Větší investice do vakcín by mohly snížit spotřebu antibiotik až o 2,5 miliardy dávek ročně. Kromě toho by měly vakcíny výrazně zabránit úmrtím, která způsobuje antimikrobiální rezistence, a ušetřit peníze za léčbu rezistentních infekcí. Vyplývá to z tiskové zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO).
K antimikrobiální rezistenci (AMR) dochází ve chvíli, kdy jsou bakterie, viry a další mikroorganismy schopné změnit se tak, že na ně antimikrobiální látky (například antibiotika) přestávají působit. Spolu s větší nemocností může tato rezistence vést také k úmrtí a šíření obtížně léčitelných infekcí. AMR je spojená s nesprávným používáním a nadužíváním antimikrobiálních látek a také s tím, že mnoho lidí na celém světě k základním látkám tohoto druhu nemá přístup.
Nezbytnou součástí snahy o snížení AMR jsou vakcíny, které mimo jiné zabraňují infekcím, omezují (nad)užívání antimikrobiálních látek a zpomalují vznik a šíření patogenů rezistentních vůči lékům. Nová zpráva WHO uvádí, že vakcíny proti 24 patogenům by mohly každý rok celosvětově snížit počet potřebných antibiotik o 22 procent, celkem tedy o 2,5 miliardy definovaných denních dávek. Některé z těchto vakcín máme k dispozici už nyní, nejsou ale dostatečně využívány. Další je podle odborníků třeba co nejrychleji vyvinout a uvést na trh.
Které vakcíny mohou pomoci?
Například vakcíny, které se již používají proti pneumokokovému zápalu plic a břišnímu tyfu, by ročně mohly zabránit až 106 tisícům úmrtím spojených s AMR. V případě břišního tyfu by se mohlo ušetřit až 45 milionů antibiotických dávek za situace, že by se urychlilo jejich zavedení v zemích s vysokým výskytem.
Největší dopad by mohl nastat u tuberkulózy (TBC), kde by se ušetřilo 1,2 až 1,9 miliardy dávek antibiotik. Vakcíny proti TBC by spolu s vakcínou proti Klebsiella pneumoniae (bakterie způsobující například uroinfekce a pneumonie – pozn. red.) mohly odvrátit více než půl milionu úmrtí ročně. Zatímco v případě tuberkulózy jsou nové vakcíny ve fázi klinických zkoušek, ta proti Klebsiella pneumoniae je v rané fázi vývoje.
„Prevence je lepší než léčba a zlepšení přístupu ke stávajícím vakcínám a vývoj nových vakcín proti kritickým onemocněním, jako je tuberkulóza, má zásadní význam pro záchranu životů a zvrácení situace v oblasti AMR,“ uvedl k problematice generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Na léčbu všech hodnocených patogenů vloží nemocnice po celém světě každý rok podle odhadu 730 miliard dolarů. Pokud by se proti nim úspěšně podařilo zavést vakcíny, mohly by nemocniční náklady spojené s AMR klesnout až o třetinu.
Česko v boji se spotřebou antibiotik zaostává
Antibiotickou rezistenci považuje za jednu z největších zdravotních hrozeb také Evropská unie. V červnu 2023 bylo přijato doporučení Rady o posílení opatření EU pro boj proti antimikrobiální rezistenci v rámci přístupu „jedno zdraví“. V EU by tak do roku 2030 měla klesnout celková spotřeba antibiotik o 20 procent, přičemž alespoň 65 procent používaných antibiotik by ve všech státech EU měla tvořit základní, úzkospektrá antibiotika – takzvaná skupina ACCESS.
Česká republika by pak podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) měla do roku 2030 snížit celkovou spotřebu antibiotik o 9 procent. Nemá však nakročeno správným směrem. „Zatímco na úrovni Evropy se mezi lety 2019 a 2022 podařilo spotřebu antibiotik o 2,5 procenta snížit, v České republice spotřeba o 1 procento stoupla. Bohužel nepatříme ani k 9 státům EU, které již nyní používají alespoň 65 procent antibiotik ze skupiny ACCESS. Po poklesu spotřeby antibiotik během pandemie covidu, se situace vrací k výchozímu stavu před pandemií,“ uvedla v roce 2023 vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ Helena Žemličková.
Ilona Hobzová