V souvislosti s velkým počtem Ukrajinců, kteří do České republiky utekli před válkou a dočasně zde žijí, se český systém zdravotnictví potýká se dvěma zásadními problémy. Značná část dospělých i dětských uprchlíků není registrována u českých praktických lékařů a dětských praktických lékařů. U Ukrajinců v ČR je také ve srovnání s českou populací nižší míra proočkovanosti. Jak jim cestu k péči praktiků a k očkování ukázat a zjednodušit se Zdravotnický deník zeptal ministerstva, odborné společnosti i praktické lékařky, které se v této oblasti silně angažuje. Cesty, jak situaci zlepšit navrhují různé – od přijímání ukrajinských zdravotníků do systému a většího zapojení interkulturních pracovníků přes bonifikačními programy pro praktiky starající se o cizince až po informační kampaně seznamující uprchlíky s jejich možnostmi.
Zdravotní pojišťovny jsou podle ministerstva zdravotnictví těmi, kdo má lidem dostupnou péči (nejen) praktických lékařů zajistit – bez ohledu na to, zda jde o našince, či cizince. „Je tedy žádoucí, aby se o pomoc se zajištěním péče pojištěnci obraceli na svou pojišťovnu. Výzvou je jazyková bariéra, a to jak na straně pacientů, tak i na straně zdravotnických pracovníků,“ uvedl pro Zdravotnický deník tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Dílčím řešením situace je podle něj přijímání ukrajinských zdravotnických pracovníků a uznávaní jejích kvalifikací. „V této souvislosti byly Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví organizovány specializované kurzy českého jazyka pro ukrajinské zdravotnické pracovníky spolufinancované UNICEF. Nadále jsou organizovány přípravné kurzy k aprobační zkoušce usnadňující vykonání aprobační zkoušky jako podmínky pro uznání kvalifikace těchto pracovníků a jejich začlenění do českého zdravotního systému. Na posílení primární péče v potřebných oblastech, jako jsou Praha, Plzeňský či Karlovarský kraj, je v plánu vyčlenit přibližně 30 milionů korun, konkrétně na rozšiřování kapacit pro ukrajinské pacienty,“ popsal Jakob.
Ministerstvo plánuje stávající aktivity v oblasti rozšiřování primární péče i prevence podporovat i nadále. „Pokračovat bude i jazykové vzdělávání ukrajinských zdravotnických pracovníků, na které je vyčleněných 12 milionů korun,“ upřesnil Jakob. A dodal, že se chce resort zaměřit také na prevenci v oblasti HIV/AIDS a tuberkulózy a na aktivity v oblasti duševního zdraví nebo prevence závislostí. Na tyto aktivity je vyčleněných dalších přibližně 20 milionů korun.
Pomoci zažít si nové návyky
Péče o cizince je přece jen náročnější, a to nejen kvůli jazykové bariéře, ale i kvůli odlišnému přístupu ke zdravotnímu systému a ke zdraví, míní z pohledu lékaře praktická lékařka pro dospělé Anna Matoušková, která je spoluautorkou projektu Lékaři pro Ukrajinu, webového rozcestníku sdružujícího kontakty na praktické lékaře, kteří začali ve svých ordinacích nabízet bezplatnou péči pro ukrajinské občany.
A navrhuje i řešení, které by podle ní fungovalo. „Myslím, že pro lékaře by bylo motivační náročnost péče o cizince nějakým způsobem kompenzovat, například bonifikačními programy, třeba časově omezenými na dobu dvou let, než se nastaví systém péče o pacienta,“ vysvětluje Matoušková.
Podle ní by pomohlo i větší rozšíření interkulturních pracovníků, kteří by pacienta nebo jeho rodiče na vyšetření doprovázeli a pomohli nejen s tlumočením, ale i „tlumočením“ odlišností zdravotního systému – poradili by, kam a s čím jít do laboratoře, jak fungují specialisté, jak recepty a podobně. „Myslím, že by edukační činnost těchto interkulturních pracovníků velmi pomohla i u uprchlíků, kteří nyní zatím péči nepotřebují. Mnoho uprchlíků například užívá léky z Ukrajiny a neví, že o nich má lékaře v České republice informovat, mnoho uprchlíků je zvyklých brát léky jen podle potřeby, a to třeba i léky na tlak a podobně,“ popisuje lékařka. A dodává, že největším problémem stran dostupnosti péče u dětí, je podle ní bohužel obecný nedostatek praktických lékařů pro děti a dorost.
Vakcinační doporučení zásadní aktualizaci nepotřebují
Situace není – a to především u ukrajinských dětí – ideální ani u očkování. Základním návodem, podle něhož by se měl systém tuzemského zdravotnictví řídit, vznikl záhy po počátku války, již v březnu 2022. Doporučení k očkování ukrajinských uprchlíků tehdy vydala Česká vakcinologická společnost, následně je i aktualizovala. Podrobně se v nich zabývá především odbornými doporučeními k vakcinaci dětí, věnuje se ale i dospělým, u nichž předpokládá, že „převážná většina dospělých u sebe nebude mít dokumentaci o provedených očkováních“. Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka tato doporučení řada lékařů ve své praxi využívá, nejsou ale všespásná. „Očkování není ideální ani u českých občanů, proto se nemůžeme divit , že není ani ideální u Ukrajinců,“ uvedl Chlíbek pro Zdravotnický deník.
Zmíněná doporučení jsou podle něj stále funkční a platné a v tuto chvíli není důvod v nich něco měnit. „Pokud došlo k nějakým dílčím změnám, pak je to v rámci aktualizovaných doporučení, dostupných na našich webových stránkách, která jsou platná jak pro Čechy, tak pro Ukrajince a naši očkující lékaři se jimi mohou řídit,“ vysvětlil Chlíbek, podle něhož je rolí odborné společnosti právě tvorba doporučení. „Plošná opatření by měly přijímat hlavně zdravotní pojišťovny, stát a ministerstvo zdravotnictví,“ dodal Chlíbek.
Vznikají také různé dílčí iniciativy, proběhla i informační kampaň ministerstva zdravotnictví ve spolupráci s UNICEF. Ta podle Ondřeje Jakoba zafungovala dobře. „Cílená informační kampaň je efektivní cestou, jak posílit proočkovanost obyvatelstva, proto ministerstvo takovou kampaň ve spolupráci s UNICEF rozběhlo a bude v ní dále pokračovat. Se vzrůstající znalostí českého systému veřejného zdravotního pojištění a jeho možností, dochází k většímu čerpání zdravotních služeb. Předpokladem je, že to samé nastává i v oblasti očkování,“ popsal Jakob a zdůraznil, že klíčem k zajištění očkování je především zajištění primární péče.
Jakub Němec
