Téměř 970 milionů korun na hloubkových revizích a necelých 830 milionů na revizích zkrácených se za prvních osm měsíců letošního roku povedlo ušetřit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Včera to oznámil šéf ústavu Zdeněk Blahuta. Ujistil zároveň, že úspory ve většině případů nejdou na vrub pacientů, kteří tak kvůli snížení úhrad ze strany pojišťoven nemusejí doplácet více.
Dosud bylo v roce 2015 zahájeno 141 hloubkových revizí, které probíhají jednou za pět let a provádí se při nich komplexní přehodnocení léčivého přípravku včetně jeho nahraditelnosti v souladu s prováděnou praxí. Letos se tyto revize dotkly například fenytoinu a retigabinu na epilepsii či antiparazitika permethrinu. Dopady již rozhodnutých revizí, které byly nebo nyní budou uvedeny v seznamu cen a úhrad, činí celkem 967 milionů korun.
Letos bylo zahájeno také 14 zkrácených revizí, u nichž se vždy jedná o cenu přípravku a nákladů ze zdravotního pojištění. U celkem osmi přípravků se k revizi přistoupilo kvůli dosažení úspor na žádost pojišťovny, u pěti za účelem úspor po vstupu generika a u jednoho kvůli uzavření dohodnuté nejvyšší ceny. Revidovány tak byly například léky na vysoký tlak, blokátory kalciových kanálů, peniciliny s úzkým spektrem, metformin či léky na alergie. Úspora se dosud odhaduje na 829 milionů korun.
„Co se týče efektu pro pacienty, uspořené prostředky ze systému nemizí. Používají se ke zvýšení počtu pacientů, kteří mohou být léčeni například díky rozvolnění podmínek úhrady, nebo se užívají k úhradě léčby vzácných nákladných onemocnění, kde se zvýší dostupnost pro cílovou skupinu ve srovnání minulým obdobím. Na léčbu většího množství pacientů, případně náročných chorob jsme tak přispěli k datu 31. srpna letošního roku částkou necelých dvou miliard korun,“ říká šéf SÚKL Zdeněk Blahuta. O letošních úsporách v rámci VZP jsme informovali zde.
SÚKL: Revize mají na výši doplatků pro pacienty minimální dopad
Ředitel lékového ústavu zároveň upozorňuje na to, že úspor se nedosahuje přesunutím nákladů na bedra pacientů.
„Úspora v systému veřejného zdravotního pojištění automaticky neznamená, že pacienti budou doplácet více. Vychází to z dlouhodobé zkušenosti v oblasti cen a revizí. Stává se, že se držitelé rozhodnutí o registraci čili výrobci a jednotlivé články distribučního řetězce, tedy distributoři a lékárny, v rámci silného konkurenčního prostředí přizpůsobí. Výrobce tedy nečerpá za maximální cenu a lékárny a distributoři plně nevyužijí příslušné distribuční prostředí. To mívá za následek, že pacienti buď doplácejí stejně, nebo je případný nárůst doplatku značným způsobem kompenzován,“ podotýká Blahuta.
Vyvrací tak tvrzení, s nímž přišly v červnu Hospodářské noviny a které pak převzala další média. Deník totiž tehdy uvedl, že čtvrtmiliardovou úsporu ze zkrácené revize antihistaminik odnesou od července pacienti.
„Byla prezentována katastrofická sdělení, že pacienti budou doplácet, protože Všeobecná zdravotní pojišťovna dohodla plnou úhradu pouze u jednoho léčivého přípravku, zatímco u ostatních masivním způsobem vzrostou doplatky. K dnešnímu dni je situace taková, že v referenční skupině je plně hrazeno 15 přípravků a u sedmi dalších je doplatek maximálně do výše jedné koruny. Proběhla tedy adaptace na nové podmínky. Jaké mohou být další dopady revizí? Ústavu bývá nasazována psí hlava, že úspor z veřejných prostředků dosahuje na úkor soukromých prostředků pacientů. Při hloubkové revizi přípravků k léčbě onkologicky nemocných v oblasti perorálních lékových forem a infuzí skutečně došlo ke zvýšení ceny původce tohoto léčivého přípravku. Zdravotní pojišťovny jsme informovali o nutnosti zabezpečit plnou úhradu těchto léčivých přípravků v souladu s přílohou dvě. Je mou milou povinností konstatovat, že tyto léčivé přípravky jsou nadále plně hrazené,“ dodává Zdeněk Blahuta. Na problémy s cenami léků po revizích dlouhodobě upozorňují lékárníci. Více jsme psali zde.
-mk-
