Protesty lékařů po podpisu dohody o navýšení platů dle očekávání utichají. Ještě zbývá „dotáhnout“ několik praktických detailů, ale jinak by měly být protestní výpovědi z přesčasů staženy, a to nejpozději do půlky ledna. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Avizoval též, že do stejné doby předloží Poslanecké sněmovně čtveřici zákonů, které mají za cíl zreformovat české zdravotnictví hned na několika úrovních. Řešit by mimo jiné měly nerovnoměrně pokrytou síť lékařské péče napříč regiony.
„Budeme dělat všechno proto, aby se všichni lékaři zúčastnili služeb,“ slíbil v pořadu Válek. Přítomná mluvčí Sekce mladých lékařů ČLK Monika Hilšerová dodala, že organizace již vyzvala ty lékaře, kteří zatím nemají odslouženo hraničních 416 hodin, aby výpovědi přesčasů stáhli. K věci se vyjádřila rovněž místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Karla Maříková (SPD). „Nyní je to o solidaritě, zdali ti, co zatím nemají odslouženo 416 hodin, budou sloužit za ty, kteří už daný počet hodin vyčerpali,” řekla. Situace si ale podle ní vyžádá další novelizaci zákoníku práce, kvůli jehož změně protesty v polovině tohoto roku vypukly.
Válek si posteskl, že protesty postupem času zredukovaly debatu o nutných změnách ve zdravotnictví pouze na peníze. „Pokud to skončí u platů, tak to bude špatně, zejména pro české zdravotnictví,“ zhodnotil. Změny podle něj musí být hlubší. V souvislosti s tím avizoval čtveřici zákonů, které hodlá příští rok předložit k projednání Poslanecké sněmovně. Má jít o zákony o elektronizaci zdravotnictví, o veřejném zdravotním pojištění, o zdravotních službách a o ochraně veřejného zdraví. „Pokud příští rok projdou Poslaneckou sněmovnou, budou platit od roku 2025 a budou znamenat zásadní reformu zdravotnictví,“ slíbil ministr s tím, že přestože jejich účinnost má být postupná, je třeba je prosadit „naráz“ a provázat nejen navzájem, ale rovněž s úhradovou vyhláškou.
Jako obzvlášť zásadní Válek jmenoval provázanost zákona o veřejném zdravotním pojištění se zákonem o zdravotních službách. Mají totiž „donutit zdravotní pojišťovny, aby se začaly podílet na budování zdravotnické sítě“. Jinými slovy, aby zajistily rozmístění lékařů dle potřebnosti a nekoncentrovaly je v místech, kde už jich je dostatek. „Síť nemocnic není špatná. Špatná je pouze struktura jejich oddělení a struktura lůžek,“ doplnil Válek.
Přestože se Česká republika nepohybuje v počtu lékařů na obyvatele pod průměrem Evropské unie, problém představuje právě špatné regionální pokrytí a chybějící lékaři v některých segmentech, jako je například primární péče. Celkem se v zemi nachází 166 nemocnic, nejvíce z toho v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji.
„Je potřeba systémové řešení organizace péče… Musí být nastavená motivace, aby lékaři chtěli jít do regionů,“ myslí si místopředsedkyně zdravotnického výboru PS Maříková. Na tom by podle ní měly zapracovat pojišťovny spolu s kraji. V podobném duchu se vyjádřila i mluvčí Sekce mladých lékařů Hilšerová: „Rušení nemocnic nedává smysl. Je třeba restrukturalizovat oddělení, která nefungují.“
V závěru pořadu se hosté vyjádřili i k potřebě větší elektronizace zdravotnictví. Kvůli neblahé úrovni elektronické propojenosti zdravotnických zařízení podle Maříkové často dochází k opakovaným vyšetřením, vydávání stejných léků různými lékaři a podobně. „Pokud bude systém zdravotnictví propojený, lze v něm i uspořit peníze,“ shrnula. Ministr Válek připomněl, že ve věci elektronizace se mu podařilo vyhláškou zavést povinné používání standardu HL7 pro zdravotnickou dokumentaci. Současně avizoval, že do voleb budou stejným způsobem „proudit“ i žádanky, nálezy a propouštěcí zprávy. „Bude to součástí elektronické zdravotní karty,“ slíbil s tím, že ministerstvo pracuje na tom, aby informační systémy v nemocnicích byly do konce roku 2025 kompatibilní.
-fk-
