Pro nemocnice znamená úhradová vyhláška na rok 2025 reálně pokles úhrad, k čemuž dojde po více než deseti letech. Na středeční tiskové konferenci o tom informoval Miloslav Ludvík, ředitel Fakultní nemocnice v Motole a předseda Asociace nemocnic ČR. Náklady nemocnic oproti praktikům i ambulantním specialistům přitom podle dat, které na konferenci prezentoval, procentuálně rostly v posledních pěti letech nejméně. Jsou to ale stále právě nemocnice, kdo z celkového balíku peněz na zdravotní péči dostává největší díl peněz.
Úhradová vyhláška na rok 2025 znamená pro nemocnice reálně pokles úhrad. Vyhláška totiž podle Miloslava Ludvíka, ředitele Fakultní nemocnice v Motole a předsedy Asociace nemocnic ČR, počítá s nárůstem pro nemocnice o 0,9 procenta, a to při předpokladu, že objem péče klesne o jedno procento.
„Reálně tedy nemocnice dostanou mínus 0,1 procenta. To se nestalo tuším od roku 2013,“ uvedl Ludvík na středeční tiskové konferenci. Podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Feltla znamená tak návrh na příští rok stagnaci, nebo mírný pokles. To potvrdil i Ludvík a připomněl, že největší objem péče poskytují nemocnice. „Ale to, jak jsou přesměrovány finanční toky, na to moc neukazuje,“ podotkl.
Podle dat, která asociace na konferenci prezentovala, stouply mezi lety 2018 až 2023 příjmy praktických lékařů o 170 procent a příjmy ambulantních specialistů o šest procentních bodů víc. V případě nemocnic bez specializovaných center pak vzrostly příjmy o 165 procent a nemocnicím s centry o 192 procent. „Ani v pětiletém horizontu nejsou nemocnice vítězi klání o úhradovou vyhlášku,“ poukázal Ludvík.
Nižší náklady nemocnic
„Pokud budeme porovnávat loňské první pololetí s tím letošním, tak náklady specializovaných center meziročně vzrostly o 11,7 procenta, přičemž u nemocnic bez center to bylo meziročně o 10,7 procenta, u praktiků a pediatrů o 14,5 procenta a u ambulantních specialistů o 16,6 procenta,“ sdělil šéf Asociace nemocnic ČR.
Vrchní ředitelka sekce úhrad ministerstva zdravotnictví Helena Rögnerová, která byla loni v září pověřená řízením Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), připomněla, že šest státních nemocnic bylo před několika lety potřeba oddlužit, což stálo 6,5 miliardy korun. „Za ministerstvo zdravotnictví jsme rádi, že nemocnice jsou v kondici, kdy nepotřebují pomáhat. Pokud byly v minusu, tak se jim prodražovaly nákupy a služby,“ dodala.
Ekonomická situace nemocnic napříč republikou se přitom v posledních letech velmi zlepšila. Zatímco v roce 2019 bylo podle dat ministerstva ve ztrátě necelých 15 procent regionálních nemocnic, loni to bylo necelých deset procent. Násobně se také zvýšily celkové zisky i průměrné marže.
Podle třetí verze návrhu úhradové vyhlášky poté, co ministerstvo ustoupilo požadavkům praktických lékařů, je z 515 miliard na zdravotní péči na příští rok plánováno pro nemocnice akutní péče po odečtení centrových léků 214,3 miliardy korun (41 procent), pro praktické lékaře 31 miliard korun (6 procent) a ambulantní specialisty 43,8 miliardy korun (8,5 procenta). S posledními jmenovanými ale ještě o možném navýšení úhrad bude ve čtvrtek jednat ministerstvo zdravotnictví.
Peníze na navýšení úhrad praktikům půjdou z kapitoly vyhrazené na centrové léky. Ty předepisují specializovaná centra na nejzávažnější diagnózy, vyhláška na ně počítala se 40 miliardami korun, meziročně o 11 procent víc. Podle Ludvíka jsou náklady na ně ale obvykle vyšší. „Vyhláška předpokládá, že se objeví nějaký počet pacientů s danou diagnózou, ale ono se jich objeví obvykle víc,“ vysvětlil. Letos bude podle něj meziroční nárůst 19 procent místo plánovaných deseti procent a z úhrad pojišťoven proti vyhlášce bude chybět šest miliard korun.
-luk-
