Standardizace a interoperabilita jsou nezbytnou podmínkou úspěšné elektronizace zdravotnictví. Na standardizaci zdravotnické dokumentace už v tuto chvíli pracuje ministerstvo, ‚noty‘ nejen k interoperabilitě by pak poskytovatelé medicínských systémů měli dostat formou novel zákona o elektronizaci zdravotnictví a o zdravotních službách. Už nyní ovšem někteří z nich pracují na zcela nové architektuře medicínských systémů, která by měla odpovídat dnešním i budoucím potřebám. Problematice se na III. ročníku summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví věnoval jednatel Medicalc software Václav Vachta.
„Interoperabilitu a standardizaci zdravotnických informací považujeme za axiom, za nutnou věc pro transformaci zdravotnictví v oblasti elektronizace vystavující rámec, ve kterém se dál budeme pohybovat. Našimi hlavními cíli je zjednodušovat práci prostřednictvím medicínského informačního systému, nastavovat procesně-organizační modely umožňující v rámci zdravotnických zařízení fungovat jednodušeji bez papíru a ve finále umět standardizovat dokumentaci tak, aby byla srozumitelná pro kohokoliv dalšího mimo dané zdravotnické zařízení. Snažíme se také o to, aby zdravotnické zařízení díky informačnímu systému mohlo dosahovat lepších klinických výsledků,“ uvádí Václav Vachta.
Klíčová i pro realizaci elektronizace a eHealth na celonárodní úrovni je podle něj architektura řešení. Zásadní roli bude hrát novela zákona o elektronizaci zdravotnictví, která by měla přinést zadání pro poskytovatele informačních systémů, termíny a lhůty. Novela zavádí integrované datové rozhraní resortu zdravotnictví (IDRR), což je centrální infrastruktura elektronizace zdravotnictví, kmenové registry a komunikační standardy pro nemocniční informační systémy poskytovatelů. Měla by také zajistit interoperabilitu systémů ve zdravotnictví a napojení na služby eGovernmentu, řešit vydávání resortních identifikátorů zdravotnických pracovníků, umožnit zabezpečenou komunikaci a zprostředkovat přístupy poskytovatelům ke službám základních registrů.
Další důležitou legislativní změnou je novela zákona o zdravotních službách, která je nyní projednávána v parlamentu. Ta zahrnuje úpravu týkající se zdravotnické dokumentace i její elektronické podoby a definici telemedicíny.
Inovace musí jít připojit rychle
„Standardizace informací je dlouhodobý proces. A my musíme vystavět cestu, která bude jednoduchá pro distribuci zdravotních informací na centrální úroveň. Řešení musí být flexibilní a umožnit jednoduché připojení dalších a dalších inovací, s nimiž přicházejí lékaři i oddělení. Musí být ve finále také provozně nenáročné – nemůže se stát, že poskytovatel platí třem dodavatelům za součinnost, když potřebuje přidat jeden software, ale musí mít jednu cestu se standardizovaným rozhraním a fungovat ve formátu plug and play (technologie umožňující jednodušší rozpoznávání a konfiguraci hardware – pozn. red.). Ideální stav tak je, že si nahraje software třetí strany a rovnou se mu propojí s jeho zdravotní dokumentací,“ přibližuje Václav Vachta.
Předpokladem pro to, aby vše mohlo fungovat, je centrální architektura interoperability. V rámci zákona o elektronizaci zdravotnictví budou definovány čtyři standardy strukturované dokumentace – propouštěcí zpráva, pacientský souhrn, laboratorní vyšetření a obrazová zpráva. Ty chce ministerstvo uvolnit v lednu příštího roku a implementovány by měly být k lednu 2026 (psali jsme také zde a zde). Další chystaný standard je eŽádanka, která sice doposud nemá strukturovaný návrh, ministerstvo ji ale považuje za prioritní.
Strukturovaná data by měla putovat přes afinitní domény a měla by se dostat do integrovaného datového rozhraní resortu. „To je zadání pro nás a dostáváme se k tomu, jak se s tím jednotlivé medicínské systémy vypořádají. Primárním cílem medicínských systémů historicky bylo, že se nahradil psací stroj počítačem, začaly se připojovat laboratorní moduly či manažerské systémy a vznikalo hnízdo, které se následně integruje přes platformy a snaží se standardizovaně komunikovat s vnějším světem. Doba ale dnes dozrála do úplně nové architektury, na kterou v Medicalc postupně najíždíme. Ta má tři základní komponenty: integrační rozhraní, aplikační vrstvu, kde je vytvořena aplikační logika pro elektronický zdravotní záznam či práci s informačním systémem, a data lake, což můžeme nazvat jako práci s daty. Tyto komponenty jsou jednotné pro všechny poskytovatele,“ popisuje Václav Vachta.
K tomu se napojuje nemocniční informační systém, tedy to, na čem lékař pracuje, kde tvoří zdravotní zprávy a řídí klinickou událost. Dnešním trendem přitom je využívání mobilních aplikací, aby bylo možno věci řešit u lůžka pacienta. Vznikají také pacientské portály, kde mohou pacienti řešit to, co od zdravotnického zařízení potřebují – od objednání přes obnovu receptu po telemedicínu. K tomu se napojují externí portály například zdravotních pojišťoven či SÚKL.
„A pak je tu řada externích třetích stran, softwarů, kde by tato architektura měla přispívat k flexibilitě rozvíjet řešení tak, jak poskytovatel potřebuje z pohledu nových technologií, jako je umělá inteligence či monitoringy pacientů s vlastním softwarovým rozhraním. Důležité je, že na konci dne se informace objeví ve zdravotnické dokumentaci přes standardizovanou podobu plynoucí přes integrační rozhraní,“ objasňuje Vachta.
Cílovým termínem, do něhož by bylo na místě data ve zdravotnictví standardizovat, by měl být rok 2028. Tehdy by měl totiž začít fungovat Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS).
„Pro nás je cesta jasná. Všechny studie ze zemí, kde elektronizace začala dříve, ukazují, že standardizace a interoperabilita jsou jedním z pilířů,“ uzavírá Václav Vachta.
Michaela Koubová
Foto: Radek Čepelák
Vydavatelství děkuje za podporu summitu Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra, Moravskoslezskému kraji a společnostem AKESO, EUC, Zentiva, Novartis, Roche, ALK, Abbott, AstraZeneca, Asseco Central Europe, Medicalc software a PRK Partners.
