Oftalmologická léčba diabetiků potřebuje revoluční změnu. Dnes totiž mohou lékaři bojovat až s rozvinutou formou onemocnění, což výrazně snižuje komfort života pacientů a značně zatěžuje zdravotnický systém. Ve svém vystoupení na sympoziu Zdravotnického deníku na téma Ekonomika a management diabetologie to uvedl primář Vitreoretinálního centra NEORIS Jan Ernest. A vysvětlil, v čem by kýžené změny měly spočívat.
Jedním ze zásadních problémů dnešní léčby pacientů s diabetem je fakt, že jen necelých 10 procent z nich absolvovalo vyšetření očního pozadí. Problémy se zrakem přitom patří k nejčastějším zdravotním komplikacím spojeným s diabetem. Hrozí především diabetická retinopatie, onemocnění sítnice, které může v případě, že není včas podchyceno a léčeno skončit až úplnou slepotou. Jak ve svém vystoupení upozornil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, počet léčených pacientů s diabetem s vyšetřením očního pozadí v čase klesá. Zatímco ještě v roce bylo těchto pacientů 17,2 procenta, dnes tvoří jen 9,7 procenta.
Dostat více diabetických pacientů, kteří to potřebují, do ordinací oftalmologů, mohou pomoci nové diagnostické postupy, míní Ernest. Upozornil také na to, že oftalmologové mají k dispozici nové markery vývoje komplikací, které zapříčiniliy, že se zcela změnila kvalifikace diabetických komplikací a diabetické retinopatie. Krom toho došlo i k výraznému posunu v možnostech léčby. „V oftalmologii máme k dispozici nové inovativní léky, které absolutně radikálně snížili cenu léčby. Ta je poloviční cena než v době před třemi lety,“ popsal pozitivní trendy Ernest.
Změnit život desetitisícům pacientů
Ne vše je ovšem pozitivní. „Co nám v dnešních platných pravidlech – ať už jsou dány našimi autoritami, nebo našim vědomím – nevyhovuje, jsou indikační kritéria,“ upozornil Ernest. Problém spočívá v tom, že oftalmologové například smí pomocí anti-VEGF léčby, která představuje základ dnešních léčebných postupů, léčit pacienty, až když jim poklesne vidění a rozvine se u nich onemocnění. „Ale proč to dělat? Zahájit léčbu bychom měli v okamžiku, kdy onemocnění začíná. Potřebujeme indikační kritéria posunout k lepším zrakovým funkcím, k čtecímu vidění – tak aby byli pacienti schopni dělat svou dosavadní práci nebo jezdit autem,“ upozornil Ernest.
Dalším zásadním problémem je podle něj nemožnost kombinované léčby. „Současný stav je absolutně nevyhovující. Použijme všechno, co má synergický efekt k maximalizaci léčebného efektu – nyní systém tuto léčbu neumožňuje, i když klinická data již dlouho tento trend potvrzují,“ uvedl Ernest.
A přidal i příklad: „Doposud nesmíme nasadit anti-VEGF léčbu, dokud nevidíme efekt léčby laserové. Ale laserová léčba je stará čtyřicet let a dnes už prakticky vůbec nemá hlavní místo v léčení, ideální by bylo nasadit jako první právě anti-VEGF léčbu. Diabetiků dnes máme přes milion a u sedmi procent z nich má diabetický makulární edém a špatně vidí. My u nich ale nemůžeme nasadit léčbu v iniciálním stadiu, až když jim zrakové funkce poklesnou. A to už nemohou pracovat ani řídit auto,“ vysvětlil Ernest. A dodal: „Navíc dnes máme kortikoidy a switch z kortikoidů na anti-VEGF léčbu a naopak, i to musí umožnit nový systém, který je obsahem nového diabetologického programu v oftalmologii.“
Ve svém vystoupení mluvil primář Vitreoretinálního centra NEORIS i o tom, že zavedení inovativních preparátů v oftalmologii je vždy přínosné – a to jak originálních léků, tak biosimilars. „Znamená značné snížení ceny centrových preparátů. Pokud navíc zavedeme léčbu pacientů s iniciálními poškozeními a budeme léčit pacienty včas, nezvýší se potřeba pro pojišťovny. Naopak,“ řekl Ernest s tím, že včasné zahájení léčby výrazně zlevňuje na další léčbu pacienta v budoucích letech, což dokazují i klinické studie.
Podle Ernesta by mělo vše směřovat k léčbě, která bude nejen účinnější a levnější, ale také méně časově náročná. Léčba pokročilého stavu nemoci totiž představuje permanentní návštěvy lékaře. A protože pacient dostává injekce do oka, musí s ním k lékaři chodit někdo z rodiny. „Musíme tedy udělat vše pro to, aby se frekvence podávaných injekcí snížila, což souvisí s tím, že se musí snížit indikační kritéria, tak abychom snížili náklady a zefektivnili léčbu. Nechci, aby mi babičky říkaly: Už mě nedávejte na injekci, syn už si kvůli mně nemůže vzít dovolenou, kvůli mně ztrácí práci, už nemůže jezdit,“ uzavřel Jan Ernest.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu sympozia patří generálnímu partnerovi Eli Lilly a partnerům Roche, Medtronic, Novo Nordisk, Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Sprinx.
