Plánovaný deficit veřejného zdravotního pojištění činí pro letošní rok deset miliard Kč, náklady mají být 512 miliard a příjmy 502 miliard korun. Příští rok se podle Svazu zdravotních pojišťoven (SZP), jehož členem není Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), vyčerpají rezervy. Svaz o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Zároveň vyjádřil pochybnosti o smyslu dohodovacího řízení, když většina segmentů dohody neuzavře a úhrady stanoví ministerstvo zdravotnictví (MZd) vyhláškou. Tato jednání mezi pojišťovnami a zástupci 14 segmentů zdravotní péče ohledně roku 2025 mají začít v únoru.
Podle prognóz ministerstva financí (MF), na které SZP odkazuje, budou letos příjmy systému 502 miliard. Platba státu za státní pojištěnce bude 2085 korun měsíčně, OSVČ platí 2968 Kč měsíčně a platby zaměstnanců se odvíjí od výše jejich příjmu. Stát zaplatí do systému 151 miliard Kč, o 11 miliard korun více než loni. Státních pojištěnců, například seniorů nebo dětí, je šest milionů, přičemž potřebují průměrně více péče než plátci pojistného.
Původně byly příjmy systému plánované na 499,5 miliardy korun a výdaje na 507,8 miliardy. Změnily se ale odhady příjmů podle predikce MF a VZP slíbila přidat tři miliardy korun na navýšení platů a mezd v nemocnicích, na kterém se dohodlo MZd se zástupci odborů a České lékařské komory (ČLK). Lékaři na podzim protestovali proti nadměrné přesčasové práci, dohoda měla jejich protest ukončit.
Podle svazu další deficit zmenší základní fondy pojišťoven z 20,8 miliardy korun na 13,9 miliardy Kč a prakticky vymaže rezervy, což bude podle něho zásadní problém pro rok 2025.
Výdaje ve zdravotnictví určuje MZd úhradovou vyhláškou. Nejvíc v příštím roce porostou platby pro zdravotnickou dopravní službu (16,3 %), zdravotní péči v sociálních zařízeních, jako jsou domovy pro seniory (15,1 %), pro zubní lékaře (13,8 %) nebo pro praktické lékaře pro děti a dorost (10,9 %). Nejmenší nárůst kolem 4,5 procenta vyhláška plánuje pro zdravotnickou záchrannou službu, ambulantní specialisty nebo na zdravotnické prostředky na poukaz.
Zhruba polovinu výdajů tvoří platby nemocnicím, které meziročně vzrostou o 9,9 procenta. „Jedním z mála pozitiv růstu nákladů na segment nemocniční péče a snahy o omezení přesčasů je, že snad budou moci pojišťovny brzy zahájit seriózní diskusi, jak zde zvýšit nákladovou efektivitu systému revizí smluvní sítě akutní lůžkové péče,“ dodal prezident SZP Ladislav Friedrich. O tom, že pojišťovny chtějí zvážit transformaci některých nemocnic na lůžka následné či dlouhodobé péče, hovořil v minulosti i ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Pojišťovny začínají o úhradách na následující rok jednat v únoru, uzavřená mají být jednání v červnu. Na podzim ale odbory dál jednají o mzdách, což se opakovaně do úhrad promítalo. Vyhlášku pak MZd musí vydat do konce října. Loni se ale podmínky poskytování zdravotní péče v nemocnicích výrazně měnily i v prosinci, kdy po dohodě s lékaři musí nemocnice všem svým zaměstnancům zvýšit platy.
„Cenová jednání snad mohou být příležitostí k diskusi, ale při současných kompetencích ministerstva zdravotnictví asi větší roli mít nemohou. Pokud chceme mít udržitelné zdravotnictví, pak bychom měli právě v tom systém co nejdříve změnit, jinak se nedostaneme ze spirály raketově rostoucích nákladů, které si ekonomika prostě nemůže dovolit,“ uvedl Friedrich.
-čtk-
