Zaměstnanci Úřadu práce, kteří se starají o agendu příspěvků na péči pro zdravotně postižené, se přesunou pod Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Vyplývá to z návrhu zákona o sociálních službách, který je nyní po meziresortním připomínkovém řízení a vstoupit v platnost by měl v roce 2025. Ačkoliv by změna neměla mít přímý dopad na státní kasu, ministerstvo financí v připomínkách požaduje ujištění, že nedojde k navýšení rozpočtu v oblasti objemů prostředků na platy úředníků v sociálních službách. Do návrhu usnesení chce proto doplnit povinnost ukládající ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi, aby pro budoucí transferované úředníky zajistil stejné platové podmínky, jako mají nyní. Národní rozpočtová rada se zase obává, aby vlivem plánované digitalizace agend nedošlo ke ztížení přístupu k sociální péči.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách vzbuzuje na všech stranách rozporuplné reakce. Zatímco kraje, odbory i svazy ve svých připomínkách vyjádřily obavy z elektronického podávání žádostí o příspěvky na péči, ke kterým v návrhu není popsána žádná alternativa (více jsme psali zde), ministerstvo financí se na návrh podívalo svojí optikou a požaduje po ministrovi Jurečkovi, aby v rámci platů úředníků v sociálních službách zajistil rozpočet v rámci vlastních personálních limitů, a to bez nároku na jejich navyšování.
„V rámci návrhu zákona se předpokládají pouze interní náklady, protože půjde o interní transfery systemizovaných míst zaměstnanců z Úřadu práce na vnitřní organizační jednotky ČSSZ (sociálních pracovníků pro účely provádění sociálního šetření) s využitím dosavadního objemu finančních prostředků, které obě instituce mají. V souvislosti s přesunem zaměstnanců je potřeba zajistit i jejich materiální a technické vybavení, které bude primárně řešeno přesunem majetku a techniky z Úřadu práce,“ stojí v důvodové zprávě návrhu zákona o sociálních službách z dílny ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Úspory budou podle resortu spojené hlavně s digitalizací a elektronizací správního řízení.
Ministerstvo financí dále upozorňuje na to, že návrh má sice za cíl sjednotit agendy, které související se zdravotním stavem, pod hlavičku České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), ale již není jasné, jaký orgán bude spravovat odvolací řízení. Dle předložené úpravy zůstává odvolacím orgánem MPSV, zatímco u pojistných dávek je odvolacím orgánem ČSSZ.
Chybějící koncepce
Podle Národní rozpočtové rady (NRR) je situace v oblasti zákona o sociálních službách značně nepřehledná. „Domníváme se, že by práce na tomto zákoně měla probíhat koncepčněji, a že by měla místo mnoha nesouvisejících změn zákona měla být provedena jeho komplexní změna. Pokud MPSV tuto komplexní změnu není schopno připravit, mělo by u jednotlivých dílčích návrhů změn zákona uvádět i souvislost s jeho ostatními změnami,“ nešetří s kritikou rozpočtová rada.
Předkládaný návrh je další z řady změn v Zákoně o sociálních službách, ke kterým došlo na konci roku 2023 a na počátku roku 2024. Ke konci roku 2023 se jednalo o novelu týkající se příspěvku na péči a poslanecký „návrh poslance Mariana Jurečky“. Na počátku roku 2024 se jednalo o změny zákona vztažené k sociálně zdravotnímu pomezí, souběžně s tímto návrhem je předložen „Návrh zákona o dávce státní sociální pomoci“ a jiné, jak dále podotýká rada.
Digitalizace a elektronizace agend, které souvisí s poskytováním dávek a posuzováním zdravotního stavu může podle NRR vést k větší efektivitě systému. Zároveň se ale obává ze ztížení přístupu klientů k sociální péči. „Dá se asi předpokládat, že tyto osoby, které jsou sociálně dosti ohrožené, budou mít přístup k digitálním platformám výrazně ztížený. Otázka zní, zda je tento fakt brán v úvahu a případně jakým způsobem?“ uzavírá rada.
-ns-
