Kvůli RS virům musí každoročně do nemocnice tisíce lidí. Vůbec nejhůře jsou na tom děti nedonošené, pro které znamenají RS viry velké riziko. Mezi nejpostiženější patří ovšem i ty nejmenší jinak zdravé děti, které mohou skončit i na dýchacím přístroji. Ochránit je může profylaxe v podobě protilátek, ty ale u nás zatím hradí pojišťovny jen ve velmi přísně vymezených indikacích. Nyní to však vypadá, že by se situace mohla změnit – odborníci totiž vyjednávají s plátci nové podmínky, díky nimž by mělo ochranu získat více dětí. Problematice se věnoval kulatý stůl Zdravotnického deníku s názvem Respirační syncytiální virus – současný stav a výzvy, který se konal 9. října v Praze.
RS viry jsou běžnou součástí našich životů – RS virovou infekci prodělá 90 procent dětí do dvou let věku. „Otázkou je, jakou formu infekce mají. Nejzávažnější jsou záněty dolních cest dýchacích s bronchiolitidou a ty, které vedou k dýchací insuficienci toho charakteru, že dítě skončí na ventilátoru. Znám i nedonošené děti, které skončily na mimotělní membránové oxygenaci,“ přibližuje předseda České neonatologické společnosti ČLS JEP profesor Zbyněk Straňák.
Právě nedonošené děti jsou ve vůbec největším riziku těžkého průběhu – zejména u těch, u nichž byly v novorozeneckém období známky respirační insuficience, totiž infekce RS viry probíhá jinak. Často tak tyto děti při nákaze končí na umělé plicní ventilaci a mohou si odnést trvalé následky v podobě vzniku chronického onemocnění plic a průdušek, které může přejít do astmatu. Podle článku místopředsedy výboru České vakcinologické společnosti ČLS JEP profesora Romana Prymuly, který vyšel na začátku letošního roku v časopise Vakcinologie, se smrtnost v důsledku těžkého onemocnění dolních cest dýchacích způsobeného RS viry u dětí pohybuje ve vyspělých státech kolem 0,3 procenta, v rozvojových zemích pak 2,1 procenta.
Na rizika se proto snaží upozorňovat i nezisková organizace podporující rodiče nedonošených dětí Nedoklubko. „Náš základní cíl je jednak psychosociální podpora rodičů, jednak edukace ohledně věcí souvisejících s vývojem předčasně narozených dětí. RS viry jsou přitom jedním z témat, kterým se věnujeme,“ poukazuje výkonná ředitelka organizace Nedoklubko Lucie Žáčková.
Nejpřísnější v EU
Dobrou zprávou je, že dnes už máme prostředky, jak se proti RS virům bránit. „Ve vakcínách jsme dlouho selhávali, protože jsme volili špatnou cestu. Pak se začal používat protilátkový preparát, který se ale používá s velmi přísnými indikacemi. A teď se stalo, že díky výzkumu, který začal v roce 2012, jsme během 12 měsíců získali kvalitnější protilátkový preparát a dvě vakcíny,“ shrnuje Roman Prymula.
Vakcíny jsou určeny pro seniory a jedna i pro těhotné, problém ale podle odborníků je, že v Česku se těhotné nechtějí nechat očkovat. Nový profylaktický preparát ovšem dle profesora Prymuly přináší velký posun, protože je použitelný plošně a oproti staršímu přípravku má výhodu dávkování, kdy je ho možné podat jednorázově a poskytne ochranu na šest měsíců.
„Česká republika již 20 let poskytuje těmto dětem imunoprofylaxi RS virových infekcí, ale je to velmi selektovaná skupina dětí – jedná se o méně než dvě procenta novorozenců. Kritéria byla v České republice do tohoto roku velmi přísná, dokonce nejpřísnější v rámci EU. Česká neonatologická společnost se tak ve spolupráci se SÚKL snaží rozvolnit indikační kritéria imunoprofylaxe nejohroženější skupiny. Problém je, že těžké formy RS virové infekce se týkají i donošených novorozenců. My tedy teď rozvolňujeme naše nejpřísnější indikační kritéria v rizikové populaci, ale ve Francii, Španělsku, Německu či Itálii probíhá imunoprofylaxe celoplošně,“ konstatuje Zbyněk Straňák, podle něhož byl důvod přísných indikačních kritérií pouze ekonomický. Na druhou stranu je dle něj pravda, že v případě potřeby, kdy bylo u monoklonálních protilátek (což jsou centrové léky) dosaženo v centrech limitu, plátci přistupovali k jeho navýšení.
I u zdravých dětí
Smutnou skutečností je, že těžký průběh s rizikem následků nemusí hrozit jen křehčím dětem, jako jsou ty nedonošené, ale i zcela zdravým novorozencům. Jako příklad uvádí předseda výboru České pediatrické společnosti ČLS JEP profesor Jiří Bronský případ čtyřtýdenního Martínka, který byl kvůli dušnosti přijat do regionální nemocnice a skončil na umělé plicní ventilaci na ARO v Motole. Po dvou týdnech se ho povedlo přeložit na JIP pediatrické kliniky, odnesl si nicméně neurologický deficit, zpomalil se u něj psychomotorický vývoj a přestal prospívat, takže se neobešel bez další rehabilitace.
„U RS virů je velký segment dětí, které jsou naprosto zdravé, ale stejně mají závažný průběh,“ potvrzuje Roman Prymula. Také praktičtí lékaři pro děti a dorost se podle člena výboru České vakcinologické společnosti a praktického lékaře pro děti a dorost Daniela Dražana běžně setkávají s tím, že děti s RS virovou infekcí posílají do nemocnice.
Odborníci přitom poukazují, že ve větším ohrožení jsou děti, které se narodí do RSvirové sezóny nebo se jí dočkají do tří měsíců věku. Rizikový přitom může být pobyt mezi větším počtem lidí nebo kontakt se sourozencem, protože RS virové infekce jsou poměrně dost nakažlivé – mají reprodukční číslo 3.
Velké resty v prevenci
I když přitom jen těžko snížíme počet nákaz RS viry, mohli bychom díky existujícím preventivním prostředkům zmenšit škody, které napáchají. „Máme možnost ovlivnit počet závažných průběhů,“ konstatuje Jiří Bronský. „Cílem snažení by mělo být posunout o jednu sezónu výskyt RS virových infekcí u těch nejmenších do období, kdy mají podstatně méně závažný průběh. Bylo by naivní si představovat, že se dítě od narození do smrti bude v nějakém intervalu proočkovávat proti nemoci, kterou jsme promoření, ale hlavní je posunout začátek, kdy bývá průběh nejzávažnější,“ říká vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.
A jak toho dosáhnout? „Musíme přesvědčit plátce, že to má benefit, kdy zátěž RS viry je opravdu vysoká. Dopad na první sezóny by tak mohl být poměrně dramatický. Sem bych tedy napřel míru snažení,“ navrhuje Roman Prymula.
Jenže podle Daniela Dražana je problém, že už nyní máme v úhradách prevence velké resty. „Máme desítky let vakcínu proti chřipce, varicele a rotavirům, ale nedokážeme je použít. Jsou tu tedy otevírající se nůžky mezi technickými možnostmi, jak lidi chránit, a tím, co dokážeme využít. Jednak nemáme osvětu, ale ani financování – z veřejného zdravotního pojištění nehradíme dětem vakcínu proti chřipce, varicele ani rotavirům, což je ostuda, to už nikde v Evropě není. Teď tady máme další preventivní vysoce účinnou metodu, kterou potřebujeme zavádět, ale k tomu jsou tu desítky let trvající dluhy vůči těm nejzranitelnějším, a to jsou malé děti a těhotné ženy. Máme před sebou hodně práce, abychom se někam posunuli,“ uzavírá Dražan.
Kulatý stůl se koná za laskavé podpory společnosti Sanofi s.r.o.
Foto: Radek Čepelák
Michaela Koubová
