Více než třetinu nových firem v Německu zakládají ženy. Ve zdravotnictví je však podíl start-upů založených ženami mnohem vyšší, a to skoro dvě třetiny. Ženy dominují zejména při zakládání ordinací praktických lékařů a zubních ambulancí. Mírně pod 50 procenty se jejich podíl pohybuje u zakladatelů lékáren. Přitom ještě před šesti lety připadaly bezmála dvě ze tří nově založených lékáren právě na ženy. Vyplývá to z analýzy banky Apobank (banka financující převážně zdravotnické firmy), na kterou odkazuje odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
V roce 2022 se podíl ordinací praktických lékařů založených ženami zvýšil v Německu na 61 procent. Také v případě ordinací zubních lékařů se na nově založených podílely většinově ženy, konkrétně 53 procent.
U lékáren sice ženy svou dominanci ztratily, jejich podíl se však pod padesáti procent nacházel jen mírně (48 procent). Ještě v roce 2018 však ženy založily 62 procent nových lékáren, jak ukazuje analýza banky Apobank, na kterou odkazuje odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Odraz trendu přibývajících studentek medicíny
„Už léta sledujeme, že mezi studenty i zaměstnanci přibývá praktických lékařek, zubních lékařek a farmaceutek. Tento trend nyní pokračuje i mezi začínajícími podnikateli,“ uvedl pro Deutsches Ärzteblatt Daniel Zehnich, vedoucí oddělení zdravotnického trhu a investic bankovního domu Apobank.
Z analýz, které se zabývají zahajováním podnikání, bance Apobank pravidelně vyplývá, že ženy jsou co do zřízení vlastní praxe nebo lékárny finančně opatrnější než jejich mužští kolegové. Obvykle totiž volí menší ordinaci i menší lékárny, a vynaloží tak nižší objem finančních prostředků na takovou investici.
Ženy v roce 2022 zaplatily za převzetí soukromé praxe v průměru 88 tisíc eur (v přepočtu asi 2,2 milionu korun), což je o 35 procent méně než muži. Za převzetí zubní ordinace pak ženy zaplatily v průměru 223 tisíc eur (v přepočtu kolem 5,6 milionu korun), což bylo asi o 12 procent méně, než kolik se odhodlali investovat muži.
Největší pořizovací náklady pak připadaly na lékárny. Ženy za jejich převzetí zaplatily v průměru 474 tisíc eur (v přepočtu téměř 12 milionů korun). Zde se zároveň od svých mužských protějšků lišily nejméně – ženy do pořízení lékárny investovaly jen asi o devět procent méně než muži.
Pozitivní efekty pro společnost
Neutuchající odvahu žen zakládat jak soukromé praxe, tak zubní ordinace, tak lékárny Daniel Zehnich velmi ocenil. „Rozhodnutí stát se osobou samostatně výdělečně činnou má v tomto oboru hned dvojí účinek. Na jedné straně jsou tu individuální efekty, protože vlastní praxe nebo lékárna vytváří svobodu pro větší sebeurčení a flexibilní možnosti výkonu povolání. Na druhé straně je to nutné i pro celou společnost, protože ambulantní zdravotní péči zajišťují z velké části již etablovaní zdravotníci,” uvedl pro Deutsches Ärzteblatt.
Zehnich si všímá i důvodů, proč ordinaci praktiků mnohem častěji zakládají ženy než muži. „Skutečnost, že si lékařky častěji než lékaři volí individuální praxi jako formu provozovny, je jistě důsledkem toho, že se častěji usazují ve specializovaných oborech, jako je gynekologie, psychoterapie nebo psychiatrie,“ vysvětlil.
Podle něho ale současně dochází mezi praktickými lékaři a lékařkami v těchto specializovaných oborech mnohem méně často ke spolupráci než v oborech zaměřených na zdravotnické technologie, jako je ortopedie nebo chirurgie.
Zdeňka Musilová
