Spustili atlas nemocnic a oni jim tam chodili lidi. Takto cimrmanovsky by se daly shrnout první týdny od chvíle, kdy byl v Německu uveden v život on-line atlas nemocnic. Pacienti si v něm mohli libovolně listovat a získávat informace o tom, jaké má která německá klinika vybavení pro léčbu, chirurgické zákroky nebo zda je přítomná jednotka intenzivní péče. Přesto, nebo možná právě proto, atlas čelí ostré kritice, která se snáší jak ze strany některých politiků, tak některých profesních sdružení. Sérii článků k tématu publikoval odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Kritika on-line atlasu nemocnic je již tak silná, že dolnosaský ministr zdravotnictví Andreas Philippi (SPD) vyzval k jeho okamžitému odstavení a převedení do off-line režimu. Podle Philippiho byl atlas spuštěn narychlo a důsledky tohoto kroku nyní negativně dopadají jak na nemocnice, tak na samotné občany, respektive pacienty.
„Postavili jste si proti sobě nemocnice po celé zemi. Váš atlas nemocnic je v nemocnicích původcem špatné nálady, protože někteří kolegové se cítí být pranýřování kvůli do očí bijícímu zkreslení některých informací. Neklidní a dezorientovaní jsou i pacienti,” cituje odborný deník Deutsches Ärzteblatt se společného prohlášení dolnosaského ministerstva zdravotnictví i tamní pobočky Německé nemocniční společnosti.
Je to plné chyb
Dolnosaský ministr zdravotnictví je přesvědčen, že státem vytvořená informační služba zkrátka nemůže být plná chyb. „Přesnost dat má být vždy nejvyšší prioritou,” dodal Andreas Philippi. Podle něho totiž od spuštění atlasu nemocnic (v polovině letošního května) jen přibývá hlášení o nesprávných či chybějících údajích u jednotlivých nemocnic. Philippi již v květnu vyjádřil pochybnosti o užitečnosti takového nástroje.
Kritika se na atlas nemocnic snesla také ze strany samotných německých nemocnic. A to jen pár dní po jeho spuštění. Například podle Steffena Frese, vedoucího kliniky hrudní chirurgie nemocnice AMES ve městě Schönebeck, altas nemocnic používá mezinárodní klasifikaci pomocí kódů, ovšem bez ohledu na to, zda se jedná o diagnostiku, léčbu, paliativní péči nebo pouze sekundární diagnostiku. „Pro laiky je to zcela nepochopitelné, protože nemohou vědět, jakou konkrétní léčbu potřebují,“ řekl Frese odbornému deníku Deutsches Ärzteblatt.
Podle Freseho je orientace v atlasu nemocnic jen na základě kódů obtížná i pro odborníka. Ani jemu se totiž dle svých slov nepodařilo najít vhodnou kliniku pro chirurgickou léčbu, pokud do atlasu zadal klíčová slova „rakovina plic”. Například pro Magdeburg a okolí mi atlas nabídl 18 nemocnic, z nichž mnohé nemají ani hrudní chirurgii, ani onkologii či radiační onkologii,” dodal Frese.
Lauterbach: Kritiku bereme vážně, nedostatky odstraňujeme
Německý nemocniční institut (DKI – Deutsche Krankenhausinstitut) krátce po spuštění atlasu nemocnic provedl průzkum, z něhož vyplynula alarmující zjištění. Podle něho totiž čtyři pětiny německých nemocnic uvedly, že v atlasu se vyskytují chybné informace. To se týká například polohy nemocnice, ale také počtů lůžek nebo počtu případů, které nemocnice pro konkrétní diagnózu řešila. Identifikovány byly také zastaralé nebo nesrozumitelné údaje o počtu ošetřujícího personálu, odkazuje odborný deník Deutsches Ärzteblatt na hlavní závěry průzkumu.
Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach si je nedostatků atlasu vědom. „O nedostatcích víme. V atlasu nemocnic byly nějaké zastaralé informace, což je způsobeno tím, že zprávy z nemocnic přicházejí se zpožděním. Také jsme znovu optimalizovali funkci vyhledávání, protože i tam je několik bodů, které je nutné zlepšit,” uvedl Lauterbach na tiskové konferenci několik dní po spuštění atlasu.
A přislíbil, že atlas bude průběžně aktualizován, čímž by mělo dojít k odstranění většiny problémů. „Jako u každého velkého IT projektu se i tady v prvních dnech objevily počáteční problémy,” hájil nový on-line nástroj Lauterbach s tím, že kritiku z různých stran bere velmi vážně.
Zdeňka Musilová
