Nové výkony v oblasti geriatrie a paliativní medicíny, zavedení PSA screeningu či včasný záchyt poruch štítné žlázy v těhotenství – to jsou některé z novinek, s nimiž přichází novelizace seznamu výkonů, která je nyní v připomínkovém řízení. Celkem jsou navrhovány změny u 197 výkonů, z toho 88 ve dvacítce oborů je nových. Předpokládá se přitom, že změny budou mít v příštím roce dopad na rozpočet zhruba ve výši jedné miliardy korun. Novela by měla platit od 1. ledna 2024.
Novelizace seznamu výkonů zavádí potřebné změny, jako je navýšení základní minutové sazby nositelů výkonů o průměrnou roční inflaci, zařazení nových výkonů, aktualizace stávajících výkonů, které svým obsahem neodpovídají skutečnosti, nebo vyřazení výkonů, které se již nepoužívají při vykazování zdravotní péče a jsou nahrazeny modernějšími metodami či technologiemi.
Změny vycházejí z jednání stakeholderů v rámci poradního orgánu ministra zdravotnictví pracovní skupiny k seznamu výkonů. Celkově nynější návrh obsahuje zařazení či aktualizaci 197 výkonů včetně dvou zdravotních výkonů, které jsou navrženy ke zrušení.
Konkrétně se navrhuje zařadit do vyhlášky 88 nových výkonů (29 z nich se provádí v rámci hospitalizace) ve dvaceti odbornostech, vyřadit dva obsolentní výkony nahrazené novějšími medicínskými metodami, zajistit odstranění technických nedostatků vyhlášky či aktualizovat 107 stávajících výkonů. Vedle toho by měla být zařazena nová odbornost 355 – centrum duševního zdraví pro osoby s nařízeným ochranným léčením, a to včetně výkonů pro tuto odbornost.
„V psychiatrické péči (v rámci ochranného léčení), ale i v běžné klinické praxi, chybí standardizované postupy k hodnocení rizika spáchání násilného jednání u pacientů s duševním onemocněním. Toto strukturované hodnocení rizika násilí je nezbytné pro rozhodování, na jejichž základě dochází k plánování péče u těchto pacientů, indikaci do ochranného léčení nebo i rozhodnutí o ukončení/přeměně ochranného léčení. K hodnocení se používá nástrojů hodnocení rizikovosti, které komplexně zhodnotí všechny možné aspekty rizika postupem Strukturovaného odborného posouzení rizika násilí. Výběrem a kombinací relevatních faktorů se dospěje k identifikaci klíčových aspektů rizikovosti u daného pacienta, které umožní cíleně toto riziko intervenovat. K tomuto by měl sloužit výkon hodnocení rizika násilí (risk assessment) – komplexní. K průběžnému zhodnocení těchto vybraných aspektů pak slouží výkon hodnocení rizika násilí (risk assessment) – kontrolní. Oba výkony jsou určeny pro vykázání zdravotních činností při hodnocení rizika násilí, činnosti, které nejsou zdravotní péčí, nejsou do výkony započteny. Odhadovaný počet výkonů za rok je cca 400,“ popisuje důvodová zpráva k návrhu novely.
V psychiatrii jsou novinkou také výkony doprovázející zařazení pacienta do telemedicínského projektu prevence relapsu u psychotického onemocnění ITAREPS. Ten je založen na vzdálené kontrole pacienta pomocí týdenních SMS zpráv, které mapují výskyt časných varovných příznaků. K novým výkonům souvisejícím s tímto programem patří screening vhodného pacienta v ambulanci odborného psychiatra, instruktáž pacienta a případně rodinného příslušníka lékařem ohledně obsluhy systému ITAREPS, a také registrace pacienta a případně rodinného příslušníka v anonymizované formě do příslušného webového rozhraní.
„Psychotická onemocnění jsou charakterizována velmi významnou mírou relapsů – do dvou let od první epizody dojde k opětovnému vzplanutí u 60 procent nemocných, do pěti let u 80 procent pacientů. Nemocní s relapsem vykazují oproti stabilním pacientům třikrát vyšší náklady na léčbu. Psychotická onemocnění jsou setrvale nejčetnější hospitalizační psychiatrickou diagnózou v ČR. ITAREPS je originálním českým projektem prevence relapsu psychotických onemocnění, který využívá mobilních a informačních technologií. Program podle provedených studií snižuje počet hospitalizací a hospitalizačních dnů o 70 procent,“ objasňuje důvodová zpráva.
A pomoci na dálku se týká i další psychiatrická novinka, tentokrát spadající do dětské a dorostové psychiatrie. Vzhledem k tragickému nedostatku pedopsychiatrů, který vede k ohrožení místní a časové dostupnosti této péče, se nově zavádí distanční kontakt v pedopsychiatrii. Ten by měl péči zefektivnit. „Tím, že se pedopsychiatrická péče stane dostupnější, zlepší se psychické zdraví zejména adolescentů a méně duševních poruch se bude protahovat do dospělosti,“ doplňuje zpráva.
Co nejlepší péče o seniory a umírající
Další novinkou v novele seznamu výkonů je aktualizace 33 výkonů v gastroenterologii. „Aktualizované výkony jsou výsledkem dlouhodobých a opakovaných jednání, kdy došlo k aktualizaci přístrojového vybavení. Aktualizované návrhy mají zejména vnést řád do vykazování endoskopických výkonů a nastavit obsah registračních listů všech výkonů tak, aby v nich uvedená technika odpovídala technice při výkonu používané. Tedy použití videotechniky, a ne optické techniky v registračních listech všech výkonů včetně terapeutických. Je to jediný akceptovatelný přístup odpovídající realitě. Na základě jednání pracovní skupiny byly z registračních listů odstraněny již nepoužívané optické techniky,“ vysvětluje důvodová zpráva.
Další novinkou by měly být dva nové výkony v odbornosti geriatrie, a to case management geriatrického pacienta a vyhodnocení syndromu křehkosti u geriatrického pacienta.
„Progrese syndromu křehkosti vedou k zásadnímu nárůstu nákladů na zdravotní péči v důsledku pádů a úrazů, častějších hospitalizací, vyššího výskytu komplikací, delších hospitalizací a vyšším požadavkům na následnou péči. Case management je dlouhodobě zavedený a v moderním západním zdravotnictví ověřený přístup, jak zajistit kvalitní, integrovanou péči o seniory. Může přispívat ke kvalitě života seniorů, a přitom vést k redukci výdajů na zdravotní péči díky prevenci komplikací, redukci hospitalizací a racionalizaci návštěv u ambulantních specialistů. Ambulantní geriatři jsou vhodnými vykonavateli case managementu u seniorů. Tento přístup zahrnuje péči o klienty s komplexními potřebami při chronických onemocněních. Je zaměřen na pacienta s cílem dosažení jeho spokojenosti a kvalitní, a přitom nákladově efektivní péče,“ píše se v odůvodnění.
Nové výkony přibudou také v rámci domácí paliativní péče o pacienta v terminálním stavu, a to v podobě zavedení domácí paliativní péče a ukončení domácí paliativní péče. Ukazuje se totiž, že první tři dny domácí paliativní péče jsou vůbec nejnáročnější a zároveň nejdůležitější pro nastavení celého procesu, nastavení léčby symptomů, získání důvěry nemocného i jeho rodiny.
„Výkon zavedení domácí paliativní péče zajistí kvalitní vstupní vyšetření pacienta, komunikaci cílů péče s následným nastavením plánu péče ve spolupráci s pacientem a jeho blízkými. Spolu s adekvátním vysvětlením potřebných postupů a ověřením pochopení přispěje k vyšší kvalitě života pacienta a bude účinnou prevencí medicínsky neindikovaných hospitalizací. Odhadovaný dopad do systému představuje cca pět milionů korun ročně. Výkon ukončení domácí paliativní péče zajistí dostatečnou léčbu symptomů v závěru života pacienta a spolu s podporou jeho blízkých sníží symptomovou zátěž v tomto pro pacienta náročném období a zároveň je prevencí patologického truchlení u pozůstalých. Odhadovaný dopad do systému představuje cca 2,6 milionu Kč ročně,“ stojí v důvodové zprávě.
Potlačení „šedého“ screeningu
V neposlední řadě by pak novelizace seznamu výkonů měla přinést novinky v rámci screeningů, a to v podobě programu časného záchytu karcinomu prostaty formou PSA screeningu a programu časného záchytu poruch štítné žlázy v těhotenství. Ty totiž mohou být spojeny s potraty, předčasnými porody, zvýšeným rizikem gestačního diabetu mellitu a těhotenské arteriální hypertenze, zvýšeným rizikem poporodních komplikací a hospitalizace novorozence na JIP nebo poruchou psychomotorického vývoje plodu a dítěte s poklesem IQ.
„Bude vytvořena celorepubliková síť ambulantních pracovišť s odborností endokrinologie nebo diabetologie, které budou zajišťovat péči o ženy s pozitivním výsledkem testu v rámci screeningového vyšetření poruch štítné žlázy v těhotenství, kam bude těhotná žena s pozitivním výsledkem testu referována od gynekologa. Seznam těchto pracovišť bude dostupný na stránkách MZ a zainteresovaných odborných společností a bude průběžně aktualizován,“ uvádí důvodová zpráva.
Co se pak týče screeningu rakoviny prostaty, ten by měl dát nyní fungujícímu systému péče jasná pravidla. „U nových výkonů zařazených v rámci Programu časného záchytu karcinomu prostaty jsou odhadovány dopady do systému ve výši 506 mil. Kč. Současné náklady zdravotního systému lze pro PSA testování a související péči (včetně možné navazující diagnostiky) odhadnout (u mužů, kteří nebyli v posledních 20 letech diagnostikovaní s karcinomem prostaty), na přibližně 416 milionů Kč u mužů ve věkové skupině 50–69 let a na 330 milionů Kč u starších mužů. Bavíme se tedy o systému, který aktuálně konzumuje téměř 750 milionů korun ročně bez jakékoliv kontroly. Tento systém by měl být transformován do organizovaného programu, jehož náklady jsou odhadovány na přibližně 500 milionů korun ročně. Předpokladem je samozřejmě pečlivá organizace a aktivita ze strany všech zodpovědných aktérů, která bude cíleně směřovat k potlačování „šedého“ screeningu, a tedy současně i k významné úspoře finančních prostředků ze systému veřejného zdravotního pojištění,“ přibližuje důvodová zpráva.
Nově také budou do seznamu výkonů zařazeny výkony, které zohledňují zvýšenou časovou náročnost ošetření dítěte do 18 let, nebo bonifikační výkony pro lékařskou pohotovostní službu a urgentní příjmy zohledňující poskytování zdravotní péče o víkendech, svátcích a při noční směně. K novinkám patří i celá řada roboticky asistovaných výkonů.
A kolik to všechno bude stát? „Celkově lze odhadovat dopad do systému veřejného zdravotního pojištění na rok 2024 ve výši cca 1 – 1,1 mld. Kč. Jedná se o horní hranici hodnot modelovaných dopadů bez uplatnění regulací a limitů daných úhradovou vyhláškou. Tento odhad je velmi předběžný, neboť u některých nových výkonů není možné reálně odhadnout jejich frekvenci vykazování a současně nejsou známé hodnoty bodu pro rok 2024, kdy tato novela vyjde v platnost,“ dodává důvodová zpráva.
Michaela Koubová
