Pokud chceme moderní zdravotnictví 21. století, neobejdeme se bez jedné věci: strukturované elektronické zdravotnické dokumentace. Bez ní totiž budou lékaři trávit svůj čas přepisováním papírů a opakovaným vyplňováním dat do systémů – což se stoupajícími nároky na zdravotnické kapacity při demografickém vývoji není udržitelné. Ministerstvo zdravotnictví se ale konečně chystá k zásadnímu kroku: od příštího roku by chtělo nasadit standardizované propouštěcí zprávy v několika vybraných oborech. O parametrizaci zdravotnických dat hovořil na III. ročníku summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky profesor Ladislav Dušek.
„Povinná obsahová standardizace zdravotnické dokumentace je základem všeho. Můžeme utratit miliardy za infrastrukturu, všude mít servery a všechno elektronizované, ale dokud si mezi sebou budeme posílat pdf, z nichž budeme opisovat čísla, budeme pořád v Zimbabwe. Všichni jsou si vědomi toho, že standardizace zdravotnické dokumentace a hlavně parametrické záznamy jsou základem hry. Hlavním důvodem, proč musíme rychle standardizovat parametrickou dokumentaci obsahově, ale souvisí s tím, že Česká republika už teď nemá, a určitě nebude mít během 15 let, dostatek erudovaných lidí, kteří budou opisovat informace z papíru do obrazovky nebo z obrazovky do obrazovky,“ uvádí Ladislav Dušek.
Ve zdravotnictví přitom máme tři základní úrovně dat. Tou nejnižší jsou administrativní data poskytovatelů, která už dnes tečou systémem standardizovaně. Zahrnují například vykazované zdravotní služby a intervence, preskripci či diagnostiku.
„Nad nimi je jedno promile dat, která ale nad daty vespod rozsvěcejí světlo. Pro zdravotní pojišťovnu je sice zaznamenán zhoubný nádor, ale v administrativních datech už není parametricky klinické stadium, morfotyp, nemluvě o molekulárně-biologických charakteristikách. To by se mělo sbírat na prostřední úrovni, které říkám expertní, protože obvykle jde o rizikové, prediktivní a diagnostické faktory, jež musí zadávat expert, nejen mašina zaznamenávající jedno číslo. To nám schází – máme to v textech v informačních systémech, údaje nesbíráme parametricky a neposíláme do zdravotních pojišťoven, takže ty ve výsledku neví, za co platí,“ popisuje profesor Dušek s tím, že tato data jsou pochopitelně při léčbě známa, takže jen stačí dotáhnout jejich zpracovávání.
Poslední úrovní pak jsou data odborných společností, která zahrnují rozšířené panely bioamarkerů s validací, klinické studie a observační šetření či zpětnou vazbu pacientů včetně kvality jejich života. Ta jsou sbírána v rámci specializovaných registrů.
Pokud se nám přitom povede maximálně standardizovat primární data, minimalizujeme tak administrativní zátěž. Údaje ovšem nemohou být sbírány ad hoc v centrálních registrech mimo klinickou praxi. Povinné parametry musí být inkorporovány do struktury klinických informačních systémů a musí se stát součástí primárního kódování dat.
Zvládli jsme Národní registr hospitalizací, zvládneme i zbytek
Už dnes ovšem máme nástroje, kterými parametrizace můžeme dosáhnout. Jde například o zadávání DRG markerů v akutní lůžkové péči, zabudování parametrů do Národního registru hospitalizací, nebo nejsystémověji zabudování indikátorů přímo do mezinárodní klasifikace nemocí (MKN).
„Musí to ale reflektovat IT náměstci, IT dodavatelé a management nemocnic i dalších zařízení, aby se do dostalo do praxe,“ podtrhává Dušek.
Pozitivním příkladem, že změna je možná, je zaznamenávání NIHSS skóre (standardizovaná neurologická škála hodnotící závažnost CMP). Jeho zadávání bylo v roce 2022 zavedeno v rámci Národního registru hrazených zdravotních služeb, nemocniční informační systémy ho vzápětí začaly inkorporovat a v pololetí loňského roku byl stav vykazování už na 80 procentech. Podobně tzv. abbreviated injury scale u úrazů zachycující jejich závažnost byla loni přidána do standardního obsahu Národního registru hospitalizací a za rok se vyplňování pohybuje taktéž kolem 80 procent.
Některé agendy se už povedlo standardizovat plošně. Příkladem budiž centrální evidence očkování, kdy se očkující poskytovatelé dokázali od začátku loňského roku během tří měsíců napojit na centrální posílání parametrických dat o očkování. Po aplikaci vakcíny tak lékař zaznamená údaje, které beztak dříve zaznamenával, teď to ale dělá parametricky, a data jsou ihned poslána do centrály.
„Kdyby nedejbože došlo k nějakému průšvihu a my bychom potřebovali zavést sběr úplně jiných dat od praktických lékařů v reálném čase, pouze změníme datové rozhraní. Jedeme na jednom mostu,“ poukazuje Dušek.
Obrovským úspěchem je implementace DRG, která přináší plošnou standardizaci kódování akutní lůžkové péče. Národní registr hospitalizací pak funguje jako infrastruktura nad všemi českými nemocnicemi. „B2B službou se posílá plná datová věta o každé konsekutivní hospitalizaci. Nejkrásnější na tom je, že když se zeptáte lékařů, jestli to znají, tak řekou ne. Všechno běží automaticky, nikdo nic nemusí opisovat. A když jsme dokázali tohle, tak dokážeme i ten zbytek,“ dodává Ladislav Dušek.
Vlaštovkou je propouštěcí zpráva
Datové standardy už se přitom v tuto chvíli chystají. Prioritně byly vybrány minimální datové standardy pro propouštěcí zprávu v oblasti iktové medicíny, traumatologie, anesteziologie, intenzivní medicíny, reprodukčního zdraví, onkologie, gastroenterologie, screeningových programů, očkování a surveillance infekčních nemocí (více na ministerských stránkách zde).
„Propouštěcí zprávy z onkologie mívají od tří do deseti stran beletrie. Nemá to řád, jen kapitolky, které jsou v každé nemocnici jiné. Klíčové parametry pak hledáte v textu. To není dobře,“ zdůrazňuje Dušek s tím, že zavedením parametrické dokumentace by se pro lékaře z hlediska přístupu k diagnostice a léčbě nemělo nic změnit.
Parametry by se měly začít sbírat od 1. ledna 2025 s tím, že by měly být zahrnuty v nemocničních či jiných informačních systémech. Díky tomu budeme moci začít mimo jiné například hodnotit kvalitu péče.
„Technologie má pomáhat. Neměla by vznikat žádná paralelní agenda. Vždycky je tu zpočátku energetická bariéra, kdy si musíte zvyknout na novou tabulku v NIS, delegovat, kdo co zadá, a také to dobře implementovat. Pak by se ale měla práce výrazně zjednodušit, protože se zadá několik málo parametrů, a co už v NIS jednou je, přetáhne se. Na druhou stranu by nikdo neměl být připraven o právo psát texty – každý parametr půjde okomentovat a doplnit textovým popisem, ovšem strukturovaně. Výsledkem by mělo být snížení administrativy u lékařů,“ uzavírá profesor Dušek.
Michaela Koubová
Foto: Radek Čepelák
Vydavatelství děkuje za podporu summitu Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra, Moravskoslezskému kraji a společnostem AKESO, EUC, Zentiva, Novartis, Roche, ALK, Abbott, AstraZeneca, Asseco Central Europe, Medicalc software a PRK Partners.
