S nadsázkou lze říct, že Evropská unie možná konečně získala klíč k zastavení migrace do Evropy. Stačilo by Afričanům přečíst zprávu Lancet Countdown za minulý rok, která pravidelně sleduje dopady klimatických změn na lidské zdraví a která náš kontinent prakticky popisuje jako nejhorší místo k životu na Zemi. Alespoň tak vyznívají hlavní závěry zprávy, s nimiž členy evropského podvýboru pro veřejné zdraví (SANT) na včerejší schůzi seznámila výkonná ředitelka projektu Marina Belén Romanellová.
Lancet Countdown je mezinárodní výzkumnou iniciativou, která zahrnuje 270 výzkumníků po celém světě a sdružuje poznatky více jak 50 univerzit. Jejím účelem je na základě desítek ukazatelů sledovat dopady změn klimatu na zdraví populace. Každý rok potom Lancet Countdown vydává souhrnnou zprávu. S tou za předchozí rok před europoslance včera předstoupila ředitelka projektu.
Zranitelní Evropané
„Klíčové zjištění letošní zprávy zní, že změna klimatu zhoršuje zdravotní rizika na všech kontinentech,“ shnula na úvod Romanellová s tím, že rychlý nárůst teploty stojí lidské životy. Vyšší teplota s sebou přináší celou řadu potíží, přičemž ohrožuje zejména starší lidi, děti a těhotné ženy. „Myslíme si, že smrtnost vzrostla od 90. let o 85 procent, což je dvakrát víc, než jsme předpokládali. Je zřejmé, že to má svoji příčinu ve změně klimatu,“ uvedla dále ředitelka.
Nejhůře je na tom podle představených údajů právě Evropa, kde v souvislosti s vysokými teplotami zemřelo přibližně dvojnásobně více lidí starších 65 let na 100 tisíc obyvatel než na jiných kontinentech. „Důvod je zřejmý – je zde vyšší poměr starší populace. Není to tedy o tom, že by Evropa byla teplejším kontinentem, ale je zranitelnější a reaguje více na růst teploty,“ upřesnila.
Zvyšující se teploty podle Romanellové ohrožují i potravinovou bezpečnost. „Vyšší sucho v roce 2021 vedlo k tomu, že 127 milionů lidí na celém světě zaznamenalo určitý stupeň ohrožení potravinové bezpečnosti,“ uvedla. Konkrétně v Evropě byla sucha spojená s nárůstem tohoto typu ohrožení o 1,6 procent.
Kvůli globálně rostoucí teplotě dochází i ke změně srážek v různých regionech a tedy tam, kde bylo dříve více sucho, zvyšuje se míra vlhkosti, což s sebou může přinášet další ohrožení, například šíření nakažlivých tropických nemocí. „Oblast příznivá pro přenos malárie se kvůli změně klimatu zvýšila oproti 50. letům 20. století o deset procent,“ upozornila Romanellová. Dodala, že Evropa v tuto chvíli malárií ohrožena není, ovšem zdejší podmínky začínají být pro přenos těchto chorob příznivé. A nejde pouze o malárii. Například v Pobaltí byl zaznamenán nárůst cholery, a to údajně kvůli zvýšení teplot tamních vod.
Ekologičtí Afričané
Problémy představuje i neekologická výroba energie. Romanellová připomněla, že celosvětově celé dvě třetiny veškeré vyprodukované energie, používané v domácnostech, pochází z tzv. špinavých paliv. Nejvíce energii z fosilních paliv pak využívají domácnosti v Evropě, a to více jak polovina. Oproti tomu například v Africe podle dat Lancet Countdown přes 83 procent domácností využívá energii z odpadu a biomasy.
S využíváním energie přitom souvisí kvalita ovzduší. „Předpokládáme, že celosvětově asi dva miliony lidí umírají kvůli znečištění vzduchu,“ uvedla Romanellová. V přepočtu na sto tisíc obyvatel přichází nejvíce těchto úmrtí právě na Evropu, hned za ní je Asie. „Je potřeba očistit energetiku a zajistit přístup k čistým zdrojům energie,“ dodala ředitelka výzkumného projektu.
Připomněla také, že přibližně třetinu emisí skleníkových plynů má na svědomí potravinářský sektor. Životnímu prostředí škodí i s ním související odlesňování a chovatelství zvířat. Velkým zabijákem je pak podle Romanellové také nesprávné stravování. „Předpokládáme, že až deset milionů úmrtí souvisí se spotřebou nezdravých potravin. Mohli bychom tomu zabránit dietou, která je příznivá k planetě,“ sdělila europoslancům. V Evropě je prý nejvyšší podíl úmrtí kvůli nedostatečné konzumaci ovoce a zeleniny a se Severní Amerikou se téměř rovná v úmrtí souvisejících s nadměrnou konzumací červeného a zpracovaného masa.
Více peněz, méně uhlíku
Kromě výčtu tragických statistik přidala ředitelka Lancet Countdown k dobru sérii jedenácti doporučených způsobů, jak lze neblahou situaci se změnou klimatu a z ní vyplývajícími negativními dopady na zdraví zvrátit. Mezi ně patří mimo jiné urychlení přechodu na bezuhlíkovou výrobu energie a pěstování plodin, budování „klimaticky odolných“ zdravotnických systémů a posílení jejich odolnosti vůči rizikům vyplývajícím ze změny klimatu, pročištění emisí i v oblasti zdravotnictví (představuje prý až pět procent skleníkových plynů v atmosféře) a v neposlední řadě zvýšení množství financí alokovaných do této transformace.
-fk-
