Z výsledků šetření, které publikoval Státní zdravotní ústav (SZÚ) vyplývá, že je u Čechů přívod řady minerálních látek nižší než by odpovídalo dostupným doporučením, a to zvláště u žen nad 15 let a u starších mužů nad 60 let. Nedostatečný přívod může přitom mít řadu zdravotních důsledků. Bylo také zjištěno, že pokud by spotřeba jednotlivých skupin potravin v populaci odpovídala doporučení podle výživové pyramidy, došlo by u většiny populačních skupin k podstatnému zlepšení.
Data uveřejnil SZÚ v rámci Monitoringu dietární expozice člověka v ČR v roce 2023. V rámci jednoho z projektů tohoto monitoringu se experti zaměřili na hodnocení přívodu živin. Projekt podle SZÚ přináší „informace z hlediska výživy populace a zaměřuje se na charakterizaci zdravotních rizik spojených s nedostatečným přívodem vybraných nutrientů“ a reaguje na „požadavky národní legislativy, legislativy Evropské unie, zájmů nevládních organizací, ale samozřejmě i široké spotřebitelské veřejnosti“. A jak si Češi v případě nejznámějších minerálních látek vedli?
V případě vápníku byl nízký přívod ve srovnání s výživovými dávkami zaznamenán ve všech hodnocených populačních skupinách, nejnižší hodnoty byly u starších osob ve věku 60 let a více. Při srovnání s evropskými doporučeními EFSA (European Food Safety Authority) byl přívod vápníku u seniorů nízký u 91 procent žen a 81 procent mužů, při porovnání s americkými doporučeními NIH (National Institutes of Health) dokonce u 97 procent žen u 86 až 96 procent mužů.
U hořčíku byl nedostatečný přívod zjištěn napříč celou populací, s výjimkou věkové skupiny dětí od 4 do 6 let. Nejnižší hodnoty byly zaznamenány ve skupině dospívajících dívek ve věku 15 až 17 let a starších žen, kde většina osob (92 procent, respektive 88 procent) nedosáhla doporučeného přívodu hořčíku podle doporučení NIH.
U železa byl nižší přívod zjištěn zejména u žen ve fertilním věku. V populační skupině dívek od 15 do 17 let byl podíl osob s přívodem pod doporučením EFSA na úrovni 58 procent a ve skupině dospělých žen ve věku 18 až 59 se tento podíl pohyboval v intervalu 44 až 66 procent. Také ve skupině dětí ve věku 7 až 10 let byl zjištěn nedostatečný přívod u 54 procent z nich.
Přívod zinku byl nižší než by odpovídalo doporučením opět u žen (od 15 let věku) a také starších mužů (60 a více let), kde byl nedostatek zaznamenán přibližně u 55 procent osob při hodnocení podle doporučení NIH. Při použití evropského doporučení EFSA byla situace nejméně příznivá u žen ve věku 15 až 17 let, kde byl přívod nedostatečný dokonce u 94 procent osob.
Naopak v případě fosforu bylo – při srovnání s doporučením EFSA – riziko nedostatečného přívodu nízké, ve všech sledovaných populačních skupinách.
U sodíku byl posuzován nadměrný přívod, vzhledem ke zdravotním rizikům, která z tohoto stavu plynou. Vysoký přívod vykazovala především mužská část populace. Při srovnání s hodnotami EFSA bylo 91 procent mužů ve věku 15 až 59 let nad hodnotou doporučení, u starších mužů byl tento podíl nižší, celkem 79 procent.
V případě draslíku byl naopak zaznamenán nižší přívod ve srovnání s doporučeními, a to ve všech populačních skupinách s výjimkou dětí ve věku 4 až 10 let (při porovnání s evropským doporučením) a chlapců a dívek ve věku 11 až 14 let (při porovnání s americkým doporučením).
Při hodnocení přívodu jódu byl potvrzen možný nedostatek u dospělých žen, a to u 24 až 34 procent z nich. Jedná se však o hodnocení, které nebere v úvahu použití jódované soli pro přípravu pokrmů a dosolování. Dá se tedy předpokládat, že celkový přívod jódu je vyšší než uváděné hodnoty.
-jkn-
