Češi kouří, pijí a nehýbou se. Tak by se daly podle předsedy České společnosti pro aterosklerózu Michala Vrablíka shrnout hlavní příčiny špatného zdravotního stavu tuzemské populace. Řekl to na konferenci Zdravotnického deníku Komunikace ve zdravotnictví. Obzvlášť alarmující je podle něj vysoká prevalence nadváhy a obezity mezi dětmi, která je předzvěstí budoucích problémů nejen pro ně, ale i pro celý zdravotnický systém. Podle Vrablíka je potřeba hrozící vysoký výskyt civilizačních chorob odvrátit. A pomoci při tom podle něj mohou i média.
„Pokud se něco nezmění, padesát procent z nás zemře na nějakou kardiovaskulární příhodu,“ uvodil Vrablík mírně konsternovanému publiku svou přednášku na téma Stav a vývoj civilizačních nemocí v populaci.
„Česká republika si z hlediska kardiovaskulárního rizika stojí na ne úplně uspokojivém místě,“ pokračoval a svá slova ilustroval na grafech znázorňujících míru úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy a ischemické choroby srdeční v jednotlivých evropských zemích. Co se týče úmrtnosti na ischemické choroby, tam si Česko při srovnání v letech 2011 a 2020 dokonce mírně pohoršilo. Jak ovšem Vrablík připomněl, neznamená to, že by se prevalence fakticky zhoršila, pouze ji ostatní země snížily více. „I když jsme dosáhli významných úspěchů, tak stejných úspěchů dosáhli i v jiných zemích Evropy,“ upřesnil.
Více vypovídající o veřejném zdraví je podle Vrablíka prevalence ischemických chorob v populaci. V ní si Česko pohoršilo dokonce velmi významně. Zatímco v roce 2014 se pohybovalo v evropském průměru, o pět let později už bylo na sedmé nejhorší příčce v Evropě. V reálných číslech to znamená, že v České republice žije na 930 tisíc lidí s cévním onemocněním. Ještě o něco více – celých 12 procent populace – trpí diabetem druhého typu. „Cukrovka je přitom nejvíce život zkracující a život zhoršující onemocnění,“ doplnil Vrablík.
Lepší to není ani u dalších civilizačních nemocí. „Máme obrovské množství pacientů s vysokým krevním tlakem, téměř tři miliony osob,“ uvedl dále předseda České společnosti pro aterosklerózu. Nadváhu nebo obezitu potom má 66 procent dospělých a 33 procent dětí. „To je hrozná perspektiva,“ netajil se Vrablík svými dojmy z důsledků, jaké vysoká míra obezity zejména v dětské populaci jednou přinese.
Příčina tohoto neblahého stavu přitom podle Vrablíka nespočívá v absenci kvalitních léků nebo zdravotní péče, nýbrž v životním stylu obyvatel. „V Česku není populární zdravý životní styl,“ myslí si. V té souvislosti upozornil na to, že se naše země pravidelně umisťuje na nejvyšších příčkách ve spotřebě alkoholu a nedaří se snížit ani prevalenci kuřáků. „A co je horší, tabákové výrobky užívá stále více mladistvých,“ dodal, přičemž zahrnul všechny typy tabákových výrobků do jednoho „pytle“. Češi navíc zaostávají i v pohybové aktivitě.
Jako poslední nešvar, který zkracuje Čechům život a zhoršuje jeho kvalitu, jmenoval Vrablík špatnou adherenci k užívání léků. „Je velice nízká. V kardiovaskulární oblasti léky správně užívá méně než padesát procent chronických pacientů,“ posteskl si. Nejčastěji je důvodem to, že si pacienti lék zkrátka zapomenou vzít nebo se zrovna krátkodobě cítí dobře, takže mají dojem, že ho nepotřebují. Vrablík rovněž varoval před dezinformacemi, které se ve veřejném prostoru šíří a snižují adherenci pacientů k léčbě.
Velkou roli v tom hrají i média, uvedl Vrablík. A připomněl výsledky dánské studie, která popsala provázanost mezi negativními zprávami o statinech, tedy lécích prokazatelně snižujících cholesterol, s jejich užíváním. „Když média psala o negativních účincích, lidé přestali léky brát a zvýšil se výskyt infarktu myokardu. To je přímá příčinná souvislost,“ dodal závěrem Vrablík a znovu zdůraznil silnou roli médií v propagaci správných zásad veřejného zdraví.
Filip Krumphanzl
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Národní sportovní agentuře, holdingu AKESO, firmám Alk, Novo Nordisk, Remmark, Tiscali, Noe’s a EUC.
