V komunitě odborníků na veřejné zdraví panuje v pohledu na strategii boje proti kouření neshoda. Zatímco tzv. puristé si přejí společnost zcela bez tabáku, pragmatici se soustředí na snižování zdravotních škod vzniklých kouřením. Na konferenci Zdravotnického deníku na téma Ekonomika prevence o tom chtěl hovořit vědecký pracovník norského Institutu pro veřejné zdraví Karl Erik Lund. Z technických důvodů se nepodařilo přednášku na místě odprezentovat, Lund ji ovšem našemu deníku poskytl a odpověděl na doplňující otázky, díky čemuž mohl nyní vzniknout tento text. Zastánci pragmatického přístupu podle něj nebojují proti nikotinu jako droze, nýbrž proti onemocněním, která jsou způsobována vdechováním kouře z hořícího tabáku.
„V posledním desetiletí se trh s nikotinem značně diverzifikoval. Po 100 letech dominance cigaret se dnes trh s nikotinem skládá z řady bezdýmných výrobků,“ stojí v úvodu Lundovy přednášky. Je třeba podle něj rozlišovat mezi těmi výrobky, u nichž dochází ke spalování a těmi, kde nikoliv. Do první skupiny patří cigarety, doutníky a dýmky. Do druhé zahřívaný tabák, elektronické cigarety, snus, nikotinové náplasti či žvýkačky. „Nedochází v nich k hoření, a proto se lékařská obec shoduje, že jsou mnohem bezpečnější než cigarety – i když ne zcela bez rizika,“ doplnil ke druhé skupině norský vědec.
Osvěta v krabičce od cigaret
Lund rovněž představil hlavní pilíře snižování rizïk neboli harm reduction u tabáku. Jsou jimi zajištění dostupnosti alternativ ke klasickým cigaretám, regulace odpovídající riziku (tj. odstupňované nastavení spotřební daně), komunikace odlišného rizika u různých produktů (zde navrhuje například poučení o různé škodlivosti, které by mohlo být součástí krabiček s cigaretami) a nabádání kuřáků k přechodu na méně škodlivé alternativy.
„V některých zemích, například ve Velké Británii a na Novém Zélandu, začaly úřady doporučovat kuřákům, aby přešli na tyto nehořlavé výrobky. V jiných zemích, jako je Norsko a Švédsko, začali kuřáci nahrazovat cigarety šňupacím tabákem již před několika desetiletími, aniž by jim to úřady doporučovaly,“ popsal Lund rozdílný přístup v různých zemích. K tomu ovšem dodal, že ve většině zemí jsou nízkorizikové alternativy stále zatěžkány vysokou mírou regulace či dokonce zakázány.
V další části své přednášky norský vědec rozvedl rozdíl mezi puristy a pragmatiky protitabákové politiky. „Puristé mohou akceptovat nikotin pouze pro terapeutické použití k vyléčení kouření, zatímco pragmatici věří, že chuť na nikotin bude vždy, takže nejlepší, co můžeme udělat, je najít co nejméně škodlivý příjem,“ popsal jednu z odlišností. Shodu nenacházejí ani v otázce nastavení daňového zatížení dle škodlivosti, způsobu komunikace o různé rizikovosti nikotinových výrobků či postoji k jejich výrobcům. „Pro puristy je nikotinový průmysl pochybný a nedůvěryhodný, zatímco pragmatici mají za to, že širší portfolio nízkorizikových produktů je nezbytné k tomu, aby kouření vymizelo,“ vysvětlil Lund.
Závažný rozdíl vidí i v tom, že puristé s odkazem na chybějící studie o dlouhodobých účincích elektronických cigaret a jiných alternativních forem varují před jejich uváděním na trh. „V takovém případě bude podle pragmatiků mnoho kuřáků umírat zbytečně,“ varuje Lund.
Lund také upozornil, že právě podle výsledků kvalitních klinických studií jsou elektronické cigarety obsahující nikotin účinným pomocníkem při odvykání kouření a vyjmenoval lékařské autority, které jejich použití schválily ve Velké Británii: NICE (National Institute for Health and Care Excellence), což je veřejná instituce, která vydává doporučení pro odborné postupy, hodnotí nové léky apod a dále odborné společnosti, které sdružují jak lékaře obecně, tak třeba praktické lékaře, plicní specialisty, gynekology a další (British Thoracic Society, Royal College of General Practitioners, Royal College of Physicians, Royal College of Obstetrics and Gynecology a Royal College of Midwives). „Nicméně, méně než jeden ze čtyř kuřáků nikdy nezkusil vaping jako alternativu k cigaretám kvůli mýtům šířeným puristy, kteří si dali za úkol bojovat s nikotinem místo kouření,“ povzdechl si Lund.
Mýty o škodlivosti kuřáky odrazují od alternativ
Nabídl ovšem několik způsobů, jak lze s puristy, kteří politiku harm reduction odmítají, hovořit. „Požádejte je, aby se soustředili na výsledek, což má být snížení onemocnění a úmrtí spojených s kouřením,“ popsal snahu o nalezení styčných bodů v argumentacích. „Blokování nízkorizikových, bezdýmných výrobků na trhu nebo zavádění přísných regulací může přispět k zachování kouření cigaret,“ řekl dále s tím, že šíření mýtů o přehnaných rizicích alternativních výrobků také odrazuje kuřáky od snahy na ně přejít.
V závěru se Lund dostal k tomu, zdali má samotný nikotin škodlivý účinek na lidský organismus, zejména pak na mentální vývoj. Zde se odkázal například na studii britského Výboru pro toxicitu, který na základě přezkumu výsledků tzv. nikotinové náhradní léčby (NRT, nicotine replacement therapy) uvedl, že „nebyly k dispozici žádné údaje o přímých účincích expozice nikotinu u dospívajících lidí“.
Podle norského experta je ale důležité odrazovat mladé lidi od užívání nikotinu v jakékoliv formě. Možných způsobů nabízí hned několik. „Zakázat oslnivou reklamu, zvýšit věkovou hranici pro nákup, omezit používání lákavých popisků na výrobcích, zjistit, zda existuje určitý segment příchutí, které přitahují zejména mládež, a zakázat je (tedy pokud tyto příchutě nepřitahují také kuřáky), omezit prodej rekreačních nikotinových výrobků pouze na vape-shopy, zavést generické označení výrobků a zakázat jednorázové e-cigarety,“ uzavřel svoji přednášku Lund.
Filip Krumphanzl
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Národní sportovní agentuře, RBP, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Vojenské zdravotní pojišťovně, zdravotnické skupině EUC a společnosti Sprinx.
