Když se objeví zpráva o fúzi nebo akvizici, pozornost zpravidla získá až tehdy, když se jedná o skutečně velký nákup obří zavedené firmy jinou obří zavedenou firmou. A ačkoli se může zdát, že pohlcení giganta jiným je pro kupujícího velice výhodné, opak je pravdou. Ze studie vypracované poradenskou společností McKinsey totiž vyplývá, že mnohem efektivnější je soustředit se na malé „štiky“. Alespoň ve farmaceutickém sektoru, jak uvádí odborný portál Fiercepharma.com.
Loňský rok se nesl mimo jiné ve znamení velkého objemu finančních prostředků, které farmaceutické skupiny investovaly do nákupu svých biofarmaceutických konkurentů. Z deseti největších akvizic tohoto typu bylo šest oznámeno až v posledním čtvrtletí roku 2023.
Farmaceutická skupina Bristol Myers Squibb uzavřela hned tři z těchto akvizic, přičemž do nich investovala kolem 23 miliard dolarů (v přepočtu téměř 550 miliard korun). Hned za Bristolem následovala skupina AbbVie, která za akvizice biofarmaceutických a biotechnologických společností utratila 19 miliard dolarů (přes 450 miliard korun).
Raději menší a často
Poměrně výrazná akviziční aktivita zejména amerických farmaceutických společností není překvapivá. Jednak jim postupně bude končit patentová ochrana u klíčových léků zajišťujících rozhodující část tržeb, jednak na farmaceutické společnosti neblaze dopadnou účinky takzvaného zákona o snižování inflace (Inflation Reduction Act – IRA). Farmaceutičtí giganti proto hledají příležitosti, jak své dosavadní „kasovní trháky“ nahradit jinými nadějnými produkty.
A poměrně snadným způsobem, jak uvedeným hrozbám čelit, je nakupovat jiné farmaceutické společnosti. Podle studie poradenské společnosti McKinsey ale není příliš efektivní vydat se cestou velkých objemných akvizic, jelikož takové transakce nepřinášejí zrovna největší přidanou hodnotu pro akcionáře těch společností, které tímto způsobem akvírují ostatní.
Společnost McKinsey ve své aktuální studii „Top M&A Trends in 2024: Blueprint for success in the next wave of deals“ sumarizuje poznatky získané z posledních dvou dekád fúzí a akvizic napříč všemi průmyslovými odvětvími včetně průmyslu farmaceutického. Obecným poznatkem je, že akvizice relativně malých strategických společností mají vyšší celkovou návratnost pro akcionáře, než uzavírání velkých selektivních akvizicí nebo fúzí.
Diverzifikace rizika
V případě, že se jedná o fúze či akvizice biofarmaceutických firem, rozdíl v návratnosti je zde ještě výraznější než u společností z jiných sektorů ekonomiky. Farmaceutické skupiny by se tedy měly soustředit právě na menší strategické akvizice než na nákupy firem za desítky miliard dolarů, upozorňuje společnost McKinsey.
Podle Jakea Henryho, jednoho z autorů zmíněné studie, by se výrobci léků měli soustředit spíše na „hledání duší“, než aby se jen snažili jednoduše získat nějaký nový majetek pod svá křídla. „To znamená ptát se, jaká aktiva mě učiní lídrem v rychle rostoucích segmentech, jako je buněčná nebo genová terapie či biologická léčba,“ uvádí Henry a spol. ve studii.
Vsadit v akvizicích na relativně malé společnosti je strategií, kterou doporučuje také prezident poradenské společnosti Project Farma Anshul Mangal. „Takové akvizice rozptylují riziko vašich investic, protože máte více želízek v ohni, než kdybyste učinili pouze jednu velkou akvizici. A tyto menší akvizice mohou mít navíc potenciál rozvíjet inovace, které mohou pomoci rozšířit váš dosah na trhu a dostat vás na přední příčky ve vědě a inovacích a před vaše konkurenty,“ uvedl Mangal pro portál Fiercepharma.com.
Letošní rok bude akvizičně rušný
Mangal také zdůraznil, že při zvažování akvizic by se farmaceutické společnosti měly zabývat otázkou udržení talentů. To totiž zásadně ovlivňuje výslednou efektivnost takové transakce. „Máme příklady několika akvizic, kdy z těch společností, které byly převzaty, po několika měsících téměř všichni odešli i s tučným odstupným. Jenže takhle úspěšná akvizice nevypadá,“ řekl Anshul Mangal.
Mangal i Henry se shodují v názoru, že letošní rok bude z hlediska fúzí a akvizic ve farmaceutickém sektoru poměrně rušný. Tržní hodnoty biotechnologických společností klesly, což může zvětšit chuť k jejich převzetí ze strany větších společností. Dalším důležitým impulsem je očekávaná ztráta příjmů z léků, kterým letos vyprší patentová ochrana. Za celý farmaceutický sektor jde v příštích deseti letech o částku kolem 200 miliard dolarů (asi 4,75 bilionu korun).
Zdeňka Musilová
