Úloha a kompetence praktických lékařů v léčbě diabetických pacientů, preskripční omezení, ale i údajně nespravedlivé hrazení výkonů praktiků a diabetologů. I taková témata přinesla diskuse zástupců lékařů obou specializací a dalších expertů u kulatého stolu na sympoziu Zdravotnického deníku na téma Ekonomika a management diabetologie.
Ve svém vystoupení na sympoziu označil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka za největší bariéru pro poskytování plnohodnotné péče pacientům s diabetem preskripční omezení pro praktické lékaře. „Pacientům kvůli těmto omezením nejsme schopni nabídnout kvalitní moderní léčbu srovnatelnou s tou u diabetologa. Rádi bychom už dotáhli zrušení preskripčních omezení u gliptinů, kde jsme začali v roce 2020 a přes různé peripetie jsme teď v situaci, která je – velmi eufemisticky řečeno – nepřehledná. A pochopitelně usilujeme i o uvolnění preskripce u dalších lékových skupin,“ vysvětlil Šonka.
V následné diskusi u kulatého stolu Šonka ještě upřesnil, že časté změny preskripčních omezení a jejich nepřehlednost „působí v terénu velký chaos a vyznat se v tom, co může praktik předepsat, je složité“.
Že jsou preskripční omezení aktuálně řešeným tématem, potvrdila ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová. „S praktickými lékaři dlouhodobě spolupracujeme, a to nejen co se týče diabetologie, v oblasti rozvolňování preskripčních omezení. A troufám si říct, že je to spolupráce velice úspěšná, protože v tuto chvíli nemáme žádné nevyřízené žádosti ze strany praktických lékařů o rozvolnění preskripčních omezení,“ řekla Storová. K aktuálně pro praktiky nejzásadnějšímu preskripčnímu omezení na oblast gliphinů dodala: „V tuto chvíli je toto řízení vykonatelné, ale je v odvolání na ministerstvu zdravotnictví. Takže si teď počkejme, jak bude v odvolacím řízení rozhodnuto – to po tom bude pro nás všechny závazné, pro praktiky i pro SÚKL.“
Praktici: Omezení nejen pro nás, ale i pro pacienty
Aktuální stav péče o diabetické pacienty komentoval ze své pozice i předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný. „Přestože praktičtí lékaři podle zákona dispenzarizují, tak mezi Českou diabetologickou společností a praktickými lékaři existuje dohoda, že nekomplikovaný diabetik s dobrou kompenzací může zůstat u praktického lékaře. Ale pokud pacient není dobře kompenzovaný, nebo má komplikace, měl by patřit do rukou specialisty. Máme na to algoritmus,“ uvedl Prázný.
Ten si nedokáže představit situaci, že by praktičtí lékaři předepisovali úplně všechna antidiabetika. „Ani ne tak proto, že bych jim to nepřál, ale pak bych nepochopil, co je vlastně náplní diabetologie. Kdyby mohli všichni předepisovat všechno, už bychom nepotřebovali specialisty a celý systém by se pravděpodobně zhroutil,“ řekl Prázný.
Na tato slova musel reagovat Šonka. „Rád bych upozornil na to, že ten systém preskripčních omezení takový, jaký máme u nás, nikde jinde na západ od našich hranic neexistuje. Zdravotnictví v těchto zemích přitom docela dobře funguje a systém se nehroutí. Nevidím tedy důvod, proč tuto anomálii udržovat v provozu v České republice,“ řekl Šonka.
Podle předsedy Sdružení praktických lékařů způsobují preskripční omezení zásadní riziko pro pacienty. „Mám-li v péči diabetika, který má zároveň srdeční selhání, a nejsem mu schopen předepisovat adekvátní léčbu, tak to v pořádku není. Logicky bych u takového pacienta měl kooperovat s kardiologem, nikoli s diabetologem, abych mohl předepsat adekvátní léčbu,“ uvedl Šonka. A dodal: „A musíme brát také v potaz, že nežijeme všichni v Praze. A specializovaná péče pro diabetické pacienty na periferii není úplně ideálně dostupná.“
Diabetologové: Preskripční omezení fungují, ukazují data
Předsedovi Sdružení praktických lékařů oponoval i vědecký sekretář České diabetologické společnosti Jan Šoupal. „Nejsem úplným přívržencem toho, aby byli praktici v presktipci omezováni, na druhou stranu ale nemohu nevidět, že v těch západních zemích, o nichž mluvíme, mají v diabetologii horší výsledky než Česká republika. V průměru generujeme u pacientů s diabetem lepší výsledky my. Víme to z objektivních dat, ne z registrů, které připravil ÚZIS, který pracuje s velmi nepřesnými vstupními daty,“ uvedl Šoupal.
„V tuto chvíli je praktický lékař velmi silně motivován, aby si pacienta s diabetem ve své ambulanci nechal. Praktický lékař je dnes za většinou nekomplikovaného pacienta násobně lépe zaplacen než diabetolog,“ řekl také Šoupal. „Praktik pak není motivován, aby takového pacienta, který je pro něj ekonomicky zajímavý, odeslal v okamžiku, kdy na něj nestačí, k diabetologovi. A to je problém,“ míní vědecký sekretář České diabetologické společnosti.
„Opravdu nemám žádné informace o tom, že by si praktici dlouhodobě ‚sušili‘ nějaké relevantní množství nekompenzovaných pacientů z důvodů ekonomického prospěchu. A pokud vy je máte, rád bych je viděl,“ reagoval Šonka.
Podle náměstka ředitele VZP pro zdravotní péči Jana Bodnára není vhodným systémovým řešením nejasně definovaného rozhraní péče praktiků a diabetologů bonifikační systém. „Nemyslím, že by tu byly dvě polarity problému, diskuse je komplementární, na pojišťovnách vidíme, že jsou se tyto dvě odborné společnosti schopné docela dobře se dohodnout na rozhraní mezi nimi. A mohu jen potvrdit, že jak s praktickými lékaři, kteří jsou základním prvkem každého fungujícího zdravotního systému, i s diabetology komunikujeme velmi dobře a naše debaty jsou racionální,“ řekl Bodnár.
A dodal, že by se rád bránil vulgarizaci tématu. „Není to tak jednoduché, že by praktičtí lékaři byli hrazeni nějak diametrálně lépe než diabetologové. Máme systém výkonu, vstupuje do toho kapitace, je to složitější problematika,“ uzavřel téma Bodnár.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu sympozia patří generálnímu partnerovi Eli Lilly a partnerům Roche, Medtronic, Novo Nordisk, Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Sprinx.
