí nemuselo tolik bolet.
První patnáctka nemocnic podle objemu zaplacené daně z příjmů v posledních deseti letech (v korunách):
-cik-
Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě
