Společné nákupy léků na vzácná onemocnění dávají smysl, míní Fifka

U vakcín to fungovalo, tak proč by nemohlo i u léků na vzácná onemocnění. Společné nákupy přes úřady Evropské unie pro pacienty ve všech členských zemích bylo jedním ze žhavých témat čtvrtého panelu sympozia Zdravotnického deníku, věnovaného vzácným onemocněním. Zatímco podle přítomného náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka i poslance Kamala Farhana (ANO) se společné nákupy jednoznačně osvědčily, poslanec Petr Fifka (ODS) nepřímo poukázal na předimenzovanost objednávek a z ní vyplývající plýtvání. U vzácných onemocnění však tento způsob nákupů podle něj dává smysl.

„Vzácná onemocnění jsou jedinou oblastí – kromě katastrofických scénářů s exotickými nákazami  – u níž by bylo možné uvažovat o tom, že by společné nákupy dávaly smysl. Jinak je ta věc složitá, neboť jsou rozdílné zdravotní systémy a způsoby úhrady péče,“ řekl na sympoziu Fifka. Společné nákupy, které Evropská unie naplno realizovala u vakcín během covidové pandemie, potom podle svých slov nepovažuje za zcela úspěšné. „Možná tak pro certifikované spalovny,“ rýpl si poslanec s odkazem na likvidaci velkého množství nakoupených, leč nevyužitých vakcín, jimž prošlo datum spotřeby. „Určitě jsme se na tom ale něco naučili, a to je pozitivní,“ dodal Fifka, přičemž zdůraznil důležitost komunikace mezi členskými státy a vzájemné pochopení potřeb.

Čtvrtého panelu se zúčastnili (zleva) předsedkyně ČAVO Anna Arellanesová, náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, poslanec Kamal Farhan, poslanec Petr Fifka a ředitel AIFP David Kolář. Debatu moderoval šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt (uprostřed).

Společné nákupy si naopak pochvaloval opoziční poslanec Farhan. „Evropská unie u vakcín prokázala, že umí provádět sdružené nákupy a myslím, že to může prokázat i u dalších, například u orphanů,“ řekl. Je však podle něj nutné, aby česká státní správa podnikla kroky k případné implementaci takových nákupů.

Poslanec Kamal Farhan.

Důvěru v Evropskou komisi, případně generální ředitelství Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (DG HERA), a jejich schopnost provádět společné nákupy nezpochybňoval ani ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) David Kolář. Vyjádřil i pochopení pro hlavní výhody společných nákupů, jako je například vyjednání lepší ceny. „Otázka ale je, jak budou nastaveny finanční toky, kdo to bude platit a jakým způsobem to bude nastavené,“ doplnil s tím, že kolem toho panuje stále mnoho nejasností. „Velmi se o tom mluví, ale nebylo zatím vůbec představeno konkrétní řešení. Není na stole to, jak by to mělo vypadat nebo kdo by měl být zapojen, jaké by měly být role jednotlivých států i dalších subjektů,“ jmenoval Kolář oblasti společných nákupů, nad nimiž podle něj stále visí otazníky.

Zleva poslanec Kamal Farhan, poslanec Petr Fifka a ředitel AIFP David Kolář.

Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček však přišel s dobrými zprávami. I podle něj se společné nákupy vakcín osvědčily, a to nejen u proticovidových, ale i těch na opičí neštovice. „Jako Evropa to tedy umíme,“ zhodnotil. Společné nákupy orphanových léčiv se podle jeho slov v současné době intenzivně řeší na nejvyšších místech Evropské unie. „Nyní řešíme, jak iniciovat mandát DG HERA, který je určitým způsobem vytvořený právě proto, abychom na ta vzácná onemocnění vytvořili platformu, která by to mohla uskutečnit,“ řekl. Tuto věc už se prý v podstatě podařilo vyřešit nalezením kličky v evropské legislativě. „Takže jedna cesta tu je, přes Evropskou komisi,“ dodal.

Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Určitý problém však tkví na české straně hřiště. Chybí tu totiž určit, kdo vyjednané podmínky bude případně realizovat. „Kdyby se to podařilo, tak to neumíme zafinancovat jinak, než z peněz státu. Neumíme to v tuto chvíli zafinancovat z peněz veřejného zdravotního pojištění,“ uvedl náměstek. I na toto téma však prý již probíhají jednání s plátci. „Reagujeme na to, co nás tlačí z Komise a na to, abychom vyhověli zdravotním pojišťovnám a všechny bonusy neskončily pouze v nemocnicích,“ dodal.

Předsedkyně ČAVO Anna Arellanesová.

Dvořáček na sympoziu rovněž sdělil, že se lepší přístup k moderním léčivům v Evropě řeší na celé řadě platforem. Problematikou se zabývá například Novel Medicines Platform, která navazuje na iniciativu Oslo Medicines. Ministerstvo prý také navazuje spolupráci s organizací BeneluxA (iniciativa pro farmaceutickou politiku, která sdružuje Belgii, Nizozemsko, Lucembursko, Rakousko a Irsko), kde je Česká republika zatím v roli jakéhosi „neformálního pozorovatele“, ovšem Dvořáček věří, že by užší spolupráce s těmito zeměmi mohla být pro Česko výhodou. „Je to dobrý klub a já věřím, že Česká republika by do něj měla patřit… Budeme monitorovat, jak by se to dalo využít,“ dodal závěrem.

-fk-

Foto: Radek Čepelák

Sympozium se konalo za laskavé podpory společností Takeda, Vertex a Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Publikum sympozia ocenilo řečníky potleskem.
Vedoucí Centra dětské revmatologie a autoinflamatorních onemocnění při Klinice pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN a 1.LF UK Pavla Doležalová.
Předsedkyně ČAVO Anna Arellanesová (vlevo) v panelu s ekonomem Tomášem Sedláčkem.