Výdaje německého zdravotnického systému za státní pojištěnce, kteří pobírají některou ze sociálních dávek, jsou dlouhodobě výrazně vyšší než příjmy, které za ně do systému platí stát. Německému zdravotnictví tak rok, co rok chybí několik miliard eur. Vyplývá to ze studie berlínského IGES Institutu, na kterou odkazuje odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Německo čelí problému, který není na první pohled vidět. V jeho zdravotnickém systému totiž chybí více než devět miliard eur (v přepočtu necelých 227 miliard korun) za pojištěnce, kteří pobírají některou ze sociálních dávek a za něž zdravotní pojištění hradí stát. S odkazem na výpočet IGES Institutu to uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Problémy již od roku 2016
Podobně vysoký schodek IGES Institut vyčíslil již v roce 2016, situace se od té doby nijak výrazně nezměnila, natož aby se zlepšila. Tehdejší vládní koalice složená z CDU-CSU a SPD, jakož i současná vládní koalice složená z SPD, Svobodných a Zelených se dohodly na tom, že předloží řešení této jen těžko udržitelné situace.
„Spolková vláda šetří na úkor zákonného zdravotního pojištění. V důsledku systematického podfinancování přichází zdravotnický systém o miliardy ročně,“ uvedla pro deník Deutsches Ärzteblatt Doris Pfeifferová, předsedkyně Spolkové asociace zákonných zdravotních pojišťoven (GKV – Spitzenverband).
Podle ní toto každoroční podfinancování zdravotní péče bude letos i v dalších letech mnohem vyšší, a to kvůli zvyšujícímu se počtu příjemců sociálních dávek od státu. Pfeifferová tak naráží zejména na demografické stárnutí, které bude způsobovat, že počet obyvatel pobírajících starobní důchody (a zařadí se tedy mezi státní pojištěnce) poroste.
Ročně chybí přes devět miliard eur
Podle výpočtů IGES Institutu činila v roce 2016 paušální platba zdravotního pojištění za státního pojištěnce 90,36 eur měsíčně. V roce 2022 to bylo již 108,48 eur měsíčně. Přitom náklady na zdravotní péči pro státního pojištěnce činily v roce 2016 275,31 eur a v roce 2022 už více než 311 eur měsíčně.
To znamená, že v roce 2016 zdravotní pojištění placené státem za státní pojištěnce pokrývalo jen 38 a v roce 2022 to bylo 39 procent nákladů. Průměrná roční částka, která každý rok mezi lety 2016 a 2022 ve zdravotnickém systému chyběla, se pohybovala v rozmezí 9,2 až 9,5 miliardy eur, odhadl IGES Institut.
Zástupci GKV – Spitzenverbandu proto po politicích požadují, aby v této otázce plnili závazek, který si včlenili do koaliční smlouvy při sestavování spolkové vlády. „Kdyby stát financoval zdravotní péči pro státní pojištěnce dostatečně, nemuseli bychom opakovaně hovořit o zvyšování dodatečné sazby zákonného zdravotního pojištění po všechny pojištěnce,“ vysvětlila dále Pfeifferová.
Systém i pojišťovny loni v minusu
Díru v systému německého zákonného pojištění, která v něm zeje kvůli nedostatečným platbám za státní pojištěnce, musí spolková vláda zacelovat z jiných rozpočtových zdrojů. I tak ale německý zdravotnický systém loni hospodařil se schodkem ve výši 1,9 miliardy eur, jak v polovině března oznámilo Spolkové ministerstvo zdravotnictví.
Ve skutečnosti však byl tento schodek ještě 2,5 miliardy eur hlubší, jelikož z finančních rezerv zdravotních pojišťoven bylo do systému GKV převedena právě tato částka. Celkové příjmy systému GKV činily v loňském roce 304,4 miliardy eur (cca 7,6 bilionu korun), zatímco výdaje dosáhly 306,3 miliardy eur (7,7 bilionu korun).
Výdaje systému, které připadají na přímou zdravotní péči, vzrostly v loňském roce o 5,2 procenta. Administrativní náklady pak stouply o 1,6 procenta, uvedlo Spolkové ministerstvo zdravotnictví. To zároveň dodalo, že k 15. lednu 2024 se likviditní rezerva systému GKV pohybovala kolem 9,5 miliardy eur (v přepočtu necelých 240 miliard eur).
Podle předběžných údajů skončily v minusu také všechny německé zdravotní pojišťovny. Největší negativní vliv na výsledek hospodaření zdravotních pojišťoven měly výdaje na lůžkovou péči. Ty podle Spolkového ministerstva zdravotnictví meziročně stouply o více než šest miliard eur (zhruba o sedm procent). Výdaje na ambulantní péči však meziročně vzrostly jen o 1,7 procenta.
Zdeňka Musilová
