Ve snaze zastavit odliv mladých lékařů do zahraničí přijala Albánie zákon, na jehož základě budou absolventi lékařských fakult muset pracovat ve své zemi až pět let. V opačném případě budou povinni zaplatit školné. Studenti proti zákonu protestují a obrátili se i na ústavní soud, uvedla dnes agentura AFP. Balkánská země, která patří k nejchudším v Evropě, nemůže konkurovat platům a pracovním podmínkám v Německu nebo Itálii, kam mnoho mladých albánských lékařů odchází za prací.
Od 1. října, kdy kontroverzní zákon v Albánii vstoupil v platnost, volají studenti medicíny po jeho zrušení a pořádají protesty před ministerstvem školství a lékařskou fakultou Tiranské univerzity. Legislativu označují za protiústavní a tvrdí, že porušuje základní zásady lidských práv týkající se svobody pohybu. Podle nich je také připravuje o možnost vzdělávat se v zahraničí. Albánský ústavní soud by o jejich žalobě měl rozhodnout v nejbližších týdnech.
„Nový zákon porušuje právo studentů svobodně si vybrat, kde chtějí pracovat,“ řekl agentuře AFP student pátého ročníku Reant Kullaj. „Studenti mají motivaci zůstat (v Albánii), ale nelze je k tomu nutit,“ dodal Kullaj, obklopený svými vrstevníky před lékařskou fakultou v Tiraně.
Vysokoškolský diplom místo cestovního pasu
Zatímco v Německu připadá na tisíc obyvatel 4,5 lékaře, v Albánii je to podle oficiálních údajů jen 1,9 lékaře, což je jeden z nejnižších poměrů v Evropě. Podle albánské lékařské komory odešly ze země s 2,8 milionu obyvatel v posledním desetiletí více než tři tisíce lékařů a minimálně tisíc z nich pracuje v Německu. S podobnými problémy se potýkají i další zdravotnické profese: podle sdružení zdravotních sester opustilo Albánii za poslední čtyři roky nejméně 16 tisíc zdravotních sester či pečovatelů. Letos se počet mladých lidí hlásících se ke studiu na zdravotních školách opět zvýšil, uvedl Gevio Tabaku, který provozuje portál UAlbania s údaji o zápisech na vysoké školy. Podle něj to ukazuje, že tito studenti chtějí využít
Ne všichni ale sdílejí názory studentů medicíny. Profesorka na lékařské fakultě v Tiraně Najada Comoová uvedla, že zákon, jehož cílem je omezit odchod mladých lékařů, „není restriktivní“. „Pracovat několik let ve městě, na vesnici, sloužit své zemi, svému lidu, je pro lékaře to nejkrásnější,“ uvedla. V září premiér Edi Rama prohlásil, že Albánie „nemůže zásobovat Německo lékaři“. „My je platíme, my je připravujeme – a Německo si je bere,“ stěžoval si.
Student šestého ročníku medicíny Kristi Tata řekl, že se cítí „rozpolcen mezi dvěma láskami“: zdokonalovat se v zahraničí a pak se vrátit do vlasti, nebo po studiích zůstat v Albánii. Nyní čeká na rozhodnutí ústavního soudu a pak se rozhodne. Specializované agentury inzerují lepší pracovní příležitosti v zahraničí, čímž jeho dilema dále prohlubují. „Zajištěná práce a smlouva v největších německých nemocnicích, možnost výběru města a místa výkonu práce ve 2000 městech po celém Německu. Mzda od 2800 do 3900 eur (69.000 až 96.000 Kč) měsíčně,“ slibuje jedna z nich. „Kariérní příležitosti podle všech evropských standardů,“ tvrdí další.
V zemi, kde průměrný plat mladého absolventa ve veřejném sektoru činí 1000 eur (24.700 Kč) měsíčně, jsou takové nabídky lákavé. Studenti však tvrdí, že více než plat jsou pro ně z hlediska setrvání v Albánii klíčové lepší pracovní podmínky. „Odchod zdaleka není řešením,“ říká Leada Taseová, stážistka na klinice očního lékařství v tiranské univerzitní nemocnici. „Albánie lékaře potřebuje a nejdůležitější je trvat na zlepšení podmínek potřebných k tomu, abychom mohli co nejlépe vykonávat svou profesi,“ dodala.
Německo od 1. listopadu zavádí nový, zjednodušený imigrační systém pro pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii, tedy i Albánie. Takzvaná Chancenkarte pro lidi s potenciálním, nikoliv trvalým pracovním uplatněním, by mohla dilema lékařů ohledně práce v zahraničí učinit ještě složitějším.
ČTK
