Téma zdraví se v agendě výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) dostává až na druhou kolej a prim zde hrají environmentální témata. Bylo by proto dobré podvýbor pro veřejné zdraví (SANT) povýšit na samostatný výbor se všemi patřičnými pravomocemi. V tomto duchu se na včerejší první řádné schůzi SANT v tomto volebním období vyjádřilo hned několik členů výboru. Proti návrhu vystoupila jen Anja Hazekampová z levicové frakce, podle které je třeba zdraví řešit v kontextu témat životního prostředí a klimatu. Účel schůze spočíval ve výměně názorů členů podvýboru k prioritám v oblasti veřejného zdraví pro současné mandátní období.
„Naší hlavní obavou je snaha změnit podvýbor SANT na stálý výbor… Musíme zachovat podvýbor SANT, jakožto součást výboru ENVI, a ne učinit z něj stálý výbor,“ řekla nizozemská europoslankyně Hazekampová, která je současně třetí místopředsedkyní výboru ENVI. Je přesvědčena, že zdraví nelze odtrhnout od environmentální agendy a slovy upřenými do zelených zítřků vyzvala k „očištění“ životního prostředí od polutantů, chemických látek a dokonce antibiotik.
Opačný postoj k autonomii podvýboru SANT zaujali například německá europoslankyně Manuela Ripová, Stine Bossová z Dánska či Tomislav Sokol z Chorvatska. „Měli bychom mít institucionální základnu v parlamentu,“ je přesvědčen Sokol, který je členem lidovecké frakce. Poukázal na to, že zdravotnická agenda je sice součástí působnosti výboru ENVI, ovšem prakticky je v něm odsunuta do pozadí zájmu ve prospěch témat životního prostředí.
Kromě toho Sokol namítl, že náklady na zdravotnictví by neměly být vnímané jako peníze utracené, nýbrž investované. Reagoval tak na škrty, které Evropská komise v tomto segmentu pro další roky učinila. Podobně se k věci vyjádřili i jeho kolegové. „Je to velmi těžko pochopitelné,“ shrnula svůj dojem ze snížení rozpočtu Stine Bossová. „Činit škrty v době, kdy čelíme velkým výzvám, to přímo ohrožuje zdraví a blaho našich občanů… Zdraví nemůže být přehlíženo v rámci priorit tohoto mandátu,“ přisadila si následně chorvatská europoslankyně a místopředsedkyně výboru za frakci Socialistů a demokratů, Romana Jerkovićová. Její kolega z frakce, Victor Negrescu, se ke škrtům vyjádřil podobně: „To, čeho jsme dosáhli, může být ztraceno.“
Boj se vzácnými onemocněními
Co se týče konkrétních priorit, na které by se měl podvýbor během následujícího období upnout, tam europoslanci jmenovali takřka všechna problematická témata současného zdravotnictví. Obecně vzato si evropští zákonodárci pochvalovali Evropský plán boje proti rakovině a rádi by podobný přístup zaujali i vůči jiným onemocněním, například těm vzácným. „Je potřeba mít plán. Jsem přesvědčena, že společné evropské řešení ohledně vzácných onemocnění je velmi důležité,“ uvedla Bossová, která má sama dceru trpící tímto druhem onemocnění. Přimlouvá se proto za přijetí příslušného akčního plánu. Podobně věc vidí i rumunský europoslanec ze skupiny Renew Europe, Vlad Vasile-Voiculescu. Pro celoevropský plán se přimlouval například i u řešení antimikrobiální rezistence, na následky které v Evropské unii ročně zemře na 25 tisíc lidí, přičemž náklady na léčbu těchto odolných nemocí se odhadují na částku 1,5 miliardy eur (asi 37,5 miliardy korun) za rok.
První místopředsedkyně SANT, lucemburská europoslankyně z frakce Zelených, Tilly Metzová, varovala i před zvýšeným výskytem kardiovaskulárních onemocnění, který podle ní bude i nadále růst. I proto se zasazuje o větší důraz na společné unijní zdravotnické projekty. „Tento mandát Evropského parlamentu by měl být tím, kdy rozšíříme oblast působnosti Evropské zdravotnické unie. Je to nová kapitola a musíme to využít ve prospěch občanů. Zlepšit veřejné zdraví, to je to, kde EU může ukázat svou přidanou hodnotu,“ uvedla Metzová. Jako další priority, na které by se měli europoslanci zaměřit, jmenovala antimikrobiální rezistenci, včasné poskytování péče, dostatek lékařů, zdraví žen, výzkum a vývoj a duševní zdraví.
Hovořit s výrobci jedním hlasem
Vyskytly se ale i jiné návrhy na další směřování činnosti podvýboru. Rakouský europoslanec Gerald Hauser z frakce Patrioti pro Evropu opakovaně vyzval k šetření vedlejších účinků vakcín a opatření během covidové pandemie. Rovněž se vymezil vůči počínání Komise v oblasti nákupu vakcín. Podobně hovořila Christine Anderson z Německa, která je členkou uskupení Evropa suverénních národů. Kritizovala neefektivní vynakládání prostředků na nákup vakcín. „Veřejné zdraví není o tom dávat miliardy farmaceutickému průmyslu. To je to, co jsme dělali poslední čtyři roky,“ řekla ostře. Také by ráda, by se vyšetřila možná příčinnost mezi proočkovaností a poklesem porodnosti žen.
Návrhy Hausera a Andersonové však zůstaly v podvýboru osamocené a ostatní členové je označili za dezinformační. Ohradil se vůči nim například polský europoslanec a člen lidovců Bartosz Arlukowicz. Vyslovil se ale i proti tematické rozkročenosti návrhů svých kolegů. Je podle něj vhodnější zvolit si tři až čtyři priority a zaměřit se na ně, nikoliv řešit všechna témata, byť mohou být také důležitá. Jako jednu z jím navržených priorit zmínil nutnost přesvědčit Komisi, aby byla zahájena jednání s farmaceutickými firmami ohledně nejdražších léčiv a nejnovějších technologií. „Není přijatelné, aby firmy jednaly s několika desítkami ministrů, manipulovaly jimi a navyšovaly ceny na vysokou úroveň,“ řekl.
Zadruhé by podle Arlukowicze mělo dojít k vytvoření mechanismu pro společné zdroje léčiv. „Nemůžeme dovolit, aby v Evropě nebyla dostupná léčiva… Ti, kdo vstoupí na náš trh, musí garantovat dostupnost léků,“ dodal nekompromisně. Manuela Ripová šla ještě dál, když se vyslovila pro návrat výroby léčiv do Evropy. A nejinak to vidí europoslankyně Bossová. „Musíme mít v evropě silný farmaceutický průmysl,“ řekla s tím, že je v oblasti léků třeba hovořit o strategické autonomii. Současně je nutné zajistit konkurenceschopnost a nastavit prostředí tak, aby bylo atraktivní pro investory. Právě hledání této rovnováhy je předmětem debat o novém nastavení evropské farmaceutické legislativy.
-fk-
