Diagnostiku onkologického onemocnění by dnes mělo ve většině případů doprovázet posouzení pacienta multidisciplinárním týmem. Podle dostupných dat se tak děje v 60 procentech případů, ovšem nutno podotknout, že ve vykazování v regionálních centrech ještě mohou být mezery. Aby přitom mohly multidisciplinární týmy fungovat hladce, pomohla by jim jednotná komunikační platforma. Zatím si totiž každé zařízení musí nastavit vlastní systém, jak si s lékaři z jiných zařízení předávat zprávy a vzdáleně je připojovat do komisí. Tématu se věnovali odborníci na kulatém stole ZD s názvem Organizace onkologické péče a dostupnost léčby.
„Přibližně 60 procent nově diagnostikovaných pacientů podstupuje při diagnóze konzultaci multidisciplinárního týmu a toto číslo se postupně zvětšuje. Je ovšem velmi důležité ho interpretovat s ohledem na další ukazatele, konkrétně onkologické diagnózy. Pacientky s rakovinou prsu v stadiu I až III, které jsou léčeny v komplexním onkologickém centru (KOC), ve více než 80 procentech podstupují multidisciplinární posouzení. Naopak pokud jsou léčeny jinde, klesá podíl na 45 až 55 procent,“ uvádí vedoucí Oddělení mezinárodních vztahů Ústavu zdravotnických informací a statistiky a vědecký vedoucí Národního screeningového centra Ondřej Májek.
Předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR a zdravotní ředitelka České průmyslové zdravotní pojišťovny Renata Knorová ovšem upozorňuje na to, že data ohledně toho, zda pacient prošel multidisciplinárním týmem či ne, nemusí přesně odrážet realitu.
„Tím, že nebyl vykázán výkon multidisciplinárního týmu, není řečeno, že pacient nedostal adekvátní léčbu. Někdo mohl jen opomenout nasmlouvat kódy výkonů – mnohá regionální pracoviště se kódy multidisciplinárního týmu teprve v čase učí používat, takže ve statistikách nefigurovaly. A i v komplexních onkologických centrech je otázka, zda se to úplně vždycky vykáže. Jsme jenom lidé. Vykazování signálních věcí, na nichž nestojí celá úhrada, což je právě vykazování multidisciplinárního týmu, nebude pro kolegy stěžejní,“ poukazuje Knorová s tím, že zatímco KOC mají kód nasmlouvaný všechny, některá regionální či ambulantní pracoviště ho donedávna neměla, nebo ho dokonce nemají doposud.
Její slova potvrzuje primářka Onkologického oddělení Nemocnice Na Pleši Kateřina Jirsová. „Ne vždy je péče vykázaná a ne vždy se regionální pracoviště cítí na to, že když tam sedí chirurg, onkolog a radiodiagnostik, je to multidisciplinární tým, byť erudici mají. Někdy také může scházet kapacita to vykázat. Měl by tu nicméně být tlak, aby pracoviště, která tato rozhodnutí dělají, je vykazovala,“ domnívá se Jirsová.
„Možná tomu pomůže, že ministerstvo zdravotnictví chystá podporu regionálních onkologických skupin z IROP na podzim tohoto roku. Když se to zařadí jako podmínka do nastavení výzvy, mohlo by to pomoci,“ reaguje ředitelka Odboru zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví ČR Venuše Škampová.
Co se ovšem týče KOC, tam by kód být vykazován měl poměrně spolehlivě. „Jsme na tom hodně finančně závislí, takže je snaha vykazování zautomatizovat. Nicméně ani v KOC není třeba, aby prošlo multidisciplinárním týmem sto procent pacientů. Například, co by na týmu dělal časný kolorektální karcinom v polypu karcinoma in situ nebo T1. Roli tedy hrají i klinická stadia. Zároveň někde může být procento nižší, protože tam nemají na celou diagnózu postavený onkologický tým,“ konstatuje předseda výboru České onkologické společnosti, zástupce ředitele Masarykova onkologického ústavu a přednosta Kliniky komplexní onkologické péče MOÚ Igor Kiss.
Každý po svém
Protože multidisciplinární týmy nemusí fungovat na bázi osobního setkávání, je ovšem také na místě bavit se o tom, jak nastavit vzdálenou komunikaci.
„Jednotná komunikační platforma nefunguje. V rámci našeho regionu Královéhradeckého kraje, kde máme čtyři okresní nemocnice s onkologiemi, jsme si vytvořili vlastní platformu. Zprávy si předáváme přes zabezpečený cloud. Každý KOC si to ale může nastavit jinak. Pokud je KOC součástí krajské nemocnice, která má pod sebou nemocnice okresní, mohou mít jednotnou komunikační platformu. My jsme ale fakultní nemocnice, takže komunikace s okresními nemocnicemi je složitější,“ popisuje Milan Vošmik, člen výboru České onkologické společnost a zástupce přednosty Kliniky onkologie a radioterapie FN Hradec Králové.
Podle něj by ovšem pomohlo, kdyby jednotná platforma vznikla na celostátní úrovni. „Předávali jsme na ministerstvo minimální datový set a ministerstvo by se mělo zasadit o to, aby všichni tvůrci nemocničních informačních systémů (NIS) v celé republice měli povinnost ho do systémů implementovat,“ přibližuje Igor Kiss.
Co se pak týče samotného multidisciplinárního týmu, například v Masarykově onkologickém ústavu funguje formulář pro lékaře, kde je jasně strukturováno, jaké údaje jsou pro posouzení pacienta komisí potřeba.
„Potřebujeme také komunikovat s lékařem, který pacienta viděl. Je hrozně těžké doporučovat postup, když nevidíte pacienta a nemáte ani možnost probírat věci s ošetřujícím lékařem. Proto zpětně na základě elektronické žádosti poté, co je pacient zařazen na projednávání mezioborové indikační komise s jasným datem, generujeme link a možnost vzdáleného připojení pro odesílajícího lékaře, který se může distanční formou projednávání účastnit a my máme možnost mu položit doplňující dotazy,“ popisuje Igor Kiss.
Součástí multidisciplinárního týmu by přitom měl být také lékař z regionálního onkologického centra, pokud je péče zajišťována v něm. „V rámci smlouvy s VZP máme stanoveno, že se u delegované preskripce musí náš lékař účastnit multidisciplinárního týmu. Situace může být v různých regionech a KOCech jiná. My máme smlouvu se dvěma KOC, takže spolupracujeme s různými centry. Máme zkušenost osobní účasti, nebo se připojujeme online, některé týmy probíhají i formou elektronické komunikace a sdílením dat. Strukturální připravenost s nadefinování požadavků přitom velmi usnadňuje průchodnost, protože na některých týmech se referuje i 30 lidí,“ dodává Kateřina Jirsová.
Michaela Koubová
Foto: Radek Čepelák
Kulatý stůl se konal za podpory Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
