V dostupnosti onkologické léčby máme být na co pyšní, ale také máme co dělat, abychom dnešní čísla do budoucna udrželi a aby se tato čísla propsala i do dat týkajících se mortality a dalších klinických ukazatelů. Na Evropské onkologické konferenci Zdravotnického deníku to řekl ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (iHETA) Tomáš Doležal. Upozornil i na problém tuzemské onkologie – malé množství pacientek s rakovinou prsu léčených účinnými inhibitory CDK4/6, což je oblast, v níž v mezinárodním srovnání zaostáváme. Že tento problém s pojišťovnami řeší, ujistil v následné diskusi ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.
Na začátku své přednášky Doležal připomněl, že když přemýšlíme o dostupnosti onkologické léčby pro pacienty, musíme si uvědomit, že roli hraje víc faktorů – to, zda pacienti dostanou léčbu včas, zda není žádné zpoždění mezi registrací a úhradou, roli hraje například také dostupnost v objemu.
„Česká republika udělala v posledních pěti letech obrovský skok v dostupnosti léčby na národní úrovni. Když se podíváte na mnoho indexů na úrovni dostupnosti inovativních léků, včetně onkologických, patříme dnes mezi první desítku evropských zemí z hlediska toho, kolik procent léků vůči registrovaným se dostává pacientům do úhrady,“ uvedl Doležal.
Na tento výsledek podle něj můžeme být pyšní, nechali jsme totiž daleko za sebou země regionu a jsme dokonce poměrně výrazně nad průměrem zemí Evropské unie. „A teď je otázka, zda to budeme schopni ufinancovat,“ poznamenal ředitel iHETA.
Nejlepší z Visegrádské čtyřky
V oblasti včasné dostupnosti léčby si Česko už tak dobře nestojí, ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi se nachází v jejich horší polovině. To ale Tomáš Doležal jako zásadní nedostatek nevidí. „Mohli bychom být možná rychlejší, ale snažíme se léky hodnotit dobře a dívat se na to, jaký bude jejich dopad do rozpočtu, jaká je jejich hodnota a přínos pro pacienta či to, zda je cena léku smysluplná,“ vysvětlil Doležal.
Zmínil také nedávnou studii, jejímž je spoluautorem a v níž si skupina autorů ze zemí Visegrádská čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) vzala pod svůj drobnohled 121 indikací a 51 léků, která registrovala Evropská léková agentura (EMA) v letech 2011 až 2020. Sledovala přitom, jak jsou tyto léky v jednotlivých zemích dostupné. „Závěr byl jednoznačný – Česká republika má největší dostupnost a Slovensko je na tom naopak nejhůř. A z hlediska času jsme na tom s ostatními zeměmi regionu srovnatelně,“ popsal Doležal pozitivní výsledky naší země.
Doležal upozornil i na to, že do dat střední doby přežití se dostupnost zatím nepropisuje. „Je třeba si říct, že studie, které sledují vliv dostupnosti inovativních léků na střední dobu přežití v onkologii, ukazují, že má vliv z maximálně 30 procent. Podstatnou roli totiž hrají i další faktory – screening, včasný záchyt a rychlá cesta pacienta systémem,“ upozornil Doležal. I proto jsme podle něj v některých onkologických diagnózách stále mírně pod evropským průměrem střední doby přežití. Evropské i regionální studie ale podle Doležala opakovaně ukazují jeden jasný trend: Země, které jsou ochotny do onkologie více investovat, jsou za to odměňovány lepšími výsledky léčby.
Statistika, ve které jsme na chvostu Evropy
Tomáš Doležal se věnoval i interpretaci dat týkajících se léčby zhoubného karcinomu prsu. Kvitoval, že u této diagnózy za posledních deset let násobně vzrostly terapeutické možnosti. „Řada léků dnes dlouhodobě zlepšuje prognózu pacientek, které jsou chronicky léčené a často už vyléčené,“ uvedl Doležal.
Upozornil ale i na jeden konkrétní problém, jenž se týká dostupnosti léčby inhibitory CDK4/6, které účinně prodlužují kvalitní život pacientkám s metastatickým karcinomem prsu. „Dívali jsme se v datech – včetně dat zdravotních pojišťoven – na jednu skupinu léků, kterou jsou inhibitory CDK4/6, u níž víme, podíváme-li se na dnešní indikace, které se brzy budou rozšiřovat, že by dnes podmínky úhrady podle epidemiologický odhadů splňovalo až tisíc pacientek ročně. A když se podíváme na budoucí indikace těchto léků v časnějších stádiích nemoci, mohlo by je splňovat dalších tisíc pacientek ročně,“ upozornil Doležal s tím, že takový nárůst bude představovat obrovský nápor na kapacitu onkologické sítě a Komplexních onkologických center.
Podle dat zdravotních pojišťoven je v současné době v České republice se zhoubným nádorem prsu léčeno 86 tisíc pacientek, léčba inhibitory CDK4/6 je ročně zahajována asi u čtyř stovek pacientek ročně. Toto číslo sice každoročně stoupá, ale ve srovnání s Evropou je velmi nízké. „Nemáme data léčených pacientek, ale máme data spotřeby léků. A když se podíváte na data v rámci Evropy, vycházíme z nich jako úplně poslední. Máme tu tedy nějaký problém, pojďme se o něm bavit, mluvit o tom, jaké může mít dopady a jak se s ním vypořádat,“ upozornil Doležal s tím, že musíme počet pacientek léčených inhibitory CDK4/6 zdvojnásobit, nebo dokonce ztrojnásobit, abychom se dotáhli na průměr Evropské unie. „Jistě na to neexistuje jednoduché řešení, vyžaduje to velkou diskusi – ekonomickou, organizační i medicínskou,“ dodal.
Svoboda: Dejme pojišťovnám čas, problém vyřešíme
Na Doležalova slova o dostupnosti léčby inhibitory CDK4/6 reagoval ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda, který si nemyslí, že máme v této oblasti důvod k nervozitě. „Česká republika je nad průměrem Evropské unie v plné úhradě inovativních léků z veřejného zdravotního pojištění, dokonce jsme se v tomto srovnání v posledním roce posunuli z 11. na 5. místo,“ uvedl Svoboda. Podle něj je ovšem určitě na místě se o této oblasti bavit. „Všechno je to jen o jednom drobném problému, který spočívá v tom, že lék (ze skupiny CDK 4/6 inhibitorů je zatím u nás schválen jen Palbociklib – pozn. red.) není na seznamu léků, které jsou uvolněné pro preskripci v Regionálních onkologických centrech,“ uvedl Svoboda.
„Dejme pojišťovně klid na to, aby vyhodnotila delegování preskripce do regionů, nabídněme jí pilotní program v rámci regionálních center, kde budou mít zájem preskribovat, a otevřeně se bavme o tom, že ten lék má bezpečný nebo manažerovatelný profil toxicity a že může být v Regionálních onkologických centrech podáván. Společně určitě docílíme toho, že se tam preskripce otevře,“ řekl Svoboda.
„Nepodléhal bych srovnávání toho, zda momentálně máme více či méně pacientů s jinými zeměmi, protože globální indikátory ukazují, že jsme na tom dobře, potřebujeme se jen pustit s pojišťovnami do řádné diskuse a preskripci léku povolit,“ řekl také Svoboda a v následné diskusi dodal, že by pojišťovnám dal půl roku (Evropská onkologická konference se konala 11. prosince 2023 – pozn. red.) na analýzu a vyhodnocování a poté znovu otevřel diskusi.
Na jeho slova reagoval Doležal. „Pojďme se o tom otevřeně bavit nad daty. Souhlasím s tím, že je naše dnešní situace dobrá, ale musíme se dívat hodně dopředu. A vypadá to, že pacientů, kteří budou potřebovat tuto léčbu, poroste v řádu jednotek tisíců. Pravděpodobně ale adekvátně tomu neporostou kapacity center nebo onkologů v nich,“ řekl Doležal. Za jedinou cestu, jak situaci řešit, považuje zapojení všech onkologů s příslušnou specializací, i těch mimo centra. „Takové řešení funguje ve většině evropských zemích. Samozřejmě je zároveň potřeba udržet napojenost na centra a na multidisciplinární týmy,“ uzavřel Doležal.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnostem Novartis, Eli Lilly, MSD, AKESO holding, EUC a Tiscali Media. Generálním partnerem konference byla Všeobecná zdravotní pojišťovna.
