Novelizace vládního nařízení, která zvyšuje o sedm až deset procent tarify ve veřejných službách a státní správě, zpravidla u těch nejhůře placených zaměstnanců, prošla připomínkovým řízením. S navýšením ovšem zásadně nesouhlasí ministerstvo financí, ministerstvo zdravotnictví zase poukazuje, že součástí materiálu není popis způsobu financování. Zaměstnavatelé sdružení v Unii zaměstnavatelských svazů podpořili vyšší variantu navýšení na úrovni deseti procent, podle odborů je ale i toto navýšení nedostatečné a mělo by se vztahovat na větší množství zaměstnanců. K navýšení by každopádně mělo podle návrhu dojít už od září.
„Ministerstvo financí s předloženými variantami valorizace základní stupnice platových tarifů pro zaměstnance v pracovním a služebním poměru o sedm a deset procent zásadně nesouhlasí. Důvodem je skutečnost, že v materiálu není uveden zdroj financování tohoto navýšení platových tarifů. Upozorňujeme, že v současné době je stav Vládní rozpočtové rezervy v podstatě vyčerpán,“ shrnuje ve své jediné připomínce ministerstvo financí.
Na absenci uvedení zdrojů poukazuje také ministerstvo zdravotnictví. „Ačkoliv jsou v rámci důvodové zprávy konkrétně vyčísleny dopady na státní a ostatní veřejné rozpočty, z materiálu nevyplývá způsob jejich financování. Navrhujeme tedy v návrhu usnesení uložit ministru financí zajistit odpovídající finanční prostředky na platy v rámci rozpočtu na rok 2024 a přípravy rozpočtu na rok 2025,“ píše zdravotnictví.
To navíc navrhuje sloučení kategorií lékařských zdravotnických povolání dle zákona 95/2004 do jednoho platového tarifu, takže by zde nově přibyli také farmaceuté.
Co se týče zaměstnavatelů, ti sdružení v Unii zaměstnavatelských svazů ČR upřednostňují valorizaci platových tarifů ve dvou přílohách o 10 procent (druhá varianta hovoří o sedmi procentech).
„Jsme pevně přesvědčeni, že Vláda ČR by měla i v době své snahy o konsolidaci veřejných rozpočtů mírně navýšit základní platové tarify uvedené v příloze č. 1, tedy platy pro zaměstnance v segmentu kultury, technickohospodářské zaměstnance v sociálních službách, nepedagogické zaměstnance, technický personál ve zdravotnictví, ale i úředníky samosprávných úřadů. Upozorňujeme, že jde o nejnižší úroveň základních platových tarifů, kde je 12,4 procent základních platových tarifů pod minimální mzdou a 19,8 základních platových tarifů pod zaručenou mzdou. Celkem je základní platový tarif pod úrovní minimální nebo zaručené mzdy u 115 855 zaměstnanců,“ shrnuje Unie zaměstnavatelských svazů s tím, že právě u nejhůře placených zaměstnanců je největší fluktuace.
Překlopte nenárokové složky do tarifů, žádají odbory
Podle odborů je ovšem navrhované navýšení nedostatečné (psali jsme také zde). „Velmi vítáme, že MPSV uvedený návrh předložilo a podporujeme záměr předkladatele navržené úpravy zlepšit hospodářské postavení zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců, jakož i cíl snížit počet platových tarifů v dotčených platových stupnicích, které jsou momentálně pod úrovní minimální mzdy nebo příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy. Již fakt, že je materiál předkládán mimo Plán legislativních prací na rok 2024, ukazuje na nutnost řešit prudký propad reálných platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců. V samotném materiálu je uvedeno, že v letech 2019 až 2023 činil pokles reálných platů u dotčených skupin zaměstnanců a státních zaměstnanců téměř 18 procent. Navrhovaná výše valorizace tarifů pouze částečně snižuje dopad inflace na reálně příjmovou úroveň zaměstnanců a je přijatelná jako minimální s tím, že by další opatření v tomto směru měla následovat i po roce 2024,“ konstatují odbory, které zároveň rozhněvalo, že vláda neprojednala navržený materiál už na svém zasedání 24. července.
Odbory pochopitelně požadují deseti, ne sedmiprocentní zvýšení tarifů. Chtějí také, aby byl navýšen celkový objem prostředků na platy. Zároveň je však dle nich potřeba upravit platové podmínky všech zaměstnanců ve veřejných službách a ve všech stupnicích.
V připomínkách odbory nezapomínají ani na zdravotníky. „Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje navýšení platových tarifů v příloze č. 4 minimálně ve výši odpovídající dohodám uzavřeným pro rok 2023 a 2024, resp. nejméně o čtyři procenta a o částky vyplývající z dohody ze dne 8. prosince 2023, tj. o částky 5 000 Kč, 8 000 Kč a 15 000 Kč, a to rovněž s účinností od 1. 9. 2024 (…). Dohody o zvýšení nenárokových složek platu místo zvýšení platových tarifů, které bylo požadováno odbory, nejsou v mnoha nemocnicích, včetně těch řízených přímo Ministerstvem zdravotnictví ČR, dodrženy. Zaměstnanci místo pravidelného příjmu dostávají buď nenárokové odměny, nebo příplatky, které nemají oporu v právní úpravě,“ stojí v připomínkách odborů.
Vůbec nejvíce ale akcentují situaci v sociálních službách. „Na kritickou personální situaci v sociálních službách dlouhodobě upozorňují odbory i zaměstnavatelé. V pobytových zařízeních sociálních služeb chybí téměř 3 000 zaměstnanců v přímé péči. Bez kvalitních zaměstnanců se péče poskytovat nedá. Připomínáme, že i evropské dokumenty, např. Doporučení Rady o přístupu k cenově dostupné vysoce kvalitní dlouhodobé péči, České republice ukládají, aby řešila nedostatek personálu a jeho odměňování,“ píší odbory, které žádají zvýšení tarifů o deset procent. „Finanční prostředky na toto konkrétní zvýšení je možné alokovat ze zvýšených příjmů jednotlivých zařízení, které proběhlo úpravou příspěvku na péči a úpravou vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, nebo případně mimořádným dofinancováním ze státního rozpočtu,“ dodávají odbory.
-mk-
