Pojišťovny by měly mít klíčové slovo při finálním uzavírání smluv o genových a buněčných terapiích a při jejich nákupu. V této oblasti musíme také do budoucna vymezit cenový strop, bez toho se neposuneme dál. Ve svém vystoupení na sympoziu Zdravotnického deníku Genové a buněčné terapie – financování a management péče to řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Poznamenal také, že podle něj může být českou cestou, pokusit se v tuzemsku vyvíjet a vyrábět vlastní individualizované terapie.
„Když se podíváme na stávající stav téhle problematiky, tak debata o ní už nějaký čas běží, zároveň si ale v posledních několika letech uvědomujeme, že systém tak, jak je dnes nastavený, umožňuje vstupy, které jsou nekontrolované, neřízené a z hlediska budgetu velmi těžko předvídatelné,“ řekl Dvořáček o uvádění genových a buněčných terapiích na český trh.
Potvrdil také slova svého předřečníka Tomáše Doležala o tom, že je chyba tuzemského systému, že začínáme diskutovat o vstupu genových a buněčných terapií až poté, co získají registraci Evropské lékové agentury (EMA) nebo registraci amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). „To už je v zásadě velmi pozdě. A to pozdě nejenom v tom smyslu nějaké dobré dohody, ale zároveň i pozdě ve smyslu přípravy systému na to, aby se pacient dostával k terapii relativně snadno,“ řekl Dvořáček.
Vysvětlil také, že některé genové a buněčné terapie budou určitě aplikované jen v některých zemích Evropy. „Nebude to tak, že by Česká republika byla připravená na aplikaci všech těchto přípravků v našich centrech. To by u tak úzkých skupin pacientů ani nedávalo smysl,“ uvedl Dvořáček. A dodal: „Takže bude důležité dobře si rozmyslet a nastavit, jakým způsobem bude probíhat úhrada ven. A to bude určitě stát za nějaké další vyhodnocení, protože máme poměrně málo informací o tom, jaké jsou výsledky terapie a zda se dá její efekt předpokládat v rozsahu, v jakém byl stanoven v registraci.“
Podle náměstka ministra zdravotnictví se proto určitě musíme zamýšlet nad tím, jak zajistit lepší typ financování a také pro český rozpočet bezpečnější péči v centrech v zahraničí. „Otázkou pak je, který typ dohody bude kde platit. Zda například bude dohoda mezi výrobcem a držitelem s pojišťovnou v České republice, nebo zda můžeme vycházet z již stanovené ceny v jiných státech,“ vysvětlil Dvořáček, podle něhož by také pomohlo, kdyby systém přistupoval k nemocniční přípravkům dlouhodobě stejně, jako přistupuje k přípravkům ambulantním, což by také usnadnilo pozici zdravotním pojišťovnám v rámci vyjednávání.
Klíčová práce s daty
Pojišťovny by podle Dvořáčka měly mít klíčové slovo při finálním uzavírání smluv a nákupu léčiv, což už nyní podle jeho slov ministerstvo legislativně připravuje. „Zamýšlíme se nad tím, jak posílit zdravotní pojišťovnu, aby byla tím, kdo je klíčovým partnerem pro držitele,“ řekl Dvořáček, podle něhož by to pomohlo vyjednávat za Českou republiku v jednom celku, ne fragmentovaně, jak se to často děje dnes. Klíčová je v této souvislosti podle náměstka ministra zdravotnictví pro pojišťovny práce s daty. „Pojišťovna je tím, kdo musí být schopen vyhodnotit, jaký má daný přípravek efekt a zda za takový efekt stojí risk sharing nebo systém rozložených nebo odložených plateb,“ uvedl Dvořáček.
„Vynakládáme veřejné finance pacientů ze solidárního veřejného zdravotního pojištění. A myslím si, že pro pojišťovny i pro stát je mimořádně důležité vědět, že platí efekt léčiva, v čemž dnes panuje velká nejistota,“ míní Dvořáček. A upozornil, že léčiva tohoto typu mají jen mikroskopické klinické hodnocení v řádech desítek pacientů na celém světě a to ve velmi zkráceném čase od patentování po registraci a v současnosti v této oblasti neexistuje žádný cenový strop. „Ten ale existovat musí a my si musíme do budoucna říct, jaký bude – a může být i flexibilní. A taková debata v České republice neproběhla. Přitom proběhnout musí, jinak si na další navazující otázky neodpovíme,“ vysvětlil Dvořáček.
Ten si myslí, že cestou v genových a dalších individualizovaných terapiích pro menší země, jako je Česká republika, může být i to, o co se v současné době ve spolupráci s významnými světovými pracovišti pokouší Masarykova univerzita v Brně v projektu CREATIC – tedy hledání cesty, jak vyvíjet a vyrábět individualizované terapie na úrovni významných fakultních nemocnic. „Není to přitom úplně iluzorní, takový výzkum a výroba by mohly sekundovat velkému farmaceutickému průmyslu,“ uzavřel Dvořáček a dodal, že v případě, že se osvědčí, je takový postup navíc multiplikovatelný i do dalších tuzemských pracovišť.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu sympozia společnostem:
Gilead Sciences s.r.o., hlavní partner
Roche, Janssen a Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.
