Vyžadují kraje v oblasti zdravotnictví pomoc od státu? I to bylo jedním z témat třetího ročníku konference Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví. O strategických otázkách regionálního zdravotnictví a situaci na Ústecku hovořil vedoucí odboru zdravotnictví Ústeckého kraje Petr Severa. Podle něj je třeba definovat páteřní síť státem garantované dostupné péče.
Zdravotnická záchranná služba, protialkoholní záchytka nebo lékařská pohotovost. Tyto služby jsou v kompetenci krajů. Co ale v kompetencích není, je dostupnost zdravotních služeb, a ačkoliv leží na bedrech zdravotních pojišťoven, přesto s dostupností musejí podle Severy kraje pomáhat. „Stát se trochu zbavil své kompetence a strategického řízení tím, že zodpovědnost za dostupnost péče přenechal zdravotním pojišťovnám. Těch je sedm a každá se pere s tím, kde a jakou péči zajistí,“ konstatuje Severa a vyzývá: „Pomáháme systému, ale potřebujeme pomoct i my. Je to o spolupráci s pojišťovnami a ministerstvem zdravotnictví, vlastně se všemi subjekty, které do systému zasahují.“
Zároveň upozorňuje na to, že obrovské regionální nedostatky jsou zejména v dostupnosti primární péče. „Kraje se předhání v dotačních programech. Kupujeme si lékaře primární péče mezi sebou, krademe si je a lovíme na lékařských fakultách,“ osvětluje Severa neefektivní praxi, která stojí zbytečné peníze.
Kraje potřebují jednak zajištěné zdravotnické služby, ale také nastavení vymahatelné odpovědnosti za zabezpečení jejich dostupnosti. Dalším problémem může být podle Severy i jejich nadužívání či zneužívání. Co se týče pacientů, vedoucí zdravotního odboru na Ústecku zdůraznil motivaci pacientů k prevenci a odpovědnosti za zdraví.
Rovnější přístup k žadatelům
„Existuje zdání některých menších krajů, že dotační programy jsou šité na míru fakultním nemocnicím a menší regionální nemocnice nemá možnost se o dotace hlásit,“ nastiňuje Severa a dodává, že kraje bez fakultní nemocnice potřebují pomocnou ruku s investičními dotacemi pro zajištění specializované či centrové péče, za kterou teď musí pacienti mnohdy dalece cestovat.
Páteřní síť nemocnic, tedy místa se státem garantovanou dostupností péče, v Česku podle něj chybí a je třeba je vybudovat. „Měli bychom se strategicky zamyslet v rámci celé republiky, protože na písečku si každý hraje v rámci svého okresu sám,“ upozorňuje Severa na roztříštěnost systému.
V roce 2022 zaplatily kraje na nemocniční péči téměř 5 miliard korun, což činí pouhé jedno procento výnosů za veřejné zdravotní pojištění. Na menší náklady to ale pro kraje nevypadá ani v letošním roce. „Nechci vědět, o jaké číslo se bude jednat. Jenom náš kraj zaplatí téměř 1,5 miliardy,“ uzavírá Severa.
Nela Slivková
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnosti Roche, AKESO, pojišťovně RBP, Zentiva, Satum, MSD, Novartis, VOZP, ALK, Medtronic, EUC a ZPMV.
