Zajistit udržitelnost a předcházet vzniku problémů – to by podle premiéra Petra Fialy mělo být základním principem celého zdravotnictví. Nevyhneme se přitom debatě o věcech, jako je revize systému přímých plateb a připojištěních, říká premiér Petr Fiala. Velkým tématem je také řešení nedostupnosti léčiv, jehož součástí by měla být podpora výzkumu a užší spolupráce se soukromým sektorem. Dnes ale bohužel klesají soukromé prostředky, které putují na aplikovaný výzkum – vláda už ale má v ruce návrh, jak tento trend zvrátit. O vládních prioritách ve zdravotnictví promluvil Petr Fiala na dnešním summitu Zdravotnického deníku na téma Technologie a inovace ve zdravotnictví.
„Vláda si uvědomuje, že nestačí jen hasit požáry, které již vypukly – byť i to je její důležitá úloha, ale že je třeba se zabývat systémovými změnami a věcmi, které systém do budoucna učiní udržitelným. Kroky, které děláme nebo připravujeme, by nám měly dlouhodobě ušetřit nemalé finanční prostředky, zefektivní systém při zachování kvality a posunout nás směrem k dlouhodobě stabilnímu zdravotnictví. To ovšem neznamená, že nemáme investovat do systémových opatření – takové investice jsou dobré a musíme nastavit zdravotnický systém tak, aby dokázal problémům v čase předcházet. Díky tomu nebudeme muset řešit následky, které mají často dramatický či krizový rozměr. Předcházení problémům je základním principem celého zdravotnictví, pokud má být dlouhodobě udržitelné,“ říká předseda vlády Petr Fiala.
Premiér se zúčastnil summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví již loni, kdy hovořil o prioritách vlády v oblasti zdravotnictví, tedy zejména o dostupnosti léků, zdravotní péče a posilování prevence. Dnes Petr Fiala doplnil, že společnou klíčovou charakteristikou těchto priorit je dlouhodobá udržitelnost.
„Právě limity v udržitelnosti přinášejí největší rizika pro naše zdravotnictví. Proto se i my soustředíme na to, aby naše zdravotnictví bylo dlouhodobě stabilní, dokázalo se adaptovat na demografický vývoj, což není vůbec jednoduché, a také na technologický pokrok. Při tom všem by si nemělo vytvářet vnitřní dluhy, protože rostoucí vnitřní dluhy mohou každý systém posléze oslabit nebo i ohrozit,“ konstatuje premiér Fiala.
Doposud jsme přitom vždy spoléhali na to, že si systém sám poradí a nějak bude fungovat dál. Tento přístup je ovšem v kombinaci s dalšími faktory vývoje společnosti, jako je právě demografie či příchod nových technologií, neudržitelný a je nutné ho opustit – jinak bude ohrožen celý systém.
„Intenzivní signál toho, že problémy jsou systémové a hlubší, jsme viděli i na podzim, kdy mladým lékařům došla trpělivost s přetěžováním a kariérními nejistotami, tedy věcmi, které pro generace přecházející byly do jisté míry samozřejmé. Nové generace na to připraveny nejsou a nedává jim to smysl, proto chtějí, aby byl systém nastaven jinak. To nám ukazuje, že nemůže dlouhodobě fungovat na základě vnitřního dluhu nebo toho, že do něj někdo bude investovat sám od sebe něco navíc. My ho musíme nastavit tak, aby byl udržitelný ve standardních podmínkách,“ podtrhává Petr Fiala.
Dalším signálem je například nedostatek lidí ve zdravotnictví, takže je na místě se ptát, čím je to dáno – zda je systém příliš robustní nebo neefektivní. Každopádně ovšem vláda chystá v návaznosti na již proběhlé navýšení kapacit lékařských fakult také navýšení kapacit fakult vzdělávajících zdravotní sestry, ale i některá další nelékařská zdravotnická povolání. Pomoci s lepším využitím personálních kapacit by pak měla pomoci také podpora jednodenní medicíny.
Všespásným řešením ovšem podle premiéra rozhodně není to, co občas z některých stran slýcháme, tedy další a další přilévání peněz do systému. „To určitě nefunguje, a beze změn, které to budou doprovázet, si s tím neporadíme. Proto během tohoto a příštího roku efektivně omezíme přesčasy a stanovíme férovější pravidla. Jde jen o jeden příklad toho, co je třeba dělat a jak přistoupit ke změnám, které tentokrát nemohou být jen kosmetické,“ zdůrazňuje premiér s odkazem na to, že za posledních pět let stouply náklad systému veřejného zdravotního pojištění o 60 procent, tedy o 200 miliard korun. Reakcí na nárůsty nákladů byla například automatická valorizace plateb za státní pojištěnce, která nyní přinesla do systému 13 miliard navíc.
„Nevyhneme se ovšem debatě o nepříjemných věcech, jako je revize systému přímých plateb, tedy způsobu, jak do systému nasměrovat další zdroje. S tím bude souviset debata o nadstandardních připojištěních, které jsme se z různých důvodů dlouho vyhýbali,“ upozorňuje premiér.
Velkým tématem je také digitalizace, která je klíčem k efektivizaci systému. Ta by měla probíhat lepším sdílením dat mezi poskytovateli péče, poskytováním ověřených a srozumitelných informací na Národním zdravotnickém informačním portálu, nebo aplikací eZkarta, která nyní slouží jako očkovací průkaz a časem by měla zajišťovat přístup do zdravotnické dokumentace
Soukromé prostředky na výzkum klesaly. Změníme to
Předseda vlády také znovu navázal na téma, o němž hovořil již loni, tedy nedostupnost léčiv, což je další systémová výzva. Ministerstvo zdravotnictví proto připravilo novelu zákona o léčivech, která platí od začátku tohoto roku a jež by mohla pomoci problému předcházet. Dále se připravují změny například v úpravě výpočtu maximální ceny léků nebo pravidel, jimiž se bude řídit využívání obdobných léčiv, a pozornost bude věnována i reexportům.
Problém s dostupností se ovšem nevztahuje jen na Českou republiku, a tak je potřeba jednat a přijímat opatření v širším měřítku. Zároveň se musíme soustředit i na podporu vlastního farmaceutického průmyslu, ať už v ČR, nebo v celé Evropě. Součástí by mělo být také posilování výzkumu a vývoje.
„Mám radost, že v tomto ohledu se posouváme výrazně dál. Měl jsem možnost osobně být u otevírání dvou významných center farmaceutického průmyslu na Masarykově univerzitě v Brně a na Univerzitě Karlově v Hradci Králové, které posunou jak farmaceutický výzkum, tak jeho napojení na praxi, na zcela novou úroveň. Centra budou připravovat experty pro farmacii, ale také se podílet na vývoji specifických, komerčně úspěšných léčivých přípravků. To je to, co potřebujeme,“ popisuje Fiala.
Byť je současná ekonomická situace nepříznivá, snaží se vláda o to, aby prostředky putující do výzkumu a vývoje i vzdělávání neklesaly. To ovšem nestačí, a to hlavně vzhledem k tomu, že klesá podíl soukromých prostředků – které tvoří podstatnou část a není možné, aby tento výzkum dominantně stál na státních prostředcích.
„Řada firem je demotivována tím, že u prostředků, které se daňově nebo jinak zvýhodňují, často státní orgány postupují příliš přísně nebo nejednoznačně. Prostředky, které se vykazují jako výzkumné, tak nejsou jako výzkumné uznávány, což demotivuje podnikatele. Stát tak ale vystupuje proto, že část takto vykazovaných prostředků, kterým by měla být poskytnuta úleva, na výzkum ve skutečnosti neslouží. Včera jsme se na jednání vládního výboru pro strategické investice shodli, že cestou není benevolentnější posuzování toho, co je a není výzkum ze strany podnikatelských subjektů, ale že se zjasní pravidla a podmínky, aby všichni věděli, co se vykázat dá a co ne. Na tom je shoda s podnikateli a budeme tak schopni prostředky, které jdou na výzkum ze soukromých zdrojů, navýšit,“ načrtává premiér Fiala.
Podle předsedy vlády navíc u nás máme mezery při transferu znalostí do praxe. „Velká chyba vždy byla, že se výzkumné instituce domnívají, že na transferu závratným způsobem zbohatnou – to se podařilo asi čtyřem univerzitám na světě. Velmi dobře ale může fungovat transfer poznatků do praxe, když se systém správně nastaví a je atraktivní pro všechny aktéry. Musí se nechat velký prostor těm, kdo znalosti nakonec dostávají na trh a kapitalizují je. K tomu musíme dospět,“ dodává Fiala s tím, že je třeba odstranit byrokratické překážky a více celý systém propojit se soukromým sektorem.
Michaela Koubová
