V Česku neřešíme osobní přístup ke zdraví ani co může udělat genetika. Obrovské peníze jdou na péči, léčíme draze a na chování spoluobčanů kašleme. Na kulatém stole PSP ČR na téma Vliv životního stylu na lidské zdraví, který se konal pod záštitou místopředsedy výboru pro zdravotnictví Petra Fifky, to uvedl chirurg a zakladatel platformy Ministra zdraví Tomáš Šebek.
Stárnoucí populace, nedostatek lékařů i zvyšující se požadavky na platy zdravotníků. To je současná realita českého zdravotnictví podle Petra Fifky, která stojí obrovské finanční náklady. Jak situaci zlepšit? Jednou z cest je zaměřit se na léčení civilizačních nemocí, které v populaci rostou.
„Medicína bude do budoucna prediktivní, preventivní, personalizovaná a participativní. Teď děláme všechno ale úplně špatně. Přál bych si, aby se dožívání vysokého věku ve zdraví stalo jednou z našich priorit,“ představil své vize Tomáš Šebek, který pracuje na nových směrech českého zdravotnictví v rámci své platformy Ministr zdraví. Zároveň u kulatého stolu upozornil, že v preventivních zdravotních programech v mnohém suplují stát hlavně zaměstnavatelé. „Základní podmínka profitability většiny firem dnes je zdraví,“ uvádí.
15 z 20 nejdůležitějších rizikových faktorů globální zátěže chronických onemocnění souvisí s výživou a nedostatečnou pohybovou aktivitou. Upozornila na to členka předsednictva ČLS JEP a členka Stálého výboru WHO Evropského regionu Alena Šteflová, podle které jsme se za celých 60 let ke zdravějšímu životnímu stylu zatím neposunuli. S tím souhlasí také šéfka Státního zdravotního ústavu v Praze Barbora Macková, podle které leží zodpovědnost na celé společnosti. „Podpora veřejného zdraví v celé šíři je relativně malá. Valná většina financí ve zdravotnictví jde na léčbu a udržování dobrého zdravotního stavu, ale již ve fázi, když jsme nemocní,“ uvádí Macková a dodává, že o veřejné zdraví by se měla zasazovat široká škála aktérů, od zdravotníků přes zdravotní pojišťovny po nevládní organizace a média.
Na vině je cukr i podceňovaný spánek
Obezita je zapříčiněna řadou faktorů, přesto je podle člena prezidia Svazu výrobců nealkoholických nápojů Jiřího Pražana právě odvětví sladkých nápojů a limonád často napadáno jako hlavní viník. Obzvlášť problematická jsou podle něj nedostupná data o spotřebě těchto výrobků, protože poslední studie tohoto typu je z roku 2006. „13 procent nealkoholických nápojů je bez cukru nebo s nízkým obsahem. V Anglii se jedná o 55 procent. To je trend, kterým bychom rádi šli. Je také třeba spotřebitele více informovat a vzdělávat ho,“ podotýká Pražan, který dále upozorňuje na to, že 20 procent školáků není v Česku zdravotně gramotných, má špatné stravovací návyky, málo spí a často konzumuje energetické nápoje.
Před nedostatečným spánkem varuje i místopředsedkyně Sekce nutričních terapeutů ČAS Aneta Sadílková. „Spánek je extrémně podceňovaným faktorem, o kterém se málo mluví. Když se špatně vyspíte, nebudete mít schopnost dostatečně odolávat stresu, což lidi vede k nezdravému stravování,“ vysvětluje. Dostupnost nutričního terapeuta z důvodu zvýšení zdravotní gramotnosti obyvatel by se podle ní měla navýšit v rámci primární péče, tedy by se měl nacházet blízko ordinací praktických lékařů.
Inspirace ze severu
Severské země jsou typickým příkladem zdravého životního stylu, kde se pravidelně hýbe 70 procent obyvatel, zatímco v Česku se jedná o pouhých 20 procent. Upozorňuje na to odborník na fitness a wellbeing Štefan Blahovec. „V severských státech jsou rodiče vzory pro další generace, to znamená, že na hodinu jógy jde v jeden den babička i vnučka. Ve stáří bychom měli sbírat ovoce, ale lidi najednou zjistí, že vlastně nemají co sbírat, protože nic nezasadili,“ vysvětluje Blahovec a dodává, že v Česku žalostně chybí osvěta o přínosech fitness pro zdraví člověka. „Víme toho hodně o světě kolem nás, ale málo o tom, kolik vážíme nebo kolik procent máme tělesného tuku. Taková osvěta tady chybí a lidé si musí uvědomit, že pohyb je investice do nich samotných a jejich zdraví,“ uzavírá.
Nela Slivková
