Příspěvek ve výši zhruba půl milionu korun na vznik nových ordinací primární péče v oblastech, kde je problematická dostupnost – to je cesta, kterou v loňském lednu zvolila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), aby zvýšila pro své klienty dostupnost péče. Za rok se přitom povedlo v rámci bonifikačního programu VZP Plus podpořit vznik 47 ambulancí zubařů a praktiků pro dospělé i děti, jimž pojišťovna poslala skoro 20 milionů. Po včerejším jednání správní rady největší tuzemské zdravotní pojišťovny to řekli její zástupci.
Hlavním tématem včerejší správní rady VZP byly výsledky programu VZP Plus, který je zaměřen na takzvané preferované oblasti, kde hrozí zhoršená dostupnost primární péče. Jeho cílem tak je vznik nových ordinací a také rozšíření kapacit stávajících ambulancí. Pojišťovna proto nabízí příspěvek na vznik nové ordinace, případně navýšení úhrad. Vedle toho bonifikuje i za rozšíření ordinační doby, registraci nových pojištěnců a provádění preventivních prohlídek, screeningů či nepovinných očkování.
S podporou dostupnosti v jednotlivých krajích přitom pomáhají krajské pracovní skupiny, jejichž vznik VZP iniciovala. Zároveň program umožňuje regionálním pobočkám aktivně pracovat s potencionálními volnými kapacitami a oslovovat poskytovatele ohledně registrace konkrétních pojištěnců. Pojišťovna také průběžně aktualizuje mapy preferovaných oblastí. A právě v těchto oblastech se v uplynulém roce povedlo zřídit skoro padesát nových ordinací primární péče.
„Hodnotím program jako úspěšný, protože se ukázalo, že nové ambulance vznikají, byť jsou to jednotky desítek. Je to krok, který vede ke zlepšení situace, nikoliv k definitivnímu vyřešení situace. Zajištění dostatečné kapacity do budoucna je otázkou komplexnějšího pohledu na věc. Řešení je v posílení počtu lékařů, kteří absolvují vysoké školy, a zároveň ve zjednodušení vzdělávání. Jde tedy o úroveň, která nezávisí jen na VZP,“ uvádí ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Co se týče praktických lékařů pro dospělé, byl v rámci programu VZP Plus podpořen vznik 17 nových ordinací na Příbramsku, Domažlicku, Chebsku, Karlovarsku, Děčínsku, Lounsku, Mostecku, Liberecku, Havlíčkobrodsku, Třebíčsku, Břeclavsku a Kroměřížsku. „I v Praze jsou některé obvody, kde není pokryt praktický lékař pro dospělé. Tam se bohužel přes tyto snahy nepodařilo nové ordinace otevřít,“ doplňuje místopředsedkyně správní rady Věra Adámková.
Průměrný příspěvek na vznik jednoho pracoviště činil 540 tisíc korun, celkové náklady pak dosáhly 9,12 milionu. Do programu se navíc zapojilo 567 stávajících praktiků, kteří poskytují péči v preferovaných oblastech.
Výpomoc v nemocnicích
Čím dál větší problém představují praktičtí lékaři pro děti a dorost, kteří zůstávají odborností s vůbec nejvyšším průměrným věkem. V tomto segmentu se povedlo podpořit vznik 11 ordinací v okresech Praha, Mělník, Nymburk, Praha – východ, Liberec, Semily, Třebíč, Břeclav, Hodonín a Olomouc. Průměrný příspěvek na nové pracoviště se pohyboval kolem 475 tisíc korun, celkem bylo vynaloženo 5,2 milionu korun. Vedle toho se zapojily čtyři stovky již fungujících praktických lékařů pro děti a dorost.
Navíc vzniklo 11 pediatrických ordinací při nemocnicích, které měly volné lékařské kapacity. „Nejedná se o systémové řešení – nedomníváme se, že ordinace vznikající především při urgentních příjmech by mohly plnohodnotně suplovat praktického lékaře. Nicméně je to velmi významná pomoc zejména v regionech, kde je kapacita nedostatečná a problém potřebujeme řešit na dočasnou dobu, než se podaří vybudovat ambulanci praktického lékaře. U nemocnic nedochází ke kapitaci, takže klient není pod trvalým dohledem praktického lékaře, ale z hlediska dostupnosti je to alternativa,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek.
Do třetice pak pojišťovna podpořila vznik 19 zubařských ordinací s příspěvkem na jedno pracoviště ve výši 270 tisíc korun a celkovými náklady 5,1 milionu. Díky tomu mají dostupnější péči pojištěnci na Příbramsku, Děčínsku, Litoměřicku, Lounsku, Liberecku, Rychnovsku, Trutnovsku, Pardubicku, Orlickoústecku, Vyškovsku, Bruntálsku, Karvinsku a Novojičínsku. K tomu se pak zapojilo ještě 622 stávajících zubařů.
„Velmi nás těší tři nové ordinace v Karviné, protože severní Morava měla velký problém,“ konstatuje Věra Adámková.
Protože však poskytovatelé budou pojišťovně hlásit data z konce roku ještě během prvního čtvrtletí, jsou zatím informace k prvnímu roku programu VZP Plus předběžné. První výsledky včetně počtu nově zaregistrovaných pojištěnců tak budou známy po tomto datu, kompletní vyúčtování bude k dispozici v pololetí. Každopádně ale platí, že ordinace praktika pro dospělé se stará průměrně o 1500 až 2000 pojištěnců, praktik pro děti mívá zhruba 900 klientů. Díky novým kapacitám tak mají svého lékaře desetitisíce lidí.
„Rok 2023 zároveň neudělal žádnou tlustou čáru, program VZP Plus bude pokračovat i nadále,“ podtrhává Věra Adámková. „Chceme ještě zintenzivnit naši snahu oslovovat lékaře, ať už, aby zřizovali nové ambulance tam, kde cítíme potřebu, nebo aby se přihlásili do programu VZP Plus. Pokud přitom ambulance navyšuje kapacity, bývá to v řádu nižších desítek klientů na jedno pracoviště,“ doplňuje Zdeněk Kabátek s tím, že příspěvky včetně jejich výše budou zachovány. K tomu se chce pojišťovna ještě více zaměřit na práci s lékaři v regionech tak, že bude snaha vytipovávat ty, kteří by ještě mohli navýšit své kapacity.
Konec roku s kladnou nulou
Tradičním tématem jednání správní rady je hospodaření, tentokrát výroční. VZP přitom uzavřela rok 2023 podstatně lépe, než s čím počítal zdravotně pojistný plán. Podle něj měla pojišťovna skončit se záporným saldem minus 5,5 miliardy, místo toho se jí ale povedlo dostat do kladných čísel – očekávaný výsledek hospodaření základního fondu je plus 13 milionů korun.
Celkové příjmy činily 276,4 miliardy, což je o 0,2 procenta více, než s čím počítal plán. Výdaje byly v podstatě stejně vysoké jako příjmy, zároveň se je ale oproti plánu podařilo udržet na nižší úrovni 98,3 procenta. Náklady na zdravotní služby z toho tvořily 267,6 miliardy, což je 99,1 procenta zdravotně pojistného plánu. Konečný zůstatek na běžném účtu základního fondu byl na konci roku 15,3 miliardy korun, na rezervním fondu pak měla pojišťovna 3,6 miliardy.
„Výsledek lze pokládat za pozitivní. Finanční kondice VZP je velmi dobrá a lze očekávat, nepřijde-li v roce 2024 nic zásadního, podobný průběh i v letošním roce,“ dodává místopředseda správní rady Miroslav Kalousek.
Michaela Koubová
Zdroj analýz: VZP
