Krize v zásobování léčivými přípravky ve Velké Británii se týká nejméně tří desítek různých léků. Pacienti, kteří je potřebují, na ně musí čekat, což může vážně ohrozit jejich zdraví. Nedostatkovost léků, tedy stav, kdy je nemocnice či lékárna objedná, ale nedostane je, se za posledního 2,5 roku zdvojnásobila. S odkazem na data Britské asociace výrobců generických léků to uvedl britský list Financial Times.
Letos v dubnu bylo ve Velké Británii zaznamenáno 101 případů, které bylo možné označit jako nedodání léku do lékárny v důsledku jeho nedostatku. V listopadu 2021 to však bylo jen 45 případů, což bylo vůbec nejméně v posledních třech letech.
Míra nedostatkovosti důležitých léků se tak ve Velké Británii od roku 2021 více než zdvojnásobila. Vyplývá to z údajů Britské asociace výrobců generických léků (British Generic Manufacturers Association – BGMA).
Celosvětový problém
Problém se týká nejméně 30 druhů léčivých přípravků, od léků proti diabetu, přes bolest tišící léky, léky s paracetamolem, až po léky onkologické nebo přípravky pro léčbu epilepsie či cystické fibrózy. Situace je podle BGMA taková, že mnoho pacientů musí bez léků nějakou dobu vydržet, jelikož lékárníci se marně snaží zajistit takové množství léků, jaké pacienti potřebují.
Podle analýz Národní zdravotní služby (NHS – National Health Service), britského ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí a také BGMA se nedostatek léků týká celé země. Think-tank Nuffield Trust dokonce varuje, že stávající situace se může snadno změnit v nový normál. Naznačuje to totiž zkušenost řady zemí nejen v Evropě, ale i Spojených států nebo zemí mimo americký kontinent. Nedostatek léků ve světě totiž trvá a stupňuje se přinejmenším posledních deset let.
Nedostatek by byl i bez brexitu
Příčiny nedostatku se u jednotlivých léků liší. Výrobci ale varují, že ceny nepatentovaných generických léků, které představují většinu léků používaných na celém světě, jsou příliš nízké na to, aby byly atraktivní pro výrobu. Částečně je to způsobeno tlakem na ceny ze strany výrobců v Asii, částečně tlakem na to, aby léky příliš nezatěžovaly výdajovou stranu zdravotnického systému.
Problém také prohloubilo vystoupení Velké Británie z Evropské unie, tvrdí Nuffield Trust. V důsledku brexit totiž došlo k zavedení kontrol při dovozu a někteří výrobci vyškrtli Británii ze svých dodavatelských řetězců.
„Ano, (brexit) představuje jakési dodatečné břemeno pro zásobování britského trhu léky. Problémy bychom však měli i v případě, kdybychom v Evropské unii zůstali,” uvedl pro Financial Times Mark Dayan, jeden z analytiků Nuffield Trustu.
Vláda doporučila omezit počty předepisovaných léků
List Financial Times dokonce informoval o tom, že britská vláda vydala doporučení pro lékaře, aby limitovali počty pacientů, kterým předepíší nedostatkové léky. V tomto režimu má předepisování léků fungovat až do roku 2026. Týkat se to má i lékových alternativ k nedostatkovým lékům.
„Je to skutečně docela děsivé. Na své léky se spoléhám, protože mi dovolují jíst běžné základní potraviny, což mi pomáhá si udržovat svou hmotnost. Teď to vypadá, že se vracíme do časů, kdy pacienti s cystickou fibrózou nemohli jíst normálně, protože tehdy ještě potřebné léky vůbec neexistovaly,” líčila svůj příběh listu Financial Times Lucy Baxterová, které byla právě cystická fibróza diagnostikovaná. Touto nemocí ve Velké Británii trpí na 11 tisíc lidí, a všichni se budou muset s nedostatkem potřebných léků vypořádat.
Situace má negativní dopady také na samotné lékárníky. Ti musí jednu až dvě hodiny denně věnovat zjišťování, které léky je možné v jakém termínu získat, nebo k těm nejvíce nedostatkovým zajišťovat alternativy, a to i u jiných distributorů, než od kterých léčivé přípravky běžně odebírají.
Narůstá agresivita a frustrace
„Lékárníci čelí mnohem větší agresivitě a frustraci ze strany pacientů. Tento problém se navíc rychle rozšiřuje,” uvedla pro list Financial Times Janet Morrisonová, výkonná ředitelka Community Pharmacy England.
Výkonný ředitel BGMA Mark Samuels listu Financial Times řekl, že jeho asociace s britskou vládou jedná o přijmutí okamžitých opatření, která by problém s nedostatkem léků alespoň částečně řešila. Asociace navrhla, aby bylo jednodušší léky na trhu přesouvat mezi jednotlivými subjekty. „Někdy se stane, že na skladě v Manchesteru je jednoho léku dost, zatímco v Londýně chybí,” uvedl Samuels jeden z příkladů s tím, že převoz léků je v takových případech zatížen přílišnou byrokracií.
Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že disponuje řadou celkem efektivních nástrojů, jak rizika nedostatečných dodávek léků snižovat. Zároveň ale dle Financial Times uvedlo, že nedokáže zabránit nedostatku vždy a všude.
Zdeňka Musilová
