Česko dnes a zítra vybírá svých 21 z celkových 720 poslanců Evropského parlamentu. Frakce a strany, do nichž se europoslanci sdružují, přitom sepsaly volební programy, v nichž vytyčily své plány pro další volební období. A jak to vypadá v oblasti zdraví a zdravotnictví? Nejvíce prostoru věnuje tématu Evropská lidová strana, která přichází i s konkrétními návrhy. Mezi ty patří například vytvoření evropských akčních plánů pro demence, kardiovaskulární choroby a duševní zdraví.
Přestože dubnový průzkum Eurobarometru ukázal, že zdraví je pro voliče jednou z hlavních priorit – v žebříčku se objevilo jako druhé hned za bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení -, ve volebních kampaních se to příliš neodrazilo. I když jsme před čtyřmi roky s vypuknutím covidu zažili velkou změnu role EU ve zdravotní politice, s příchodem války na Ukrajině a ekonomickou krizí téma tak trochu ustoupilo do pozadí.
I když přitom volební programy určitě neřeknou všechno – jak upozorňuje portál Euractiv, i poslanci stran, které se zdraví ve svých nynějších manifestech příliš nevěnovaly, byli v uplynulém období v této oblasti velmi aktivní -, je možné z nich získat představu o tom, čeho by strany chtěly dosáhnout.
EPP chce další akční plány
Jedním z nejambicióznějších v oblasti zdraví je volební program Evropské lidové strany (EPP). „Během minulého mandátu jsme dosáhli zásadního průlomu v evropské zdravotní politice. Nebylo to jen kvůli covidu, ale už před vypuknutím pandemie přijala Komise myšlenku skupiny EPP a vytvořila Evropský plán proti rakovině. Ten je tak úspěšný, že se po obdobě volá i u dalších onemocnění. EPP proto podporuje akční plán pro kardiovaskulární onemocnění a také pro nemoci jako Parkinson a Alzheimer,“ uvádí na svém webu europoslanec Peter Liese, mluvčí pro zdravotní politiku EPP. „Nejnaléhavější věcí je změna nařízení o zdravotnických prostředcích, aby byla zachována úroveň bezpečnosti, ale zároveň se snížila byrokracie. A pak je tu společný postup proti nedostatku léků,“ dodává Liese.
Zdraví a zdravotnictví se věnuje kapitola 3.5 volebního programu s názvem Naše Evropa zlepšuje životy lidí prostřednictvím inovací v oblasti zdraví.
„Snižování nerovností v oblasti zdraví by mělo být hlavním posláním EU. Za tímto účelem je zásadní odstranit rozdíly v odměňování, aby se zastavil odliv zdravotníků z některých evropských regionů, zejména ve venkovských oblastech. Chceme vytvořit skutečnou Evropskou zdravotnickou unii, která bude připravena a vybavena k řešení přeshraničních hrozeb, zlepší odolnost našich zdravotnických systémů a jejich interoperabilitu, bude školit nejlepší lékaře a zdravotní sestry, diverzifikovat naše dodavatelské řetězce a vytvoří strategické zásoby, abychom zabránili nedostatku léků a zdravotnických prostředků,“ stojí v programu.
Ambicí strany je také udělat z EU světového lídra v lékařském výzkumu a inovacích, přičemž by se zároveň měl zvýšit přístup ke klinickým studiím. V centru pozornosti by přitom měly stát například vzácná dětská onemocnění, jako je rakovina, které nemají dostatek finančních prostředků na výzkum. Proto chce EPP zdvojnásobit rozpočet EU na výzkum na období 2024–2027 a zároveň stanovit cíl čtyř procent evropského HDP věnovaných na výzkum a inovace do roku 2030. Dalším tématem strany je potenciál big data a umělé inteligence.
Vedle zmíněného evropského plánu proti demencím a kardiovaskulárním onemocněním navíc EPP chce také plán pro duševní zdraví. „Evropané stále více volají po cenově dostupné a kvalitní psychologické podpoře. Proto jsme odhodláni zahájit akční plán EU pro duševní zdraví, abychom zajistili všem Evropanům v nouzi přístup k odpovídající psychologické pomoci a zároveň odstranili stigma často spojené s duševním onemocněním,“ píše se v programu.
PES prosazuje spravedlivé ceny léků
Také frakce Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D), respektive Strana evropských socialistů (PES), která je součástí frakce, má ve svém programu kapitolku věnovanou dostupnosti péče.
„Univerzální přístup ke kvalitní zdravotní a sociální péči je základním právem. Covid-19 ukázal zásadní přínos sektoru zdravotní péče pro společnost a důležitost evropské spolupráce proti zdravotním hrozbám,“ stojí v programu.
Konkrétně chce strana bránit veřejné zdravotnictví, které vytváří kvalitní pracovní místa, a prosazuje Evropskou zdravotnickou unii, jež bude řídit přeshraniční záležitosti pandemické reakce a podpoří veřejnou zdravotní péči na národní úrovni. PES dále vyzývá k silné evropské strategii duševního zdraví.
„Zavedeme spravedlivé a transparentní stanovování cen léků, abychom zabránili jejich nedostatku a podpořili včasný přístup k léčbě a inovacím, včetně vzácných onemocnění. Podporujeme iniciativy pro společný evropský veřejný výzkum vakcín, život zachraňujících léků a antimikrobiální rezistence,“ dodává program.
ALDE podporuje digitalizaci
Strana Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), která je součástí frakce Obnova Evropy (Renew), se ve svém programu věnuje zdraví a zdravotnictví méně. Jak ovšem upozorňuje Euractiv, řada europoslanců z ALDE, kteří se do parlamentu dost možná vrátí, byla v otázkách zdraví v uplynulém období velmi aktivní.
Program zmiňuje digitalizaci ve zdravotnictví, reprodukční práva a podporu kvalifikace odborníků, včetně těch ve zdravotnictví.“Podporujeme odborné programy, které urychleně zvýší kvalifikaci klíčových profesí v oblastech, jako je výroba, vzdělávání, kybernetická bezpečnost, zdravotnictví a zemědělství, a to pomocí digitálního know-how, aby se urychlil digitální přechod a zvýšila konkurenceschopnost,“ uvádí program.
Zelení: Pryč s nerovnostmi
Evropská strana zelených v programu akcentuje zejména souvislosti mezi životním prostředím a lidským zdravím a zaměřuje se na odstraňování nerovností.
Jejich cílem v oblasti zdravotnictví je, aby členské státy poskytovaly všem v Evropě univerzální zdravotní pojištění. „Budeme usilovat o odstranění nerovností v oblasti zdraví a zaručíme přístup k dostupným lékům a léčbě, včetně rakoviny a vzácných onemocnění, způsoby, které budou inkluzivní pro všechny, zejména pro nejzranitelnější a rasově znevýhodněné komunity. Nikdo v Evropě by se neměl cítit nucen přestěhovat se do jiné země kvůli nenaplněným potřebám zdravotní péče. Evropská legislativa o všeobecném zdravotním pojištění bude vyžadovat, aby všechny členské státy poskytovaly toto základní právo,“ píše se v programu.
Zelení se také chtějí zaměřit na poučení z covidu. Evropská unie by podle nich měla vytvořit zdravotnickou skupinu pro spolupráci v oblasti zdravotních mimořádných událostí a reakce na katastrofy.
Cílem je pro Zelené také zlepšit kvalitu stravy. „Mnoho klíčových rizikových faktorů nepřenosných nemocí, jako je rakovina, je o stravování. Naší vizí je propojit spotřebitele a výrobce, umožnit lidem činit informovaná rozhodnutí a zajistit zemědělcům spravedlivou cenu. Zavedeme právo na potraviny jako zásadu v legislativě EU, což povede k vyhrazeným mechanismům sociálního zabezpečení na vnitrostátní úrovni, které zaručí přístup ke zdravým potravinám a zároveň podpoří místní dodavatelské řetězce,“ plánují Zelení.
Evropští konzervativci a reformisté (ECR) se ve svém programu o zdraví nezmiňují a podle Euractivu zdravotnictví považují do značné míry za národní záležitost. To je ovšem v rozporu s tím, jak se europoslanci ECR doposud stavěli k návrhům v oblasti zdraví. Na rozdíl od krajní pravice, skupiny Identita a demokracie (ID), se totiž angažovali a podporovali téměř všechny aktivity v oblasti zdraví. Klíčovou otázkou tak bude, zda se pravicovější zastoupení bude zdráhat podpořit návrhy týkající se zdraví předložené příštímu parlamentu.
-mk-
