Nové platové podmínky lékařů má podle dohody pokrýt Všeobecná zdravotní pojišťovna a nemocnicím by tak teoreticky neměla vzniknout v rozpočtech mezera. Ovšem jak vyplynulo například z našeho nedávného rozhovoru s jihomoravským krajským radním pro zdravotnictví Karlem Podzimkem, nemocnicím (případně jejich zřizovatelům) i tak prudce rostou náklady na personál, neboť přesčasy, odvody či osobní ohodnocení bonifikační úhrada nepokryje. Oslovili jsme proto několik nemocnic napříč republikou, abychom zjistili, jaká je u nich situace a jak ji případně řeší. Přináším vám druhý díl ankety o propadech v rozpočtech nemocnic (první díl si můžete přečíst zde.
„Výdaje v souvislosti se zvýšením platů lékařů nám vzrostly. Řádově se jedná o navýšení cca 15 procent,“ sdělila Zdravotnickému deníku tisková mluvčí Nemocnice Havlíčkův Brod Petra Černo. Podobně jsou na tom i v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně, kde vzrostly při srovnání ledna 2023 a letošního ledna výdaje na platy lékařů o 14 procent.
Jak se snaží tyto zvýšené výdaje pokrývat? „Částečně z úhrady od VZP určené na navýšení platů dohodnuté mezi vládou a VZP. Vlastní úspory hledáme ve zvýšení efektivity provozu nemocnice, například rozsáhlejším využitím operačních sálů, elektronizací procesů a podobně,“ sdělil Zdravotnickému deníku člen představenstva pro ekonomiku a personalistiku zlínské nemocnice Martin Déva. Nemocnice Tomáše Bati také musela přistoupit k částečnému omezení provozu ambulantní péče.
Ztlumit topení nelze
S růstem mezd a jeho důsledky se potýkají i na druhé straně republiky, v Karlovarském kraji. „Náklady nám pochopitelně vzrostly, ročně o 112 milionů korun,“ uvedla tisková mluvčí Karlovarské krajské nemocnice Markéta Singerová. Navýšení platů pro lékaře se pohybovalo v tarifech o 5, 8 a 15 tisíc korun měsíčně, pro sestry a střední zdravotnický personál o sedm procent a u ostatních zaměstnanců o pět procent. „Navýšením mezd došlo následně také k nárůstu průměrné mzdy, průměru za dovolené atd.,“ dodala Singerová s tím, že mzdy v nemocnici poslední tři roky stále rostly a došlo tak k dorovnání tamních mezd na státní tabulky.
Část nákladů v Karlovarské krajské nemocnici prý pokryje úhradová vyhláška včetně doplatků. „Jiné úspory generujeme například pravidelným soutěžením jednotlivého materiálu a zboží od našich dodavatelů, zpětnými bonusy či zavedením EPC projektu (projekty se smluvní garancí energetických úspor, pozn. red.),“ vyjmenovala Singerová. Současně však dodala, že možnosti nemocnice při hledání úspor jsou omezené. „Topit na méně stupňů v nemocnici dle legislativy nelze, vypnout velké modality pro úsporu elektrické energie také ne,“ uvedla.
Pomáhají evropské dotace
Zbývá zodpovědět, zdali hrozí, že kvůli navýšení mezd nezbydou v nemocnicích peníze na jiné věci, například na investice do infrastruktury nebo pořizování nového vybavení. „Výstavba a modernizace našich zdravotnických zařízení je většinou financována Karlovarským krajem, jakožto naším jediným akcionářem, díky čemuž jsme nebyli nuceni práce v areálech nemocnic výrazně omezit,“ uvedla mluvčí Karlovarské krajské nemocnice. Velkou část investic, především do přístrojového vybavení, potom řeší prostřednictvím dotačních programů (REACT EU). „Medicína jde stále kupředu a pokud chceme udržet krok, musíme nabídnout našim zaměstnancům důstojné pracovní prostředí (zázemí), moderní vybavení a možnost se dál rozvíjet,“ dodala Singerová.
Finance z dotačních programů REACT využívají na nákup moderního vybavení i ve zlínské nemocnici Tomáše Bati. Neočekávají, že by se zde zvýšené výdaje na platy nějak významně dotkly současných investic nebo pořizování nového vybavení, alespoň ne ve velké míře, a to i právě díky využívání dotačních programů. „Investiční činnosti pro letošní rok plánujeme v obvykle přiměřeném rozsahu, nezbytné investice budeme realizovat, zbytné nikoliv. Úkolem managementu nemocnice je zajištění provozu a současně zachování vyrovnaného hospodaření nemocnice,“ dodal Martin Déva. V havlíčkobrodské nemocnici realizaci plánovaných investic na letošní rok dosud nemohou potvrdit.
-fk-
