Klíčovým prvkem prevence je sport, zaslouží si podporu a propagaci, shodli se účastníci diskusního panelu konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence. Současný český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a bývalý slovenský šéf stejného resortu Richard Raši nabídli politický pohled na to, jak do pohybových aktivit v resortu zdravotnictví alokovat více peněz a pozornosti, ředitel VZP Zdeněk Kabátek promluvil o možnostech zdravotních pojišťoven a slavný hokejista Dominik Hašek přidal pohled na to, jak rozhýbat dnešní mládež.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v úvodu diskuse zmínil, že za nejefektivnější způsob prevence považuje ty věci, které člověk může pro sebe udělat sám. „Věci, ke kterým potřebujete jen pevnou vůli, jinak nic. Tedy sportovat, přiměřeně se každý den zdravě pohybovat, přiměřeně se stravovat, nekouřit a nepít alkohol. To je ta klíčová prevence,“ řekl Válek. A dodal, že stát podporou prevence šetří hned na dvou frontách. „Z čistě ekonomického pohledu ušetří člověk, který chodí na preventivní prohlídky, účastní se screeningových programů a žije zdravým stylem života, ušetří státu peníze, a nemalé. Jednak tím, že to, co odevzdá na zdravotním pojištění, čerpá v menší míře, a navíc takový člověk obvykle pracuje do vyššího věku, má v práci větší efektivitu výkonnost, a tudíž i vyšší mzdu, takže platí i vyšší daně. Pokud tedy stát podporuje zdravý styl života lidí, šetří hned dvojím způsobem,“ vysvětlil Válek.
Velmi dobře návratná investice
Poslanec zdravotního výboru Národní rady SR a bývalý slovenský vicepremiér a ministr zdravotnictví Richard Raši představil možnou cestu podpory rozvoje sportu. „Na Slovensku otvíráme debatu, zda by část veřejného zdravotního pojištění, tedy povinných zdravotních daní, neměla být transferovaná na podporu sportování dětí a mládeže,“ uvedl Raši. Krom toho, že by vyrostly nové sportovní talenty, by to podle něj přineslo znatelný zdravotní efekt. „Náš Slovenský olympijský a sportovní výbor si nechal připravit strategii rozvoje sportu na Slovensku do roku 2030 na základě dat ze Slovenska. A ukázalo se, že jedno euro investované do mládežnického sportu přináší ekonomice přibližně tři eura, výrazně zvyšuje zaměstnanost a má nezpochybnitelné zdravotní efekty,“ řekl Raši.
A upozornil i na fakt, že finance ušetřené posílením sportu by mohly představovat až 10 procent nákladů na odvratitelná úmrtí. „Průměr financování sportu v rámci vyspělých zemí je zhruba 100 eur na obyvatele, zatímco na Slovensku je to 25 euro,“ dodal Raši.
Ministr Válek reagoval slovy, že v zákoně, který chce jeho resort prosadit už na začátku příštího roku, by podobná forma využití části veřejného zdravotního pojištění na podporu sportování dětí a mládeže, o níž mluvil Raši, měla být. „A počítáme s částkou zhruba dvou tisíc korun na člověka,“ řekl Válek, který na konferenci avizoval, že by už v lednu příštího roku ve vládě chtěl předložit legislativní úpravu, která by krom výše zmíněného také umožnila zdravotním pojišťovnám alespoň částečně využívat individuální zdravotní plány a bonifikační programy, a tím by zvýšila efektivitu veřejného zdravotního pojištění. Nový zákon by měl podle ministra také jasněji vymezit oblasti, kterých by se měly týkat preventivní programy.
Více hodin tělocviku, otevřenější sportoviště
Sport je pro prevenci nesmírně důležitý i podle slavného hokejového brankáře, olympijského vítěze z Nagana Dominika Haška. Podle něj je klíčové, aby lidé začali sportovat v mladém věku, protože člověk, který od dětství sportuje, bude podle něj s větší pravděpodobností sportovat i po zbytek svého života. „Důležitá je proto výchova v rodině, to, zda rodiče dítě ve sportu podporují. Pokud nemá dítě podporu v rodině, měla by sport podporovat společnost,“ řekl na konferenci Hašek.
Podle něj by pohybovou aktivitu dětí zlepšila větší dotace tělocviku ve školách. „Vždycky byly dvě hodiny tělocviku, a to jak na základní, tak na střední škole. Osobně nevidím důvod, proč by neměly být čtyři hodiny tělocviku týdně. Myslím, že je stejně důležitý jako matematika nebo čeština a společnosti to do budoucna přinese velkou úsporu peněz,“ uvedl Hašek. Za klíčové považuje i podporu vzniku hřišť a sportovišť, která podle něj v některých lokalitách chybí. „Byl bych hrozně rád, aby si mohly děti z center měst a ze sídlišť společně zdarma zasportovat,“ řekl, přičemž to, aby byla dostupnost sportování zdarma, zdůraznil.
Na Slovensku se před několika měsíci podařilo schválit zvýšení dotace hodin tělocviku na základních školách ze dvou na tři týdně. Cesta k tomu ale nebyla jednoduchá. „Paradoxně největší odpor byl ze samotných škol. Možná nešlo ani tak o prostory, ale o to, že ta hodina tělesné výchovy navíc jde na úkor nějakých jiných předmětů, protože počet odučených hodin je daný,“ vysvětlil situaci na Slovensku Raši. Podle něj i dalších řečníků je zásadním problémem dneška vysoké procento dětí, které jsou z hodin tělocviku svými rodiči omlouvány, a také množství hodin, které děti tráví u displeje mobilu a dalších obrazovek.
Ministr Válek spatřuje problém i v tom, že i když hřiště ve městech přibývají, na rozdíl od minulosti nejsou tak přístupná. „Hřiště a tělocvičny byly dříve u škol téměř stále přístupné, dnes je mnoho z nich nedostupných o víkendech nebo v době prázdnin,“ upozornil Válek. Na konferenci také prozradil, že Státní zdravotní ústav začne připravovat data a analýzy, které ukážou, v čem máme v oblasti sportu a pohybu největší mezery.
Bez zlepšení veřejného zdraví systém zkolabuje
Sportovní aktivity svých klientů se snaží podporovat i zdravotní pojišťovny. „Pohybové aktivity podporujeme v rámci našich pilířů fondu prevence, což není nic jiného než zakotvení našich programů v delším čase. Snažíme se bonifikovat klienty za to, že se hýbou, a pohybové aktivity jsou u nás jedním z nejčerpanějších příspěvků,“ uvedl na konferenci ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek.
V budoucnu chce VZP i díky legislativní změně, kterou ministerstvo nedávno prosadilo, více cílit na plošné aktivity – pobyty na horách, v ozdravovnách nebo v lázních. „A sport podporujeme i po stránce marketingové a PRové, kdy můžeme nějaké omezené zdroje investovat do podpory zdravého životního stylu a akcí, které cílí na přitáhnutí lidí ke sportovním aktivitám,“ vyjmenoval Kabátek.
Oslovovat známé tváře a zvát je do kampaní, je podle ministra Válka jednou z cest. „Druhou možností je udělat tvrdá analytická data a na jejich základě se soustředit na to, aby mladí lidé, kteří se mohou hýbat, měli kde sportovat,“ řekl Válek. A upozornil, že je načase konat, protože pokud se nepodaří změnit systém veřejného zdraví, systém se zhroutí. „Celé financování zdravotního pojištění bude financovat nějakých 25 procent zaměstnanců a podnikatelé, nikdo jiný. A pokud víme, jak exponenciálně stoupá cena za centrovou péči, víme, že to bez brutálního zlepšení veřejného zdraví nelze ufinancovat. Stát se prostě ekonomicky zhroutí,“ varoval ministr.
Dominik Hašek je přesvědčen, že případný program prevence, ať už by ho připravil kdokoli, podle něj sportovci rádi velmi podpoří – a to i ti bývalí, včetně jeho samotného. Za ideální „role modely“ pro motivování mladé generace označil bývalý brankář třeba snowboardistku a lyžařku Ester Ledeckou nebo hokejistu Davida Pastrňáka.
Hašek vyslovil nakonec i jednu odvážnou – až provokativní – tezi, jak přimět děti k pohybu. „Nevidím vůbec nic špatného na tom, aby někdo musel tvrdě makat v tělocviku, aby nepropadl. Z mého pohledu je to stejně důležitý předmět jako čeština nebo matematika. Když někdo nemá talent na češtinu a nepracuje na ní, neučí se vyjmenovaná slova, minulé časy, shodu předmětu s přísudkem, dostane trojku nebo čtyřku. Stejné by to mohlo být v tělocviku – když se někdo nebude snažit zlepšovat, proč by nemohl dostat čtyřku? Ale je mi jasné, že s něčím takovým nebudou rodiče dětí souhlasit,“ uzavřel téma Hašek.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Národní sportovní agentuře, RBP, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Vojenské zdravotní pojišťovně, zdravotnické skupině EUC a společnosti Sprinx.
