Dostupnost péče napříč evropskou sedmadvacítkou je podle belgického ministra zdravotnictví Franka Vandenbroucka veskrze politickým rozhodnutím. Řekl to na pondělní schůzi Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), kde členy výboru seznámil s prioritami belgického předsednictví Rady EU v oblasti zdravotnictví a životního prostředí. Mimo jiné ocenil činnost Evropské komise v boji proti výpadkům léčiv a zdůraznil snahu schválit nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS) ještě před koncem dosavadního volebního období parlamentu.
„To, kde v Evropě žijete, určuje, jak jste zdraví, k jaké léčbě máte přístup, kolik sester a lékařů je ve vašem okolí. V mnoha ohledech to rozhoduje o tom, zdali budete žít, nebo zemřete,“ snažil se Vandenbroucke poukázat na důsledky rozdílné kvality zdravotní péče v různých zemích Evropské unie. Dodal, že v současné „postpandemické době“ by toto již evropští pacienti neměli akceptovat, neboť sami mohli vidět, že EU je schopná umožnit přístup k lepším zdravotnickým službám, pokud k tomu najde vůli. Mířil tím na společný nákup vakcín proti covidu během pandemie a jejich dostupnost ve všech zemích Unie. „Takže to, zdali EU dosáhne v oblasti zdravotnictví výsledků, je politické rozhodnutí,“ zhodnotil.
Malá konkurence mezi výrobci generik
Vandenbroucke představil hlavní výzvy, na které se program belgického předsednictví Rady, jehož heslem je „Evropa, která připravuje, pečuje a chrání“, hodlá zaměřit. Soustředit se Belgičané chtějí zejména na strukturální výzvy systémů zdravotní péče, které již členské státy nemohou řešit samy. V souvislosti s tím vyjádřil naději, že se tento program promítne do strategické agendy příští Evropské komise a zajistí, že zdraví zůstane jednou z priorit i v příštím období.
Jako jednu z problematických oblastí vidí belgický ministr fungování, nebo spíše nefungování, trhu s léky. Starosti mu dělá zejména vývoz léčiv z evropského trhu. Na to konto citoval výsledky analýzy, podle které mělo za posledních deset let ze zdejšího trhu zmizet 26 procent generických léků. Další alarmující skutečností pak je, že 69 procent léků má pouze jednoho až dva výrobce. I to ohrožuje stabilitu dodávek na trh. „Naštěstí Rada a Komise v této věci jednají rychle,“ uvedl Vandenbroucke, přičemž ocenil například zavedení systému solidarity, vznik unijního seznamu kriticky důležitých léčiv či Aliance pro kriticky důležitá léčiva. „Během belgického předsednictví se toto bude dále zlepšovat a zdokonalovat,“ slíbil.
Vandenbroucke si také posteskl nad tím, že se nové léčebné terapie stávají pro zdravotnické systémy stále více nedostupné. V Radě se proto nyní zabývají mimo jiné tím, jak proaktivně směřovat výzkum a inovace k nejvyšším medicínským potřebám a „nečekat na to, co nabídne průmysl“. Avizoval přitom iniciativu na vytvoření unijního koordinačního mechanismu pro klinická hodnocení. „Měl by zajistit, aby Evropa disponovala rozsáhlou sítí klinických studií, které nám umožní rychleji vyvíjet a testovat protiopatření v případě příští krize a zabránit členským státům v duplicitní práci a plýtvání zdroji,“ přiblížil účel mechanismu. Současně se prý také pracuje na strategii, která má zmapovat potřeby EU a podle toho se budou následně přizpůsobovat pobídky k financování výzkumu, regulační ochrana údajů i úhrady.
Prevence jako klíčová priorita
Jako další výzvu do budoucna ministr zmínil i stárnoucí populaci. „Musíme počítat s tím, že zdravotničtí pracovníci budou odcházet do důchodu. Většina evropských zemí již nyní hlásí jejich vážný nedostatek,“ varoval. Přestože uznal, že zdravotnické kapacity spadají do národních kompetencí, Evropská unie má podle něj značný vliv na to, jak lze pracovní sílu organizovat, a to prostřednictvím pravidel vnitřního trhu. Vyzval proto k přehodnocení Směrnice o uznávání odborných kvalifikací.
„Musíme si přiznat, že dopad stárnutí populace na náš systém je velmi podceňován. Máme před sebou několik velmi těžkých let, a i proto je důležité, aby lidé stárli dobře, tedy aby zůstali co nejdéle zdraví,“ řekl Vandenbroucke také europoslancům a zdůraznil, že prevence je proto klíčovou prioritou belgického programu.
Zmínil rovněž nařízení o EHDS. Belgický ministr si přeje, aby se stihlo schválit ještě během jejich předsednictví. „Naše zdravotnické systémy potřebují EHDS a rozhodně není důvod, aby se tento návrh odkládal až po volbách… Schválení ale bude vyžadovat flexibilitu všech,“ dodal závěrem.
-fk-
