Kala: Léčba hypertenze pomocí katetrů posouvá kardiologii dál

O nebezpečnosti hypertenze a její léčbě a o používání katetrů, které jsou zásadní inovací v této léčbě, mluvil na třetím ročníku summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví přednosta interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Petr Kala. „Použitím katetrů jsme schopni ovlivnit nejen kardiovaskulární příhody, ale i funkci ledvin a stav starších pacientů po infarktu nebo cévní mozkové příhodě a také u diabetiků,“ popsal výhody bezpečné inovativní metody léčby.

„Hypertenze nebolí. A to je samozřejmě velký problém, protože tím pádem nejsme schopni spoustu pacientů detekovat a diagnostikovat. Pacienti si postupně zvykají na svůj vyšší tlak, ale ten hraje bohužel zásadní a velmi negativní roli,“ uvedl své vystoupení na summitu Petr Kala, který upozornil na to, že hypertenze, tedy krevní tlak nad 140/90, je v tuzemské populaci velmi častá – trpí jí až třetina dospělých. „Ale pacientů s akutním infarktem myokardu má hypertenzi téměř 80 procent. To znamená, že jde o extrémně důležitý rizikový faktor, který silně zvyšuje riziko závažných kardiovaskulárních komplikací,“ upozornil Kala.

Účastníci bloku nazvaného Vstup a financování inovací a nových technologií do zdravotnictví (zleva): moderátor diskuse a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, přednosta interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Petr Kala, předseda představenstva EUC Michal Bednář, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Jan Bodnár, náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník, generální ředitel Medtronic Czechia Michal Vondraš a předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný.

Popsal také, proč je léčba hypertenze kruciální. „Pokud se nám podaří krevní tlak snížit, a nemusí jít o snížení nijak dramatické, stačí o 5 mmHg, dosáhneme 10procentního snížení velkých kardiovaskulárních příhod. I relativně malý posun způsobí obrovsky pozitivní dopad na pacientovo zdraví,“ vysvětlil Kala důležitost takové léčby. Upozornil i na to, že 65 procent lidí s hypertenzí je v České republice stále neléčených nebo má nekontrolovanou hypertenzi. Nemoci oběhové soustavy, mezi něž hypertenze patří, jsou přitom naprosto dominantní příčinou úmrtnosti české dospělé populace.

Panelová diskuse na třetím ročníku summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví: Zleva moderátor diskuse a šéfrwdaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, přednosta interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Petr Kala a předseda představenstva EUC Michal Bednář.

Bezpečný zákrok s dlouhodobým účinkem

Léčba hypertenze by se nicméně v příštích letech měla výrazně proměnit, vstupuje do ní totiž další důležitý prvek. „Již dlouhou dobu se snažíme o kontrolu krevního tlaku léky, ale máme i relativně novou inovaci, a tou jsou katetry,“ řekl na summitu Kala a zároveň upozornil na to, že ani katetry nejsou novým vynálezem, ale jde spíše o „inovaci inovace“. „Renální denervace, která snižuje krevní tlak cestou ovlivnění sympatického nervového systému, je už relativně starší technologií, ale trvalo poměrně dlouhou dobu, než se dostala do praxe a byla schválena, v tuto chvíli v USA (od listopadu 2023 je tato metoda v USA schválena FDA, tedy Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv – pozn. red.), protože už existuje dostatečná evidence, a to jak efektivity, tak bezpečnosti,“ vysvětlil přednosta interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

První část summitu moderoval vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann (uprostřed). V úvodním bloku vystoupili také premiér Petr Fiala a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Renální denervace existuje několik typů. „Systém, který je v tuto chvíli schválený a pomáhá významně snížit krevní tlak, se snaží nějakým způsobem ovlivňovat nervová vlákna, která jsou kolem ledvinných tepen. Ledviny totiž hrají v hypertenzi velmi zásadní roli,“ vysvětlil Kala s tím, že krom toho existuje i systém ultrazvukový a také aplikace alkoholu do oblasti kolem ledvinných tepen.

Zkušenosti lékařů podle něj jednoznačně potvrdily, že u pacientů trvá efekt renální denervace minimálně po dobu tří let, spíše ale déle. Také se potvrdilo, že jde o metodu velice bezpečnou. „Existovaly logické obavy, protože jde o invazivní zákrok, a každý invazivní zákrok má nějaké své komplikace. Praxe nicméně ukázala, že jde o zákrok skutečně velmi bezpečný,“ ujistil na summitu Kala, který upřesnil, že při zákrocích nebyly pozorovány nežádoucí příhody spojené s katetrem, respektive procedurou, dlouhodobě nebyly prokázány změny renální tepny a u pacientů po zavedení katetru nedochází ani ke snížení renálních funkcí.

Auditorium třetího ročníku summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví.

Velkou roli v úspěšnosti a bezpečnosti léčby hraje i fakt, že renální denervace zajišťuje snížení pacientova krevního tlaku nejenom v průběhu aktivní fáze dne, ale i v noci, vysvětlil na summitu Kala a popsal i další výhody použití katetrů. „Jsme schopni ovlivnit nejen kardiovaskulární příhody, ale i funkci ledvin a stav starších pacientů po infarktu nebo cévní mozkové příhodě a také diabetiků,“ řekl.

Jen v sedmi specializovaných centrech

Jak Kala na summitu vysvětlil, léčba katetry je vhodná pro pacienty s rezistentní hypertenzí, pro pacienty s vysokým kardiovaskulárním rizikem a zároveň pro ty, kteří mají alespoň relativně slušnou funkci ledvin. „Může být řešením také pro pacienty, kteří netolerují medikaci a po konsensuálním rozhodnutí preferují katetrovou léčbu, a pro non-adherentní (nesprávně užívající léčiva – pozn. red.) pacienty,“ doplnil Kala.

Ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda a vědkyně Martina Benešová-Schäfer, která se podílí na vývoji léků proti rakovině.

Upřesnil, že by taková léčba mohla probíhat jen v úzkém okruhu zdravotnických pracovišť. „V České republice máme sedm center pro léčbu hypertenze. A pokud se nám tuto metodu podaří prosadit do úhrad, bude prováděna právě v těchto centrech. Je totiž potřeba velmi pečlivé selekce pacientů a jejich sledování,“ vysvětlil.

Diskuse v kuloárech před zahájením summitu.

V závěru svého vystoupení Kala konstatoval, že v České republice neoddiskutovatelně poskytujeme špičkovou kardiovaskulární péči, včetně excelentního výzkumu a aplikování simulační medicíny i umělé inteligence, v oblasti inovací ale máme systémově na čem pracovat. „Co můžeme a máme zlepšit, s odbornou společností jako přirozeným iniciátorem změn, je rychlé zavádění inovativních technologií a přístupu do praxe – samozřejmě s podmínkou odpovídající evidence – a zjednodušení úhrad a formalistických procesů, včetně nastavení CZ-DRG pro inovace,“ uzavřel Petr Kala.

Jakub Němec

Foto: Radek Čepelák

Vydavatelství děkuje za podporu summitu Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra, Moravskoslezskému kraji a společnostem AKESO, EUC, Zentiva, Novartis, Roche, ALK, Abbott, AstraZeneca, Asseco Central Europe, Medicalc software a PRK Partners.

Prvního bloku summitu se účastnili (zleva) vědkyně Martina Benešová-Schäfer z German Cancer Research Center, majitel holdingu AKESO Sotirios Zavalianis, vydavatel Zdravotnického deníku a moderátor diskuse Ivo Hartmann, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, generální ředitel Zentiva ČR Boris Sananes a ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
V kuloárech summitu se živě diskutovalo.
František Vlček z AKESO holding hovoří na summitu Zdravotnického deníku. Naslouchá CEO společnosti Aireen Matěj Adam a Jan Zapletal z ministerstva zdravotnictví.
Ředitel Zentivy Boris Sananes na třetím ročníku summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví.