Očkování proti HPV? Benefit má skoro pro všechny

Je často rozšířeným mýtem, že z očkování proti HPV profitují jen děvčata, která vakcinaci podstoupí před začátkem sexuálního života. Skutečnost je ale taková, že z této ochrany profitují obě pohlaví, a to i když se nechají očkovat ve vyšším věku. O benefitech očkování proti HPV hovoří předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP Vladimír Dvořák.

Jaké nejčastější mýty o HPV infekci způsobující zhoubná onemocnění a také o očkování proti ní se podle vašich zkušeností mezi veřejností objevují?

Těch je hned několik. Například že nákaza HPV infekcí se týká pouze žen. Dotýká se však stejnou měrou žen i mužů. V současnosti jde o jednu z nejčastějších sexuálně přenosných infekcí a před dosažením věku 50 let se objeví u 80 procent populace. HPV způsobuje zhoubná i nezhoubná onemocnění. Je jednoznačnou příčinou rozvoje karcinomu děložního hrdla a rizikovým faktorem dalších onemocnění, jako jsou karcinom vulvy, pochvy, penisu, anu, úst a hrtanu, vysoko a nízko stupňové dysplazie, polypy dýchacích cest nebo genitální bradavice. Z očkování proti HPV tak profitují obě pohlaví. To je vlastně další mýtus – že vakcinace má smysl jen u dívek, protože chlapci nemají děložní čípek. Dnes však již očkování chlapců/mužů není vnímáno jen jako ochrana před šířením viru v populaci a přenosem na dívky/ženy, ale také, že poskytuje i jim ochranu před rozvojem HPV asociovaných nádorů a dalších onemocnění.

Není pravdou ani to, že vakcíny proti HPV mohou HPV asociovaná onemocnění vyvolat. Neobsahují totiž živé části viru ani jeho DNA a v žádném případě tak nemohou tato onemocnění způsobit.  

Jiná skupina mýtů se dotýká sexuálního života. Například že očkovat se mají jen ti, co s ním ještě nezačali. Je dobré vědět, že HPV infekce se šíří pomocí intimního kontaktu, nemusí jít přímo o pohlavní styk. Za nejvhodnější dobu pro očkování se proto sice považuje období ještě před zahájením sexuálního života, resp. před prvním kontaktem s HPV infekcí, nicméně nechat se očkovat má smysl i později. Nakazit se totiž může každý člověk v jakémkoli věku, a to i několikrát během života. Vakcína chrání očkovanou osobu před typy viru, s nimiž se ještě nesetkala, a snižuje riziko opakované infekce či onemocnění.

Neplatí ani, že HPV onemocnění hrozí jen promiskuitním jedincům a s jedním partnerem riziko není. Také kondom nepředstavuje stoprocentní ochranu před HPV infekcí. Ačkoliv je pravda, že s vyšším počtem sexuálních partnerů se zvyšuje i riziko nákazy, vzhledem k promořenosti populace může i pohlavní styk pouze s jedním stálým partnerem vést k nakažení HPV. Pomineme-li celoživotní sexuální abstinenci či celoživotní monogamii páru, je účinnou ochranou pouze očkování. A v této souvislosti uvedu poslední rozšířený mýtus, a to, že očkování proti HPV zvyšuje pocit bezpečí a vede k promiskuitě. Samotná vakcinace nemá na sexuální život mladých lidí negativní vliv. Studie vycházející z dat amerických vládních úřadů jako například Centra pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC) ukazují, že mladí lidé v těch amerických státech, které zavedly plošné očkovací programy, se nechovali více sexuálně rizikově. Rodiče se tak nemusí bát, že by očkování vedlo jejich děti k promiskuitě.

S ohledem na současnou výši proočkovanosti (poslední zveřejněná data ÚZIS: dívky cca 70 %, chlapci cca 43 % – pozn.red)je zřejmé, že velká část dětí vstupuje do sexuálně aktivního života nechráněna proti nejrizikovějším typům HPV. Současně vidíme velké rozdíly v proočkovanosti jak mezi pohlavími, tak regionálně. Jak dosáhnout zvýšení proočkovanosti k doporučeným hodnotám 90 procent?

Ze zkušenosti víme, že v otázce očkování nejlépe funguje odborné doporučení lékaře a správně nastavená komunikace lékaře s rodiči a dítětem. Jako zásadní proto vidím roli praktických lékařů pro děti a dorost. Současně vnímám důležitost osvěty a komunikace benefitů očkování ze strany gynekologů, se kterými jejich pacientky často konzultují očkování svých dětí.

Jistě by šlo lépe zkoordinovat spolupráci mezi jednotlivými odbornostmi (pediatr – praktický lékař pro dospělé, pediatr – gynekolog, gynekolog – praktický lékař pro dospělé) tak, abychom cíleně oslovovali ty děti, které nebyly očkované ve 13 letech. K tomu bychom potřebovali lepší sdílení a dostupnost záznamů o provedeném očkování (a to nejen pro lékaře, ale i pacienty) a celkově zrychlit digitalizaci zdravotnictví.

Jak může vyšší proočkovanost podpořit ministerstvo zdravotnictví nebo plátci?

Jako důležitou vnímám potřebu aktivního přístupu zdravotních pojišťoven k „vedení“ lékařů k edukaci a motivování populace k očkování, např. formou nastavení jasných hodnot proočkovanosti a bonifikace lékařů za jejich dosažení. Domnívám se, že očkování, které je doporučené odbornou společností a je plně hrazené ze zdravotního pojištění, je standardem prevence a lékař by k němu takto měl přistupovat. Zdravotní pojišťovny by také mohly aktivně oslovovat rodiče dětí, které přicházejí do věku, kdy je očkování doporučeno.

V neposlední řadě je potřeba zvyšovat zdravotní gramotnost populace a odpovědnost jednotlivce za své zdraví a prevenci. Zde je odpovědnost na straně státu, zejména ministerstva zdravotnictví, MŠMT a Státního zdravotního ústavu. Nezastupitelnou úlohu hrají edukační platformy šířící ověřené informace. Důležitým zdrojem je např. HPV College.

Jaké je doporučení České gynekologicko-porodnické společnosti ohledně očkování proti HPV?

Česká gynekologicko-porodnická společnost spolu s dalšími odbornými společnostmi (praktičtí lékaři pro děti a dorost, praktičtí lékaři pro dospělé, dermatovenerologové, ORL specialisté, onkologové, infektologové a samotná ČLS JEP), které se připojily k výzvě HPV College Očkování proti HPV doporučují lékaři všech odborností, doporučují očkování všem dětem před zahájením sexuálního života (očkování je plně hrazeno dětem ve věku 13 let, od ledna 2024 pak od dovršení 11 do dovršení 15 roku – pozn. red.), sexuálně aktivním ženám a mužům a ženám po konizaci děložního čípku z důvodů prekancerózních změn.

Z pohledu gynekologa vidím jasný benefit očkování pro téměř všechny ženy a jejich partnery s ohledem na riziko rozvoje HPV asociovaných onemocnění, která jsem již zmiňoval. S očkováním proti HPV se ve světě začalo v roce 2006 a ze zahraničních zkušeností již víme, že dostatečně vysoká proočkovanost populace dokáže v horizontu několika let významně snížit výskyt genitálních bradavic a v řádech dekád přináší viditelný pokles incidence karcinomu děložního hrdla. Stále probíhají další klinické studie a výzkumy, které přináší nové poznatky jak o HPV infekci samotné, tak o účinnosti očkování. Můžeme se tak těšit na další pokrok v prevenci nádorových onemocnění, například u karcinomů orofaryngiální oblasti, kde vidíme zvyšující se incidenci, a to i v České republice.

Dalším významným nástrojem prevence je screening. V ČR máme národní screeningový program, jehož součástí je také karcinom děložního hrdla. Jak hodnotíte jeho výsledky a co by šlo zlepšit?

Podle údajů Národního screeningového centra se pokrytí cílové populace žen tímto screeningem každoročně pohybuje kolem 56 až 57 procent. Podíváme-li se na pokrytí v delším časovém intervalu dvou let, tak se dostáváme na 72 až 74 procent, což jsou i v evropském srovnání slušné výsledky. Pokrytí nicméně zřetelně klesá s věkem, zejména u žen starších 50 let, tam bychom určitě měli zaměřit svoji pozornost.

Ženám ve věku 35 a 45 let je navíc nově od roku 2021 při negativním výsledku cytologického stěru proveden také test na přítomnost specifické nukleové kyseliny hrHPV. V roce 2021 tento test podstoupilo téměř 64 procent žen, které absolvovaly preventivní prohlídku a jejich cytologie měla negativní výsledek. Uvidíme, jak se účast na tomto testování bude vyvíjet v dlouhodobějším časovém horizontu.

HPV infekce a léčba karcinomu děložního hrdla se týká více lékařských odborností a zdravotnický systém na ně vynakládá významné finanční prostředky. Jste předsedou Rady poskytovatelů zdravotních služeb MZ ČR, máte tudíž možnost vidět systém v celé jeho šíři. Děláme dost pro prevenci tohoto onemocnění?

Jednoznačnou příčinou vzniku rakoviny děložního hrdla je HPV infekce, jedná se tak o preventabilní onemocnění. WHO přijala globální strategii k urychlení eliminace tohoto onemocnění, která stanoví cíle ve třech oblastech: očkování (90 %), screening (70 %) a dostupnost léčby (90 %). Konkrétní opatření k jejich dosažení si musí každý stát stanovit sám.

U nás jsme za poslední léta v prevenci pokročili. K eliminaci karcinomu děložního hrdla (kdy se počet případů blíží vzácnému onemocnění, tj. 4 případy na 100.000 žen za rok), a tím ještě větší úspoře financí vynakládaných na jeho léčbu, máme však ještě daleko. U nás evidujeme 14 případů na 100.000 žen za rok. Podmínky ke splnění cílů WHO nicméně jsou v ČR již vytvořeny. Teď záleží na tom, zda jich dokážeme využít. Jak jsem již zmínil, klíčová je osvěta veřejnosti.

Řada zemí již k eliminaci karcinomu cervixu v souladu s doporučeními WHO směřuje. Zahraniční zkušenosti uvádí jako jeden z účinných nástrojů očkování adolescentů a mladých dospělých, kteří nebyli očkovaní v dětském věku, ale mohli by z něho významně profitovat. Měli bychom se zaměřit na tuto populaci i u nás?

Očkování nejen adolescentů, ale i dospělých, riziko vzniku karcinomu děložního hrdla a dalších HPV asociovaných onemocnění prokazatelně snižuje. Logicky tak pomáhá urychlit i eliminaci. Případné úhradě z veřejných prostředků by měla předcházet důkladná analýza nákladů a benefitů. Poté by bylo vhodné začít s debatou s plátci zdravotní péče.

-red-