Sdílení dat v Evropě potřebuje revoluci. Začněme je aktivně nabízet, navrhuje expert

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová se v nadcházejícím období chce zaměřit na kyberbezpečnost, umělou inteligenci či sdílení dat. Tuto iniciativu velmi vítá Matěj Adam ze společnosti Aireen, která se zaměřuje na vývoj umělé inteligence určené pro diagnostiku chronických onemocnění ze snímků sítnice. Jako velký problém přitom vidí to, že sdílení dat v Evropě je většinou založeno na dobré vůli, takže se k nim obvykle nejde dostat. Oproti tomu v USA je standardem data opakovaně vytěžit. V EU bychom proto měli přístup otočit a začít data aktivně nabízet či vytvářet pobídky pro evropské firmy, zejména inovativní start-upy.

Ještě letos by prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová chtěla vytvořit akční plán pro kyberbezpečnost nemocnic a dalších poskytovatelů péče. Jak tento záměr hodnotíte, je to téma, které je dobré řešit na evropské úrovni?

Plán dalšího posílení odolnosti kyberbezpečnosti ve zdravotnictví může pomoci s celou řadou slabin, které poskytovatelé zdravotní péče při plánování a řízení kyberbezpečnosti mají. Nejedná se přitom jenom o nemocnice – ty jsou sice nejviditelnější, ale celá řada dalších poskytovatelů se může stát terčem kyberútoků s negativními dopady na péči o pacienta – například ambulantní provozy či laboratoře. Fokus a „push“ na Evropské úrovni může pomoci s prosazováním těchto priorit i u nás, takovéto „top-down“ bohužel v České republice funguje lépe než snaha zespoda.

Udělala ve věci kyberbezpečnosti nemocnic česká vláda dost, nebo by měla v něčem přidat? Kde vidíte největší rezervy?

Z hlediska dosavadních snah o zvýšení kyberbezpečnosti se realizovaly a připravují rozličné kroky a také přístup k financování z evropských fondů i rozpočtových prostředků, bohužel administrativně značně náročný. Naprosto zásadní problém v oblasti kyberbezpečnosti je nedostatek kvalifikovaných odborníků na celém trhu. Ti jsou tím pádem velmi drazí, takže v nemocnicích podléhajících tabulkovým platům prakticky nelze sehnat na trhu odborníky – zaměstnance. V tomto je nutno daleko odvážněji a rychleji konat, přičemž možností, jak dosáhnout na kapacitu odborníků, je víc – zjednodušení smluvních mezd pro vybrané odborníky, cílená výchova či systém přeškolování a dostupnější využití externích kapacit.

Von der Leyenová by také ráda zřídila Radu pro výzkum umělé inteligence (AI) a chce evropským společnostem usnadnit využívání dat. Jsou podle vás kroky zaměřené na výzkum umělé inteligence na evropské úrovni správným krokem?

Oblast podpory rozvoje umělé inteligence je velmi důležitý i přesto, že USA, Čína a další hráči již Evropě utekli. Není ale možné na rozvoj AI rezignovat.

Jaká konkrétní opatření v oblasti umělé inteligence by bylo vhodné udělat na evropské úrovni?

Z hlediska zdravotnictví vidím dvě zásadní bariéry. Jedna je komerční a souvisí s dlouhou dobou certifikace nových systémů, která trvá prakticky dva roky od hotového systému do možnosti jej prodávat. S certifikací jsou také spojeny významné náklady, což je pro řadu menších startupů nepřekročitelná bariéra. Obojí je možno řešit.

A co využívání dat, jaké kroky by byly na místě?

Otázka přístupu k datům je ještě zásadnější. Například v USA je naprostým standardem, že se pořizovaná data ve zdravotnictví ještě mnohokrát využijí, zhodnotí se tím finančně i věcně. V Evropě je to na dobré vůli nebo nevůli různých organizací či vlivných jednotlivců. Většinou se k datům nedostanete a souhlasím s tím, že opravdu je potřeba v této oblasti spíše revoluce. Anonymizovaná a agregovaná data je nutno maximálně vytěžit, zpřístupnit přes hranice v rámci Evropy a řešit také kvalitu pořizovaných dat už na vstupu, protože platí, že garbage in – garbage out (tedy odpad na vstupu – odpad na výstupu, pozn. red.). Je nutno obrátit logiku. Dnes se ptáme, proč bychom ta či ona data měli zpřístupnit či sdílet. Myslím, že je naopak nutno data aktivně nabízet, vytvořit pobídky pro evropské firmy a zejména inovativní startupy, které vychovávají novou generaci evropských expertů. Opět platí, že v ČR pomůže “push” z Evropy – třeba změny, které přináší EHDS, by se na lokální úrovni u nás bez tohoto tlaku shora prostě nestaly.

-mk-