Užití zdravotně-ekonomických modelů je zásadní v rozhodování vlád i nadnárodních organizací v mnoha klíčových oblastech zdravotnictví. Pomáhají jim v tom specifické modely, které v globálu vyhodnotí zdravotní přínos pro pacienty i pro zdravotnický systém a společnost. Na příkladu očkování proti HPV to ve své přednášce na summitu Ekonomika zdravotnictví vysvětlil vedoucí Czech HTA oddělení Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT Aleš Tichopád. „HPV vakcinace u žen i u mužů přidává roky života v plném zdraví, vyšší míra proočkovanosti také snižuje úmrtnost na rakovinu. Vakcinace je levnější variantou než scénář bez vakcinace a je vysoce nákladově efektivní,“ popsal Tichopád.
Intervenční programy využívající farmako-ekonomické – jinak řečeno zdravotně-ekonomické modely – se dnes podle Tichopáda mohou týkat primární, sekundární i terciární prevence i screeningu. „Oblastí, v níž se nejvíce díváme na dlouhodobé efekty intervencí nebo prevencí, je ale oblast vakcín,“ uvedl svou přednášku na summitu Zdravotnického deníku Tichopád, který připomněl, že vakcíny jsou klíčovými nástroji v prevenci nemocí a mají dlouhou historii v záchraně životů a snižování šíření různých onemocnění.
Princip nákladové efektivity – a to nejen v oblasti vakcín – aplikujeme, protože hledáme nejlepší hodnotu za své peníze, vysvětlil Tichopád obecný princip zdravotně-ekonomických analýz. Jako rozhodující lze přitom označit parametr ICER (incremental cost-effectiveness ratio), který ukazuje, kolik platíme za celospolečenské zdraví navíc. Zdravotnické organizace a vlády tedy podle tohoto principu zvažují náklady na vakcinaci ve srovnání s přínosy prevence nemocí. „Na zdravotní ekonomice je krásné, že ji lze aplikovat univerzálně napříč různými oblastmi zdraví, a můžeme porovnávat různé stavy a nemoci, protože máme univerzální parametr kvality života, který pak přepočítáváme na čas,“ popsal Tichopád.
U vakcinací je podle něj situace komplexnější v tom, že se s analýzou nezačíná „na zelené louce“. Vakcinační plán je často již implementován, může ale být nedostatečný. „Nějaká část společnosti už je například naočkována vakcínou, která je méně valentní. Přichází nová vakcína a má smysl zvažovat, jestli má ještě upgrade valence v populaci smysl,“ uvedl Tichopád jako příklad.
Co na kalkulačce nespočítáte
Onemocnění ale i navzdory vakcinaci často existuje a představuje pro společnost břemeno. „A pak se nabízejí modality dalšího vývoje, kdy můžeme zvažovat, že budeme vakcinovat starší lidi, nebo lidi mladší než ty určené, nebo vakcinaci rozšiřovat do rizikových populací a podobně,“ vysvětlil Tichopád. A dodal: „Vždycky musíme počítat s tím, že se v čase bude určitým způsobem vytvářet nová populace toho patogenu, bude docházet k jeho ekologickému vývoji. A to jsou věci, které nejsme schopni kognitivně pojmout způsobem, že bychom si je spočítali na kalkulačce. Používáme proto komplexní modely. A práce na nich je velkou výzvou.“
Iniciativy k vytváření těchto modelů podle Tichopáda existují, jsou poměrně silné a vycházejí z různých skupin, které se touto oblastí zabývají. „Dnes už nelze zpochybňovat, že zdravotně-ekonomické modely jsou tou správnou cestou. Představují základ pro rozhodování o vakcinačních programech po celém světě. Akceptuje je i WHO a další organizace, aby se rozhodovaly, do jaké míry proočkovávat populaci, a aby vytvářely globální vakcinační strategie,“ uvedl Tichopád, který se sám nedávno zúčastnil iniciativy, která vznikla z podnětu České farmakoekonomické společnosti a jejímž cílem bylo ukázat ministerstvu zdravotnictví postup, který by mohl konsolidovat, jak k analýzám v oblasti vakcinace přistupovat.
Dramatický pokles nákladů při stoupající míře proočkovanosti
Aleš Tichopád na summitu uvedl i konkrétní příklad z praxe. „Téma, které jsem měl tu čest obhajovat v Senátu, je očkování vakcínou proti HPV – lidskému papilomaviru. Využili jsme právě jeden zdravotně-ekonomický model, který nám ukázal, že proočkováním populace devítivalentní vakcínou výrazně zvýšíme QALY, což je ekvivalent jednoho roku získaného života v plném zdraví. Takže to má smysl a má smysl s vakcinací vstupovat do již částečně provakcinované populace,“ popsal Tichopád. Jak se QALY zvyšuje s vyšší proočkovaností populace ukazuje tento graf:
Zdravotně-ekonomické modely zároveň dokazují, že s vyšší mírou vakcinace, klesají i celkové náklady systému – tedy náklady na vakcíny, screening, léčbu prekanceróz a karcinomů. Zvýšení proočkovanosti ze stávajícího stavu na cílovou hladinu 90 procent je přitom vysoce nákladově efektivní jak u mužů, tak u žen. „Je to i tím, že HPV vyvolává skutečně závažné onemocnění a systému způsobuje zásadní náklady,“ uvedl Tichopád. Dramatický pokles nákladů při stoupající míře proočkovanosti ukazuje následující graf:
Naprosto zásadní je míra proočkovanosti i pro výši nepřímých nákladů, tedy nákladů způsobených úmrtím před dosažením důchodového věku. Pokud by populace nebyla proti HPV očkovaná vůbec, byly by oproti dnešnímu stavu u žen více než třikrát vyšší a u mužů téměř dvakrát vyšší. Ještě výraznější rozdíl oproti dnešnímu stavu by ale znamenalo dosažení cílové hladiny proočkovanosti 90 procent u obou pohlaví – nepřímé náklady by v takovém případě podle zdravotně-ekonomického modelu byly oproti dnešnímu stavu osmkrát nižší u žen a dokonce devětkrát nižší u mužů.
Modely ukazují také to, že očkování má výhody i pro opačné pohlaví. „Vyšší míra vakcinace u mužů posunuje QALY u žen a naopak,“ vysvětlil Tichopád. A doplnil, že krom QALY benefituje opačné pohlaví i sníženou úmrtnosti a snížením ztracených roků života pro předčasnou úmrtnost. Pro příklad: 37 procent případů rakoviny způsobené HPV u mužů lze předejít, pokud bude očkováno 60 procent žen.
Jasné benefity záchytného očkování
Zásadní podle Tichopáda je, že záchytné očkování – tedy očkování zahájené v adolescenci – přináší další benefity. „Máme možnost očkovat dvěma hrazenými dávkami, přičemž si pacient hradí dávku třetí, nebo třemi placenými dávkami (ve věkové kategorii 15 – 21 let). A všechny parametry, na které se díváme, fungují tím správným směrem v obou schématech. Bez vakcinace je nižší QALY, které stoupá s provakcinováním větší části populace, zároveň klesají přímé i nepřímé náklady. A platí, že čím více je provakcinovaných, tím větší to má efekt,“ popsal Tichopád.
„Za ministerstvo zdravotnictví mohu říci, že očkování je pochopitelně na místě. A pokud se daří prokazovat nákladovou efektivitu, tím spíše. To je rozhodně cesta dopředu,“ řekl v diskusi posledního bloku summitu náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL), který také upozornil na to, že je v České republice obrovským problémem regionální disproporce očkování. Prodloužení „očkovacího okna“ kvitoval i stínový ministra zdravotnictví a poslanec Kamal Farhan (ANO). „Může to vést až k eradikaci HPV a může to mít sekundárně i ekonomický vliv i pro pojišťovny. Takže souhlasím, že je to ta správná cesta,“ řekl Farhan.
„HPV vakcinace tedy přináší řadu zásadních výhod – u žen i u mužů přidává roky života v plném zdraví, vyšší míra proočkovanosti také snižuje úmrtnost na rakovinu. Vakcinace je levnější variantou než scénář bez vakcinace a je vysoce nákladově efektivní. Očkování vakcínami proti HPV tak přináší signifikantní benefity jak pro pacienty tak pro ostatní zúčastněné strany,“ shrnul závěry své přednášky vedoucí Czech HTA oddělení Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT Aleš Tichopád.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnosti Roche, AKESO, pojišťovně RBP, Zentiva, Satum, MSD, Novartis, VOZP, ALK, Medtronic, EUC a ZPMV.
