Zdravotníci čelili během covidové pandemie nebývalým výzvám. Fyzická a emocionální zátěž jejich práce v kombinaci se stresem spojeným s pandemií se mnohdy podepsala na jejich duševním zdraví. Nedávný výzkum Univerzity Britské Kolumbie (UBC) ukázal možné řešení: cvičení pomocí mobilních aplikací. Studie ukazuje, že důsledné používání cvičebních aplikací může výrazně zlepšit duševní zdraví zdravotnických pracovníků. Má to ovšem háček – vůle dodržovat cvičební program s časem ochabuje. Na studii upozornil zpravodajský portál The Messenger.
Studie UBC, kterou vedli Vincent Gosselin-Boucher a Eli Puterman ze školy kineziologie, poskytla skupině 288 účastníků bezplatný přístup k sadě domácích cvičení, včetně jógy, kardia a silového tréninku. Účastníci byli rozděleni do dvou skupin, přičemž jedna skupina měla přístup ke cvičební aplikaci a druhá nikoli. Uživatelé aplikace měli za úkol absolvovat čtyři dvacetiminutová cvičení týdně a jejich pokroky byly sledovány po dobu 12 týdnů.
Zjištění byla slibná. Zdravotníci, kteří důsledně dodržovali program a absolvovali v průměru 80 minut cvičení týdně, zaznamenali výrazné zmírnění svých depresivních příznaků. Snížily se také symptomy vyhoření, jako je cynismus a emoční vyčerpání. V této skupině rovněž došlo ke znatelnému snížení počtu dnů pracovní neschopnosti. Tento pozitivní dopad na duševní zdraví ukazuje potenciál cvičení jako prevence a léčby deprese.
Studie však také poukázala na zásadní překážku, a to neochotu dodržovat program. Zatímco zpočátku absolvovalo doporučené tréninky 54,9 procent účastníků ve skupině cvičících, ve dvanáctém týdnu se toto číslo snížilo na pouhých 23,2 procent. Je zřejmé, že přínosy cvičebních aplikací jsou nejvýraznější, pokud jedinci dodržují předepsaný režim. „Výzvou na individuální úrovni je tedy určit nejen to, pro koho je poskytování bezplatných aplikací účinné při podpoře nového zapojení a udržení cvičení, ale také to, kdo na základě demografických a základních charakteristik potřebuje další behaviorální nebo psychologickou podporu,“ napsali autoři studie.
Je bezpochyby, že zdravotníci v minulých letech čelili nebývale velké zátěži a tlaku. Podle průzkumu Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se 93 procent zdravotnických pracovníků v roce 2020 cítilo být přetíženo. „I když naše zjištění zdůrazňují potenciál nízkobariérových intervencí, jako je například nabídka cvičebních aplikací, musíme také zjistit a řešit faktory, které zdravotnickým pracovníkům brání ve cvičení,“ vyjádřil se Puterman. To by podle něj mohlo zahrnovat další podporu, například zdravotní kouče vyškolené v motivačních rozhovorech nebo přístup k psychologům či psychiatrům, kteří by zdravotníkům pomáhali problémy zvládat.
-fk-
