Hlavním problémem zdravotnických systémů po celém světě je v posledních letech čím dál větší nedostatek zdravotnického personálu. Jak ukázal průzkum Philips Future Health Index 2023, největší globální studie svého druhu provedená mezi téměř třemi tisíci zdravotnickými experty ve 14 zemích, odborníci vidí cestu ven v implementaci a dalším rozvoji chytrých řešení, které výrazně ulehčují práci dnes často přetíženému personálu a zvyšují efektivitu.
Covidová pandemie urychlila digitální transformaci ve všech ohledech našich životů. Lidé začali daleko více využívat technologie při každodenních úkonech jako je nákup potravin, ale také při učení a při práci. Světoví lídři ve zdravotnictví se shodují, že právě digitalizace může pomoci vyřešit i problém, jemuž čelí oni – pacientů přibývá, ale pracovníků v tomto oboru je stále méně. Proto již nestačí pouze optimalizovat aktuálně nastavené procesy, ale je třeba hledat nové podoby organizace práce. „Abychom mohli úspěšně pomoct vytíženému personálu, musíme se snažit využít veškerých prostředků, které nám moderní technologie nabízí. Díky studii Future Health Index se společnosti Philips daří identifikovat místa, na která je potřeba se zaměřit. Na základě těchto výstupů se neustále snažíme nacházet nová řešení, která budou odborníkům spolehlivými partnery při každodenní práci a umožní jim pracovat efektivněji a bez stresu,“ říká Tomáš Vavrečka, ředitel české pobočky společnosti Philips, která je jedním ze světových lídrů v oblasti zdravotnických technologií.
Důvěra v přínos technologií v oboru roste
Přesvědčení předních manažerů o přínosech a potenciálu digitálních technologií k dosažení větší efektivity, komfortu a výsledků léčby stále narůstá a s ním i ochota investovat do rozvoje virtuální péče a umělé inteligence. “Zdravotníci v průzkumu sami uvádějí, že právě i díky zkušenostem z období pandemie se v posledních letech zásadně zvýšila důvěra zdravotnických odborníků v platnou pomoc umělé inteligence při klinických rozhodnutích, jako jsou navržení vhodných léčebných postupů, včasné upozornění na zdravotní rizika či automatická detekce nemoci – v roce 2021 to bylo 24 procent, letos 39 procent. Například mezi radiology se důvěra ve využívání těchto postupů během posledních let téměř zdvojnásobila,” říká Vavrečka.
Zkrácení čekacích lhůt a větší komfort pro pacienty
Že se investice do chytrých systémů vyplácí, potvrzují také ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde byl loni otevřen nejmodernější komplex katetrizačních sálů v ČR. Olomoučtí odborníci si nové možnosti pochvalují, přinesly jim možnost výrazně navýšit počet výkonů denně, což vede k nižším čekacím dobám pacientů i nižší zátěži personálu. „Moderní technologie nám zásadně šetří čas. Díky komplexní rekonstrukci a modernizaci jsme získali možnost otevřít nový stacionář pro jednodenní výkony, kdy pacient ráno přijde do nemocnice na svůj výkon a odpoledne odchází domů. Takovýchto zákroků můžeme provést denně pět až osm,“ vysvětluje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc.
Pro mladší experty je využívání nových postupů přirozené
Zejména mladší odborníci probíhající proměnu zdravotnictví vítají a dokonce jsou často i jejími iniciátory – průzkum Future Health Index ukazuje, že jsou rádi těmi, kteří tento přerod zdravotnictví zažívají z první linie, a mohou se tak podílet na jeho podobě. Téměř u poloviny z nich hraje právě vstřícný postup k implementaci umělé inteligence klíčovou roli při výběru jejich působiště. Slibují si, že výsledkem bude personalizovanější a komplexnější přístup, který bude plně odpovídat potřebám pacienta, a to i díky podpoře umělé inteligence při každodenních úkonech. Nová generace je tedy plně odhodlána přijímat a dále rozvíjet možnosti chytrých technologií a posouvat tak léčbu na další úroveň. Vztah k inovacím je tak důležitým prvkem pro přitáhnutí a udržení mladých talentů v oboru. „Pokud chceme ve zdravotnictví mít ty nejlepší talenty, musíme jim poskytnout kvalitní podmínky a nebudou přehlceni úkoly, které by s pomocí technologií třeba ani vůbec řešit nemuseli. Jen tak mohou být neustále motivováni a budou se moct plně soustředit na to, oč jde především – na zdraví pacienta,“ uzavírá Vavrečka.
-red-
