Letošní rok bude v Česku rekordní, co se týká investic do energetických úspor se zaručeným výsledkem. Díky několika velkým kontraktům hlavně v sektoru zdravotnictví se hodnota realizovaných investic vyšplhá na nejméně 1,2 miliardy korun. V minulých letech se přitom v průměru pohybovala jen okolo 200 milionů korun. Uvedl to předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) Miroslav Marada na sympoziu Ekonomického deníku na téma „Investice, úvěry a financování projektů energetických úspor.“
Princip takzvaných EPC kontraktů je založen na logickém předpokladu. „Kdo si může dovolit platit za energie v neúsporné budově s neefektivními technologiemi, ten má prostředky i na revitalizaci budovy,“ zdůraznil Miroslav Marada, který je současně ředitelem pro strategii firmy ENESA. Ta patří k průkopníkům oboru energetických služeb se zaručeným výsledkem na českém trhu. EPC kontakty fungují tak, že prvních typicky osm až dvanáct let se investice do modernizace budovy splácí z dosažených úspor energií, po tomto období již majitel dosahuje výrazné finanční úspory.
Jaké výhody EPC kontrakty přináší oproti běžné investici do zateplení budov či výměně zdroje a rozvodů tepla? „Když se klientů ptáme, co je pro ně nejdůležitější, tak odpovídají, že komplexnost. A většina dodává, že bez dodavatelského financování by takto komplexně a najednou nebyli schopni projekt připravit a realizovat,“ řekl Marada. Mezi dalšími výhodami jmenoval garantovanou úsporu energie (zpravidla 30 procent a více) ze strany dodavatele, zhodnocení nemovitosti, snižování závislosti na fosilních palivech a soulad s pravidly ekologické a sociální odpovědnosti (ESG) firmy či instituce.
Marada ve svém vystoupení také připomněl historii oboru, která sahá až do roku 1993. O rok později české firmy uzavřely první EPC kontrakty, prvními zákazníky byly pražská Nemocnice na Bulovce a městská nemocnice v Jilemnici. Avšak již v roce 1996 rozvoj oboru přibrzdil nový zákon o zadávání veřejných zakázek, se kterým se nejprve zadavatelé museli naučit pracovat. Nepříznivý byl také dopad zákona o rozpočtových pravidlech z roku 2000, který omezil využití dodavatelských úvěrů – včetně těch na energetické úspory – ve veřejném sektoru.
Obrat k lepšímu nastal až v posledních letech. Dobrou zprávou byla například změna nastavení Operačního programu Životní prostředí z roku 2018, po níž si evropské dotace a EPC kontrakty přestaly konkurovat a místo toho se začaly doplňovat. Dnes tak má Česko podle Maradových slov jedny z nejlepších podmínek pro uzavírání EPC kontraktů v Evropě. Značný podíl na tom má standardizace postupů a dokumentů včetně smlouvy, což je zásluha oborové asociace APES, dostupnost bankovního financování a nabídka poradenské asistence.
Současně přetrvávají překážky, které uzavírání smluv komplikují. „Extrémně zdlouhavý a náročný proces, kdy jen příprava EPC projektu v praxi zabere 6 až 24 měsíců. Dále je to nevyužitelnost EPC kontraktů v organizačních složkách státu, které brání rozpočtová pravidla. Nemáme zde ani žádnou funkční nabídku EPC pro bytové domy. Trh EPC kontraktů z 90 procent tvoří veřejný sektor, zbývajících 10 procent je podnikatelský sektor,“ upozornil Marada.
Podle Miroslava Marady je zapotřebí vyvolat debatu o změně zákona o rozpočtových pravidlech, která by umožnila přijímání dodavatelských úvěrů organizačním složkám státu – obdobně jako je tomu již delší dobu u příspěvkových organizací. „Tím bude umožněna realizace EPC projektů včetně dodavatelského financování napříč veřejným sektorem,“ řekl Marada a dodal, že na striktním zákazu tratí hlavně stát. Budovy ministerstev a dalších úřadů nejsou energeticky efektivní a plýtvá se v nich energiemi.
Priorita EU: renovujte a šetřete energií
Důležitost energetických úspor v budovách zmínil také druhý řečník na sympoziu Ekonomického deníku, kterým byl Radoš Horáček, vedoucí týmu politik implementace energetické účinnosti na DG Energy Evropské komise. Představil hlavní požadavky nové evropské směrnice o energetické účinnosti, která v září vyšla ve Věstníku EU a kterou mají členské země implementovat do své legislativy do října 2025. Jeden z požadavků zní: Každý rok renovujte tři procenta plochy veřejných budov, a to na standard s minimální spotřebou energie (zprávy z vystoupení dalších řečníků přineseme v následujících dnech – pozn. red).
Vedoucí Oddělení obnovitelných zdrojů energie na Státním fondu životního prostředí Ondřej Vrbický představil nabídku dotací na energetické úspory v budovách. Zatímco mimopražské domy mohou čerpat podporu z Operačního programu Životní prostředí, na pražské nemovitosti se zaměřila dotační výzva z Modernizačního fondu. Vrbický dále potvrdil Maradův výrok, že evropské dotace dnes nekonkurují EPC kontraktům, ale že se vhodně doplňují.
René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky a jaderné energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu, by uvítal změnu přístupu státu. „Stát má tendenci přidělovat automaticky prostředky na provoz, ale v situaci stále se snižujících rozpočtů jednotlivých státních institucí se nealokuje dostatek prostředků na investice do renovací. Prostředky by měly prioritně směrovat do investičních projektů vedoucích ke snižování spotřeby energie,“ upozornil Neděla.
Obchodní ředitel společnosti Veolia Energie ČR Jakub Tobola představil půlmiliardový EPC projekt v areálu Psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Veolia jej brzy dokončí, výsledkem bude od příštího roku úspora nejméně 30 procent energie. Jednatel firmy D-energy Eduard Paulík pohovořil o dalším nedávno dokončeném projektu, kterým je komplexní renovace budov Českého statistického úřadu v Praze za 251 milionů korun.
Právním aspektům EPC kontraktů se věnovala Michaela Machálková, advokátka kanceláře Císař, Česka, Smutný. David Procházka, vedoucí týmu České spořitelny pro obchodování, projekty a exportní financování zmínil možnost zapojení bank. Podle jeho zkušenosti fungují projekty energetických úspor bez problémů. „Ještě se nestalo, že by řešení provedené v rámci EPC kontraktu nefungovalo,“ zmínil ve svém vystoupení.
David Tramba
Článek byl převzat ze serveru www.ekonomickydenik.cz, který patří do vydavatelského portfolia Media Network s.r.o., kam náleží i Zdravotnický deník.
