Radioligandová terapie vyléčí i pokročilou rakovinu prostaty

Každý rok zemře v Česku na rakovinu prostaty kolem 1 500 mužů. Přestože je onemocnění v prvních fázích dobře léčitelné, často bývá zachyceno pozdě. I takovým pacientům však svítá naděje. Pomoci by jim mohla radioligandová terapie, léčba z oblasti nukleární medicíny, kterou na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví popsala česká vědkyně Martina Benešová-Schäfer z Německého centra pro výzkum rakoviny, která se podílela na vývoji nového léku na rakovinu prostaty a finišuje s vývojem léku na rakovinu prsu. Terapie založená na principu teranostiky spojuje diagnostiku a terapii umožňující precizní a personalizovanou medicínu.

Výhoda radioteranostického tandemu spočívá ve schopnosti radioaktivních farmak zjistit u pacienta s podezřením na rakovinu prostaty nejen to, zda onemocnění skutečně má, ale i kde ho má a jak vypadá. „Součástí toho je diagnóza zobrazování a rovněž stratifikace, která nám určí, zda pacient bude reagovat na terapii, jak rozsáhlé je onemocnění a také nám může říci něco málo o tom, zda je daný typ onemocnění agresivní, nebo ne,“ přiblížila česká vědkyně. Lékaři díky tomu mohou pozorovat, jakým způsobem radioaktivní terapie probíhá.

Vědkyně Martina Benešová-Schäfer z Německého centra pro výzkum rakoviny hovoří ve třetím panelu summitu. Zleva dále sedí ředitel odboru zdravotnických prostředků VZP Jiří Štěrba, ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda, přednosta Ústavu nukleární medicíny VFN David Zogala a Veronika Štědrová ze Státního ústavu pro jadernou bezpečnost.

„Další z velmi důležitých výhod je, že se dá vzít úplně stejná chemická sloučenina – jenom se vymění radionuklid (radioaktivní izotop – pozn.red.) – a poté je tento ligand (molekula, která se váže na jinou molekulu – pozn. red.) dále schopný rakovinu i léčit,“ dodala Benešová-Schäfer ve své přednášce na summitu. Po třech až šesti cyklech se pak může opět aplikovat diagnostický radioligand a následně porovnat situace „před“ a „po“. „Je to prakticky princip stavebnice Lego. Výhodou je, že vidíme, co léčíme, a léčíme to, co vidíme,“ pomohla si vědkyně příměrem.

Premiér vlády Petr Fiala hovořil o způsobech udržitelnosti českého zdravotnictví.

Co pacient, to jiná podoba léčby

Revoluční metoda radioligandové terapie by mohla zvrátit neblahé statistiky úmrtnosti na rakovinu prostaty, která ročně v České republice usmrtí na 1 500 lidí. Kolem 70. roku života se s ní přitom potýká až 80 procent všech mužů – ve většině případů se však onemocnění neprojeví a zdravotní problémy tak nevznikají. „Pokud k tomu ovšem dojde, může být toto onemocnění velmi agresivní a například s metastázemi v játrech je doba přežití velmi krátká,“ uvedla Benešová-Schäfer.

Vědkyně Martina Benešová-Schäfer z Německého centra pro výzkum rakoviny.

Přínos nukleární medicíny prezentovala na příkladu několika anonymních pacientů s pokročilou rakovinou. Lékaři u nich použili stejné radiofarmakum, ovšem zvolili jiný radionuklid s ohledem na specifický charakter onemocnění. „První pacient měl relativně velká ložiska rakoviny prostaty, proto se u něj běžně volí yttrium beta minus emitter, který má relativně vysokou energii. Pro druhého pacienta s malými, dobře definovanými metastázemi, se může vzít jiný beta emitter – lutecium, které má trochu nižší energii a nedoletí tak daleko v tkáni. A pokud se objeví pacient, který má difúzní kostní dřeň a radioaktivita by mu mohla dále uškodit, přistupuje se u něj k aplikaci takzvaných alfa zářičů, které mají velmi krátký dolet, ale významnou sílu,“ popsala personalizaci radioligandové léčby Benešová-Schäfer s tím, že někdy lze dokonce i s jediným radiofarmakem kombinovat radionuklidy podle toho, jakým způsobem pacient reaguje.

Účastníci prvního bloku summitu (zleva) Martina Benešová-Schäfer z Německého centra pro výzkum rakoviny, majitel zdravotnického holdingu AKESO Sotirios Zavalianis, premiér Petr Fiala, vydavatel Zdravotnického deníku a moderátor diskuze Ivo Hartmann, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, generální ředitel Zentiva ČR Boris Sananes a ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Foto: Radek Čepelák

Jindy zase lékaři na pacienta zvolili ligant se silnějším emitterem, kterým byl alfa zářič, přičemž po jediném cyklu mělo dojít k výraznému zlepšení jeho stavu. Vedlejším účinkem při aplikaci alfa zářičů nicméně bývá xerostomie, tedy chronické sucho v ústech, způsobené zničením slinných žláz.

Zleva ředitel odboru zdravotnických prostředků VZP Jiří Štěrba, ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda a vědkyně Martina Benešová-Schäfer z Německého centra pro výzkum rakoviny. Zdroj: Radek Čepelák

Nejen jako poslední možnost?

Největší deviza radiofarmak spočívá v tom, že lze jimi léčit i takové pacienty, kteří už podstoupili veškeré jiné terapeutické možnosti, jako je operace, hormonální terapie či chemoterapie, případně jim jejich zdravotní stav z nějakého důvodu nedovoluje tyto metody podstoupit. Za všechny česká vědkyně uvedla příklad pacienta s nemocným srdcem, u nějž se proto rovnou přistoupilo k radioligandové terapii. „Tento pacient je jeden z prvních, který přežívá více než pět let, a je stále v remisi (návrat k původnímu fungování pacienta před vypuknutím nemoci – pozn. red.),“ popsala vědkyně.

Účastníci prvního bloku summitu (zleva) Martina Benešová – Schäfer z Německého centra pro výzkum rakoviny, majitel zdravotnického holdingu AKESO Sotirios Zavalianis, premiér Petr Fiala, vydavatel Zdravotnického deníku a moderátor diskuze Ivo Hartmann, generální ředitel Zentiva ČR Boris Sananes a ředitel VZP Zdeněk Kabátek. U řečnického pultu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Benešová-Schäfer se rovněž pozastavila nad otázkou, která asi každého při čtení o slibném potenciálu radioligandové terapie napadne – zda by se neměla nasazovat již dříve a ne až jako poslední možnost. Tento přístup se prý nyní klinicky testuje.

Co se týče dalšího vývoje, jeví se podle Benešové-Schäfer jako slibné různé kombinační terapie. „Mohou být lokální s externím ozařováním a nebo s novými typy brachyterapií a rovněž se systemickými terapiemi jako monoterapie, která je momentálně velmi slibná, ale také třeba s pomocí chemoterapie. Terapie by se nemusely dávat jedna po druhé, ale třeba dohromady najednou, aby se docílilo lepšího výsledku,“ nastínila.

Ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.

Třináct výzev

V závěru Benešová-Schäfer vyjmenovala současné a budoucí výzvy nukleární medicíny. „Jedna z nich je relativně častá, a to je selhání mnoha farmak, které se ve vývoji dostanou velmi daleko, ale ve výsledku se nedostanou pacientům,“ jmenovala první z celkem 13 výzev. Další jsou zajištění dostupnosti radionuklidů, produkce radiofarmak a jejich uskladnění, logistika, infrastruktura, management odpadu, potýkání se s rapidním nárůstem zájmu o radiofarmaka, řešení rezistence vůči radioligandovým terapiím, sledování pozdních vedlejších účinků, regulace, finanční viabilita, vzdělávání dalších odborníků jako jsou lékaři, fyzici, chemici, biologové či farmaceuti a s tím související zajištění nové generace těchto pracovníků.

Auditorium třetího ročníku summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví.

-fk-

Foto: Radek Čepelák