Příspěvky odmítající užívání hormonální antikoncepce doslova zaplavily sociální média. Spolu s trendem „wellness-influencerek a influencerů“ znovu ožívají nebezpečné mýty, které mohou zkreslit rozhodování žen o vlastním reprodukčním zdraví. Obviňovat ale ženy z toho, že se nechají ovlivnit manipulativním obsahem na sociálních sítích, by bylo velkým zjednodušením. Řada z nich naráží na nepochopení a odmítání v lékařských ordinacích, a tak hledá pomoc tam, kde cítí přijetí.
„Antikoncepce jsou cigarety naší generace,“ říká jedna z mladých žen ve videopříspěvku sdíleném na sociálních sítích. „Jakmile ženy začnou užívat hormonální antikoncepci, začnou mít masivně deprese,“ tvrdí další. „Je to prvotřídní karcinogen,“ pokračuje jiný příspěvek. „Měla 99,9procentní spolehlivost ve zničení mého života,“ dodává další z mladých žen. To je jen malá ukázka rychle narůstajícího obsahu na sociálních sítích, který se týká hormonální antikoncepce. Tento znepokojivý trend zaujal britskou televizní stanici BBC i další média. Tak zvané wellnes-influencerky a influenceři šířící přinejmenším zkreslená tvrzení o hormonální antikoncepci rychle získávají publikum a také pozornost, kterou dokáží úspěšně monetizovat, třeba v podobě nabídky různých produktů a služeb slibujících „hormonální rovnováhu“.
„Mnoho z těchto příspěvků je vytvořeno influencerkami a influencery, kteří vytváří dojem autenticity sdílením svých osobních zkušeností se svým publikem. To je činí důvěryhodnými, ačkoliv nemají žádnou medicínskou kvalifikaci. Pro veřejnost je pak obtížné rozlišit, komu mají věřit a komu ne,“ shrnuje ve svém článku pro magazín The Conversation socioložka Stephanie Alice Bakerová, která působí na britské University of London. Zejména na sítích Instagram a TikTok výrazně přibývají příspěvky, které spojují hormonální antikoncepci s celou řadou zdravotních problémů od nárůstu tělesné hmotnosti, psychických obtíží, nízkého libida až po neplodnost nebo rakovinu. Ne snad, že by hormonální antikoncepce neměla (stejně jako jakékoliv jiné léčivé příspěvky) nežádoucí účinky, ale vždy je nezbytné je posuzovat v kontextu možných benefitů a rizik.
Věříme těm, kteří jsou jako my
Nárůst popularity negativních příspěvků o hormonální antikoncepci navazuje na dlouholetý trend, kdy lidé sdílí své špatné osobní zkušenosti na internetu. Přesto, jak připomíná americký zpravodajská portál Vox.com v posledních měsících se tento obsah dostává do centra pozornosti na sociálních sítích právě spolu s welness-influencerkami a influencery, kteří sdílí přímo hororové příběhy spolu s výzvou na vysazení hormonální antikoncepce, mnohdy založenými na zavádějících informacích. „Tyto příběhy mohou být upřímné, ale někteří uživatelé také otevřeně sdílí dezinformace s cílem tlačit proti-antikoncepční agendu,“ popisuje americká gynekoložka Deborah Bartzová, která působí v Brigham and Women’s Hospital v Bostonu a věnuje se mimo jiné výzkumu toho, jak je antikoncepce prezentována na sociálních sítích.
Právě sociální média dost zásadně změnila to, jakým způsobem lidé vzájemně komunikují a konzumují obsah na internetu. Navíc je díky nim možné snadněji získat nemalou pozornost a slávu právě na základě osobních příběhů a zkušeností (prakticky s čímkoliv). „Na rozdíl od vztahu mezi lékaři a pacienty, který se vyznačuje profesionálním odstupem, influenceři a influencerky dokáží navodit atmosféru blízkosti a intimity tím, že u svého publika podporují pocit dostupnosti. To obvykle znamená, že jej vpouští do svého soukromého života a ukazují svou zranitelnost sdílením osobních selhání i úspěchů,“ dodává Alice Bakerová s tím, že jako lidé máme přirozenou tendenci věřit těm, které vnímáme jako nám podobné. „To je důvod, proč mnoho žen řeší své zdravotní záležitosti s příbuznými a přáteli. Lidé důvěřují influencerům, protože se jim zdají dostupní, autentičtí a autonomní – nezávislí na médiích a politických a komerčních zájmech spojovanými s tradičními experty a autoritami.“
Mezi wellness influencerkami a influencery se tak podle této socioložky mísí řada různých vlivů, od posilování konzervativismu (zejména v USA) s tlakem na „tradiční ženské a mužské role“, kdy je hormonální antikoncepce líčená jako „liberální zlo“, přes průnik s řadou konspiračních teorií i dezinformací, až po představu o „spiknutí farmaceutických společností“. Navíc běžně líčí jako „správný“ co nejvíce „přirozený“ a „přírodní“ životní styl, obvykle popisovaný jako „bez chemie“.
Sociální sítě delegitimizují roli zdravotníků
Nedávná studie publikovaná v žurnálu Social Science & Medicine popsala nejen pokles užívání hormonální antikoncepce mezi mladými ženami v zemích západní Evropy, ale také to, že právě sociální média a vliv vrstevníků hrají výraznou roli v rozhodování o tom, jakou antikoncepční metodu zvolit (pokud vůbec nějakou). Navíc sociální sítě dost zásadně mění to, jak jsou vnímána rizika spojená s hormonální antikoncepcí i to, jak společnost nahlíží na autoritu zdravotnických profesionálů. „Náš výzkum ukazuje, že vrstevníci na sociálních sítích ovlivňují rozhodování mladých žen a zcela mění vnímání rizik a vedlejších účinků, a současně sociální média delegitimizují roli zdravotníků,“ shrnuje sociální vědkyně Jennifer Takharová, spoluautorka studie, která působí na ISG International Business School v Paříži.
Tato studie mimo jiné ukazuje, jak právě na sociálních sítích zesilují hlasy zpochybňující hormonální antikoncepci, a současně zde narůstá hnutí pro „přirozenou plodnost“ či „Green Sex“, kdy jsou propagovány různé metody zabránění početí postavené na sledování střídaní plodných a neplodných dnů v průběhu menstruačního cyklu. A to bez ohledu na nižší spolehlivost těchto metod ve srovnání s hormonální antikoncepcí.
Právě v záplavě negativních příspěvků obvykle zaniká ten nejzásadnější benefit hormonální antikoncepce, a to její vysoká spolehlivost. Ve skutečnosti jsou metody hormonální antikoncepce spolehlivým způsobem, jak předejít otěhotnění. Podle American College of Obstetricians and Gynecologists je účinnost hormonální antikoncepce v tabletách při běžném používání 91 procent, a u dlouhodobých metod, jako jsou nitroděložní tělíska uvolňující hormon či hormonální implantáty dokonce 99 procent. Pro srovnání kondomy mají spolehlivost 82 procent a metody postavené na sledování plodnosti, tedy vynechání pohlavního styku v plodných dnech nebo v tomto období mít sex pouze s použitím kondomu, jsou spolehlivé pouze na 76 procent. „Každá osoba, která může otěhotnět, by měla být schopná rozhodnout se, jestli vůbec a případně kdy být těhotná. Právě antikoncepce umožňuje toto plánovat a učinit rozhodnutí sama za sebe,“ zdůrazňuje gynekoložka Mengyang Sunová působící v New Yorku, a také členka organizace Physicians for Reproductive Health. Podle ní je také třeba mluvit o tom, že hormonální antikoncepce je také součástí léčebných možností při řadě onemocnění, jako jsou syndrom polycystických vaječníků nebo endometrióza.
Medicína dostatečně nenaslouchá ženám
Za nárůstem popularity negativních příspěvků o hormonální antikoncepci může být i skutečnost, že řada žen při setkání se zdravotnickým systémem naráží na nepochopení či přímo odmítnutí, zejména pokud mají pochybnosti. „Myslím, že nenaslouchání ženským zkušenostem je obrovský problém, ale jak víme, lékaři nemají čas,“ upozorňuje v deníku The Guardian Kate Muirová, novinářka a autorka připravované knížky Everything You Need to Know About the Pill (Všechno, co potřebujete vědět o pilulce). „Potřebujeme, aby byl náš hlas slyšet, a také žádat o lepší – upřímnější – lékařské informace o hormonální antikoncepci i jejích nežádoucích účincích, jinak bude TikTok nadále přehlušovat lékaře,“ dodává.
Ludmila Hamplová
